INZERCE

Námořní přístav v Hamburku. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Německé pobřežní státy žádají o finanční pomoc při přeměně přístavů na pobřežní a vodíkové uzly. Chtějí 400 milionů eur

Německá spolková vláda a regionální vlády se snaží přijít s koncepcí rozšíření námořních přístavů pro nové priority. Státy ležící na pobřeží moře žádají o finanční pomoc při přeměně přístavů na pobřežní a vodíkové uzly, požadují investice ve výši 400 milionů eur. Představy o tom, zda a kolik peněz by mělo připlout od federální vlády, se však značně liší, napsal německý ekonomický deník Handelsblatt.

Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) před 800 hosty zdůrazní význam námořního průmyslu. Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) vysvětlí, jak důležité jsou přístavy pro národní bezpečnost. A ministr energetiky Robert Habeck (Zelení) zdůrazní, že spolková vláda má na přístavech velký zájem, přestože jsou v kompetenci spolkových zemí.

Málokdy je národní námořní konference tak důležitá jako ta, která se má konat v polovině září v Brémách. Přístavy se mají stát centry energetického obratu, s terminály na zkapalněný plyn, připravenými pro vodík a jako překladiště větrných turbín na moři. Vzhledem k novým hrozbám se přístavy stanou ústředním bodem i pro obrannou alianci NATO.

Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) před 800 hosty zdůrazní význam námořního hospodářství. Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) vysvětlí, jak důležité jsou přístavy pro národní bezpečnost. A ministr energetiky Robert Habeck (Zelení) zdůrazní, že spolková vláda má na přístavech velký zájem, přestože jsou v kompetenci spolkových zemí.

Málokdy je „národní námořní konference“ tak důležitá jako ta, která se má konat v polovině září v Brémách. Přístavy se mají stát centry energetického obratu, s terminály na zkapalněný plyn, připravenými pro vodík a jako překladiště pro větrné elektrárny na moři. Vzhledem k novým hrozbám se přístavy stanou ústředním bodem i pro obrannou alianci NATO.

V Brémách však bude za současného stavu chybět jedna osoba: ministr pro digitalizaci a dopravu Volker Wissing (FDP), který je zodpovědný za strategii spolkové vlády v oblasti přístavů. Důvodem je i skutečnost, že zůstává nevyřešena ústřední otázka: kdo má všechny plány zaplatit? Ministr Wissing v současné době nechává vypracovat Národní přístavní strategii, která však v době konání konference ještě nebude spolkovou vládou schválena.

Spolková vláda se potýká s vnitřními problémy i s regionálními kabinety

Naléhavost je z hlediska spolkových států velká. V pobřežních státech plánují nové přístavní bazény, mola pro příjem zkapalněného plynu, přístaviště pro manipulaci s obrovskými větrnými turbínami pro moře, základní přístavy pro posádky na moři a servisní zařízení i vodíkové potrubí a elektrolyzéry.

Pobřežní státy budou podle Handelsblattu na konferenci požadovat 400 milionů eur. V berlínských vládních kruzích se dokonce hovoří o tom, že ve skutečnosti bude potřeba až dvojnásobek této částky. Ale i kdyby to bylo na začátku jen 200 milionů eur, byl by to podle nich důležitý signál.

„Nyní je čas společně zvládnout výzvy,“ říká dolnosaský ministr hospodářství Olaf Lies (SPD). Příležitosti jsou podle něj větší než kdy jindy. „Ale uspějeme pouze tehdy, pokud k tomu dokážeme nastartovat i potřebné investice,“ uvedl pro Handelsblatt.

„Potřebujeme národní přístavní strategii hodnou toho jména,“ říká hamburská senátorka pro hospodářské záležitosti Melanie Leonhardová (SPD): „Neexistuje jiný způsob, jak zvládnout výzvy,“ řekla listu Handelsblatt a jasně řekla: „Pobřežní státy nemohou zvládnout potřebné investice samy. Spolková vláda se musí jasně přihlásit k celostátnímu významu německých námořních přístavů.“

Tlak vyvíjí také parlament. Opozice i vládní frakce již předložily Spolkovému sněmu dlouhé seznamy požadavků na posílení námořního hospodářství. Poslanci vládní koalice naléhají na vládu, aby „v blízké budoucnosti dosáhla závazné dohody se spolkovými zeměmi o účelových kompenzacích za zatížení přístavů“.

Lidé ministra hospodářství požadují odpovědi v nové strategii pro přístavy

Spolková vláda dosud kompenzuje tzv. přístavní břemena spolkovým zemím částkou 38 milionů eur ročně. Tento příspěvek „již rozhodně nevyhovuje“, řekl listu Handelsblatt Dieter Janecek (Zelení), námořní koordinátor spolkové vlády z ministerstva hospodářství.

A zvyšuje tlak na ministra FDP Wissinga: „S novými úkoly přicházejí i nové investiční potřeby.“

Strategie přístavů musí podle něj také popsat, odkud se vezmou peníze.

S poslední spolkovou a státní finanční reformou se však spolková vláda a státy rozloučily se smíšeným financováním. Spolková vláda proto nemůže zvýšit tzv. vyrovnání přístavního břemene, aniž by změnila základní zákon. Také kvůli dluhové brzdě nemůže spolková vláda vytvářet nové dluhy podle své libosti. A to znamená, že spolková vláda v této otázce zatím přešlapuje na místě: ministr Wissing totiž nehodlá ve prospěch přístavů provádět škrty v jiných částech rozpočtu.

Bylo již vyřčeno, že vyrovnání zátěže by mohlo spočívat i v administrativní dohodě mezi federální vládou a spolkovými zeměmi. To by však znamenalo, že by spolkové země nedostávaly peníze na námořní přístavy paušálně, ale musely by předkládat jednotlivé účty.

Ministerstva se již několik týdnů nemohou dohodnout. Ještě více než Habeckův koordinátor z ministerstva hospodářství Janecek na to tlačí další zástupci tohoto resortu. Ministr Wissing nemůže „naplánovat hlasité projekty a pak říct, že to musí zaplatit jiní“, řekl jeden z úředníků ministerstva. Wissing je koneckonců za přístavy zodpovědný na spolkové úrovni. Na ministerstvu dopravy naopak poukazují na to, že o strategii přístavů rozhoduje spolková vláda společně.

Vstoupí do projektu jako finančník Rekonstrukční úvěrová společnost?

Podle ministerstva hospodářství je třeba najít možnost financování již v rozpočtu na rok 2024. Ministerstvo dopravy má své pochybnosti. „Hledáme právně bezpečný způsob,“ uvedli. V první řadě mají povinnost státy, které jsou za přístavy tak jako tak zodpovědné.

Požadují však „bezpečné a do budoucna orientované financování námořních přístavů do konce roku“, jak řekl listu Handelsblatt Reinhard Meyer (SPD), ministr v Meklenbursku-Předním Pomořansku. A poukazují na svůj závazek.

Například Hamburk s největším německým námořním přístavem uvádí, že ročně investuje více než 100 milionů eur přímo do přístavní infrastruktury. V roce 2019 činily daňové příjmy z přístavu 1,2 miliardy eur, což je 9,3 procent celkových daňových příjmů hanzovního města.

Spolkové země již mají představu, jak by se spolková vláda mohla více zapojit, aniž by měnila základní zákon nebo přerozdělovala prostředky v rozpočtu: Stejně jako v případě výstavby terminálů LNG ve Wilhelmshavenu nebo Brunsbüttelu by spolková vláda mohla založit společnosti pro konkrétní projekty – a financovat je prostřednictvím spolkové Rekonstrukční úvěrové společnosti Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) jako akcionáře. O této možnosti se uvažuje také v Berlíně.

„Určitě je to možné,“ uvedly vládní zdroje.

Dolnosaský ministr hospodářství Olaf Lies Lies také chválí příklad terminálů LNG jako dobrý příklad. Dluhová brzda se ukazuje jako brzda ochrany klimatu.

„Spolkové země chtějí investovat. Ministři hospodářství Richard Habeck a ministr pro digitalizaci a dopravu Volker Wissing se musí dohodnout s ministrem financí Lindnerem,“ požaduje podle Handelsblattu Lies.

„Pokud chceme projekty rychle realizovat, potřebujeme peníze již letos,“ dodal.

(nik)