Historická dělící čára mezi policií a zpravodajci se v Německu hroutí. V reakci na rostoucí hybridní útoky a nepředvídatelnou politiku Washingtonu mají získat německé služby oprávnění vyřazovat cizí servery, zneškodňovat zařízení v soukromých obydlích a tajně monitorovat data z provozu aut či platebních systémů.
Německo provádí nejrozsáhlejší reorganizaci svého zpravodajského systému od druhé světové války. Spolková vláda schválila už v srpnu balíček reforem, který čítá více než 730 stran. Podle informací globální právní kanceláře Freshfields, jež sídlí v Londýně, by tento návrh poprvé umožnil vnitrostátním i zahraničním tajným službám provádět operativní zásahy přímo na území Německa.
Reakce na sabotáže a špionáž
Ministr vnitra Alexander Dobrindt představil plán týkající se vnitrostátních zpravodajských služeb. Berlín jej prezentuje jako reakci na hybridní hrozby, sabotáže, špionáž a kybernetické útoky. Německé tajné služby by mohly pronikat do nepřátelských počítačových systémů, vyřazovat servery využívané hackery podporovanými cizími státy nebo dokonce vstupovat do soukromých obydlí za účelem zneškodnění nebezpečných zařízení.
Také německá rozvědka (BND) by získala prostor pro aktivní operace. Její ředitel Martin Jäger uvedl, že služba bude moci v zahraničí provádět kybernetické útoky na protivníky nebo využívat i další fyzické prostředky, informoval týdeník The Economist.
Investigativní novinář stanice ARD Florian Flade, který měl možnost do návrhu nahlédnout, popisuje změnu takto: „BND se stane novým typem zpravodajské služby. Takovou, která se již neomezuje pouze na shromažďování informací. Bude to služba a orgán, který má oprávnění jednat operativně.“
Staré obavy, nové pravomoci
Vzpomínky na Gestapo z nacistické éry a komunistickou Stasi dlouho brzdily činnost BND. Němečtí zpravodajci zatím nesmějí násilně vnikat do cizích objektů. Podle Gerharda Conrada, bývalého představitele BND, bylo také nepřípustné cíleně sledovat komunikaci duchovních, právníků, lékařů či novinářů. Pokud změny projdou, Conrad tento posun charakterizuje následovně: „Ve světě masožravců se z vegetariánů proměníme možná tak ve flexitariány.“
Jiní v tom spatřují zásadnější zlom. Ústavní právníci označují rozšíření pravomocí na domácí půdě za právně napadnutelné. Předpovídají, že jakmile zákon vstoupí v platnost, dojde k soudním sporům. Občanské skupiny na ochranu občanských svobod varují před zásadním rozchodem s německým striktním oddělením zpravodajských a policejních funkcí.
Thorsten Wetzling z berlínského think-tanku Interface zdůraznil, že BND je už nyní mocná. „BND je vším, jen ne bezvýznamným zpravodajským aktérem. Víme například, že v roce 2020 BND shromažďovala 1,2 bilionu internetových transakcí denně v internetovém uzlu DE-CIX,“ uvedl.
Data a termíny
Reforma zasahuje i do podnikání. Výrobci automobilů by museli na vyžádání tajných služeb poskytovat telemetrické údaje, jako je poloha, rychlost, počet najetých kilometrů a hladina paliva v nádrži. Digitální platformy a poskytovatelé plateb čelí podobným povinnostem. Všichni by měli zakázáno informovat zákazníky. Digitální firmy se ostře brání s odkazem na unijní pravidla o ochraně osobních údajů.
Wetzling vznáší další obavu. Současné německé právo a praxe podle něj nestačí k přezkoumání toho, jak zpravodajské služby používají data zakoupená od datových makléřů. Návrh také označuje BND za německou civilní a vojenskou zpravodajskou službu, což podle Fladeho znepokojuje ministerstvo obrany.
Nezávislá kontrolní rada by mohla získat širší pravomoci k povolování a kontrole činnosti BND. Domácí služba by mohla zachycovat některou komunikaci bez předchozího povolení, které předpokládaly dřívější verze.
Času je málo. Rozhodnutí Ústavního soudu z října 2024 dává zákonodárcům čas do 31. prosince 2026 na obnovení ústavně konformního dohledu. Parlament pravděpodobně ukončí svá jednání na konci listopadu. Federální rada má čas do 18. prosince.
Nizozemská a rakouská cesta
Německé reformy nejsou v rámci evropského bloku ojedinělé. Nizozemsko se ubírá stejným směrem. V srpnu 2026 vláda navrhla širší pravomoci pro svou Všeobecnou zpravodajskou a bezpečnostní službu (AIVD) a Obrannou zpravodajskou a bezpečnostní službu (MIVD). Některé operace by už nevyžadovaly předchozí povolení.
Návrh zákona by zpravodajcům dal roční mandát k jednání proti zjevným odpůrcům. Vláda v této souvislosti zmiňuje Čínu, Írán a Rusko. „Musíme být pružní a rychlí. To je jedna z našich výhod coby malé země,“ hájí tento přístup generální ředitelka AIVD Simone Smitová.
Rakousko také rozšiřuje svou definici špionáže. Podle nového záměru by se trestným činem stalo i špehování mezinárodních organizací se sídlem v Rakousku, jako jsou například Mezinárodní agentura pro atomovou energii či OBSE.
Návrh by se rovněž zaměřil na verbování osob zahraničními zpravodajskými službami, a to včetně agentů na nižších úrovních. O škodlivé jednání by šlo v případě, že by daný čin mohl ohrozit bezpečnost Rakouska, jeho mezinárodní postavení nebo hospodářské zájmy.
Americký stín
Pochybnosti o spojenectví Washingtonu jsou další velkou hybnou silou tohoto procesu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila v březnu 2025 zpravodajské služby pro Ukrajinu. Pauza byla krátká. Přesto spustila varovné signály. Alespoň jeden spojenec připravuje krizové plány pro případ, že by Amerika přerušila sdílení zpravodajských informací, říká bývalý americký zpravodajský důstojník.
Šéfové špionážních služeb trvají na tom, aby vazby s Amerikou zůstaly silné. Evropané však některé informace zadržují a exodus amerických zpravodajských důstojníků ztížil udržení dlouhodobých vztahů. Trumpovi úředníci soukromě pohrozili vyloučením Kanady z iniciativy Pět očí.
Jde o alianci zpravodajských služeb zahrnující Austrálii, Kanadu, Nový Zéland, Spojené království a Spojené státy. David Gioe, bývalý americký zpravodajský důstojník, varuje před jejím zhroucením. „Amerika by prohrála, ale Evropané by ztratili více,“ varoval.
Brusel nemá klíče
Evropané se k sobě přibližují. „Spolupráce mezi evropskými zpravodajskými službami dosáhla nebývalé úrovně,“ řekl Nicolas Lerner, šéf DGSE, francouzské služby pro vnější zpravodajství. V roce 2024 bývalý finský prezident Sauli Niinistö navrhl plnohodnotnou službu pro spolupráci v oblasti zpravodajství na úrovni EU.
Šéfové špionážních služeb tvrdí, že klíčové skupiny agentur nyní spolupracují proti tvrdým cílům, jako je Rusko a Čína. Jeden z nich vysvětluje novou logiku. „Novinkou je koncept společné mise. Dělíme si práci podle toho, kdo je nejlepší sportovec. My pracujeme na jednom úhlu pohledu, vy na druhém. A pak se dělíme o výsledky.“
Kaupo Rosin, šéf estonské zahraniční zpravodajské služby, tuto myšlenku odmítá. „Nevidím, že by se to v reálném světě skutečně dělo. Nikdo nechce, aby ho řídil někdo jiný,“ řekl Rosin. Sdílení surových zpravodajských informací – nejtěžší část spolupráce – zůstává problémem.
Evropa potřebuje obdobu CIA
Dřívější snaha Komise o zřízení interní buňky pro shromažďování zpravodajských informací z celé Evropy se setkala s odporem hlavních měst a Evropské služby pro vnější činnost. Juha Martelius, finský šéf zpravodajských služeb, zdůraznil, že smlouvy EU brání v řízení národních zpravodajských aktivit.
Tom Field, který píše pro Mezinárodní institut pro strategická studia, varuje, že umělá inteligence může zesilovat zaujatost, podporovat kognitivní závislost a dát protivníkům novou cestu ke klamání. Říká, že vlády musí zachovat lidský úsudek a dohled nad analýzou zpravodajských informací. Je ale nepravděpodobné, že by Evropa získala vlastní verzi CIA.
Spíše lze očekávat vznik silných národních služeb propojených do hustších sítí, podpořených kvalitnějšími analytickými kapacitami v Bruselu. Problém však přetrvává. Chce-li být Evropa respektovaným hráčem, potřebuje obdobu americké CIA.
