Berlín a Paříž společně hledají způsob, jak zachovat vliv Evropského soudního dvora na práva unijních občanů ve Velké Británii a Britů v Unii i po brexitu.
Zatímco lídři Evropské unie připravují vyjednávací pozici pro dohodnutí obchodních podmínek s Velkou Británií poté, co opustí křídla osmadvacítky, Francie a Německo se snaží do celého balíku začlenit odkaz na pravomoci Evropského soudního dvora. S odkazem na tři vysoké unijní diplomaty na to upozorňuje portál Politico.eu.
Budoucí role Evropského soudního dvora je jednou z velkých překážek pokroku v jednání o podmínkách, za kterých Velká Británie Evropskou unii opustí. Brusel totiž chce, aby i po brexitu měl Evropský soudní dvůr v jurisdikci práva občanů Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, a naopak práva Britů, kteří budou žít ve zbytku Evropské unie. S tím ale Londýn nesouhlasí. Podle něj by měla pro unijní občany na Britských ostrovech měla platit stejná pravidla jako pro domácí obyvatelstvo.
Evropský soudní přílepek
Společný tlak Německa a Francie, největších členských států Evropské unie, na to, aby byl tento požadavek součástí vyjednávací pozice o obchodu s Londýnem po brexitu jen potvrzuje, že první fáze rokování o podmínkách odchodu Velké Británie není vůbec u konce. A že podmínky pomyslného „rozvodu“ nejsou ani zdaleka dohodnuty.
Obě unijní velmoci svůj požadavek prý vznesly v pátek večer na setkání diplomatů Evropské unie. A podle nich je pravděpodobné, že se otázka pravomocí Evropského soudního dvora nakonec do finálního textu, se kterým půjde Brusel jednat s Londýnem, dostane. „Navrhovali, aby tam byl Evropský soudní dvůr přidán a pravděpodobně se odkaz na něj v textu objeví,“ potvrdil portálu Politico.eu jeden z diplomatů.
Jiný ze zúčastněných diplomatů řekl, že zmínění Evropského soudního dvora dává jasně najevo priority, se kterými půjdou někteří lídři do jednání. „Jurisdikce Evropského soudního dvora je uvedena v evropské legislativě, takže jej nebylo nutné zmiňovat. Ale pokud se tak stane, nic se tím nezkazí,“ uvedl.
Ozývají se ale také hlasy, že za návrhem jednat také o pravomocech Evropského soudního dvora byla rovněž Evropská komise. „Byl to návrh Komise, kterému ale nikdo neoponoval,“ uvádí Politico.eu s odkazem na dobře informované diplomatické zdroje. Celkem čtyři unijní diplomaté portálu Politico.eu potvrdili, že Německo a Franice se rozhodly v otázce občanských práv po brexitu zaujmout tvrdší pozici.
Interní předjednání urychlí přípravu na brexit
Lídři Evropské unie jsou prý ochotni dát zelenou interním jednáním o této záležitosti, ačkoli v hlavních oblastech podmínek vystoupení Británie z EU zatím valného pokroku dosaženo nebylo. Podle Rady je ale nutné k nějakému závěru dojít, než se rozeběhne druhá fáze rozhovorů mezi Bruselem a Londýnem. Dosud proběhlo pět kol neformálních jednání. Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier ale zatím nevidí, že by k nějakému většímu posunu došlo, obě strany jsou totiž v klinči ohledně finančního vypořádání.
Z diplomatických kruhů také zaznělo, že Německo ani Francie se nebrání tomu, aby uvnitř sedmadvacítky nejprve proběhla přípravná jednání. Ostatní členské státy jsou jim ale nakloněny, protože to může být způsob, jak se rychle dostat do dalších kol vyjednávání s Velkou Británií. „Odpor vůči přípravným jednáním zde není,“ potvrdil jeden z diplomatů. „Diskuse se pouze vedou o tom, zda mají být veřejná či nikoli. Shoda ale panuje na tom, že čas běží, a tak je příprava potřebná,“ dodal.
Jedním z témat nadcházejícího summitu také bude, zda mají být pro vyjednávání s Londýnem stanovena nějaké dodatečné podmínky. Mezi čelními evropskými politiky totiž prý převládá přání, aby Rada docílila nějakého znatelného pokroku do prosincového summitu. Proto se dá očekávat, že si politici nebudou komplikovat život.
V pátek budou diplomaté rovněž projednávat další návrhy pozičních dokumentů Evropské komise, které se týkají post-brexitových vztahů s Velkou Británií. Budou se týkat vzájemného obchodu a budoucí úpravy vnějších vztahů.
-usi-
