Někteří podnikatelé využili situace způsobené pandemií Covid-19 a nastalou situaci si vyložili po svém, že se otevřel nový lukrativní trh. Tvrdí to ve své výroční zprávě Finanční a analytický úřad ministerstva financí. Někteří obchodníci nakupovali ochranné prostředky v zahraničí – v Německu, Turecku, Španělsku a pak je prodávali v tuzemsku za násobky pořizovacích cen českým subjektům. Dodávali je do e-shopů a domovů pro seniory. Významná část tohoto zboží pak směřovala i na Slovensko. Zboží zpravidla nemělo certifikaci Evropské unie, tvrdí útvar ministerstva financí, který se zaobírá mimo jiné praním špinavých peněz. Úřad se věnoval i investičním podvodům, trestné činnosti související s virtuálními aktivy, podvodům typu „romance fraud“ (podvodům z lásky) nebo „vishing“ (podvodnému vylákání senzitivních údajů po telefonu).
Činnost Finančního a analytického úřadu loni významně ovlivnil vývoj spojený s Covid-19. Útvar ministerstva financí, který se zaobírá mimo jiné praním špinavých peněz zjistil, že někteří čeští podnikatelé vývoj pochopili jako otevření nového trhu.
Ze zahraničí nakupovali ochranné prostředky, které prodávali za mnohonásobně vyšší cenu. Jeden z monitorovaných podnikatelů například nabízel roušku za 100 korun. Vznikly také firmy na vylákání kompenzačních bonusů z finanční správy. Vyplývá to z výroční zprávy Finančního a analytického úřadu (FAÚ) za rok 2020.
„Vedle nových typů podezřelých obchodů spojených s covidovou situací nadále souvisely
detekované podezřelé obchody s různými typy podvodných aktivit, daňovou trestnou činností
(v tomto ohledu se často jednalo o trestnou činnost spojenou s poskytováním služeb personálních
agentur) a dalšími typy kriminality. Zvláštní pozornost byla věnována investičním podvodům,
trestné činnosti související s virtuálními aktivy, podvodům typu „romance fraud“ (podvody
z lásky) nebo „vishing“ (podvodné vylákání senzitivních údajů po telefonu),“ oznámil úřad ministerstva financí.
Podle informací úřadu byl rok 2020 ve „všech oborech lidské činnosti především rokem anticovidových opatření“. Analytická činnost FAÚ tuto situaci reflektovala především nárůstem detekovaných podezřelých obchodů. „Jednalo se zejména o různé formy podvodného prodeje zdravotnického materiálu a zneužití státní podpory. Zjištěn byl rovněž vyšší výskyt kyberkriminality a trestná činnost související s tíživou životní situací (lichva, úpadkové delikty),“ stojí ve výroční zprávě FAÚ.
To se promítlo i do modelových případů popsaných ve Výroční zprávě. V kapitole „Smršť ochranných pomůcek“: “Celosvětově rozšířená pandemie koronaviru se všemi svými mutacemi dopadla v roce 2020 i na Česko a přinesla s sebou řadu nových výzev v oblastech ochrany obyvatel, rozhodování o udržitelnosti ekonomiky i zachování alespoň určité kvality soužití společnosti. Šetření oznámení podezřelých obchodů se týkalo i některých podnikatelů původem z Asie, nyní již rezidentů v České republice,“ popisuje situaci Výroční zpráva.
Dovoz z Německa i Turecka, prodej do domovů seniorů
„Ti si nové výzvy překládali jako ,nové možnosti´ využívajíc přitom společenské poptávky po ochranných prostředcích (roušky, respirátory, ochranné rukavice i jednorázové obleky), poptávka reflektovala i masívní působení leckdy zavádějící reklamy a nevyváženého informačního zpravodajství. Ochranné prostředky nakupované v zahraničí (např. Turecko, Španělsko, SRN) byly opakovaně prodávány za násobky pořizovacích cen českým subjektům, včetně e-shopů a domovů pro seniory, významná část směřovala na Slovensko. Zboží zpravidla nemělo EU certifikaci,“ shrnuje znaky těchto obchodů zpráva FAÚ.
Čím se stali tito obchodníci podezřelými? „Skokové nárůsty obratů, daňové odvody neodpovídající reálným obratům, vysoký podíl hotovostních obratů, neodpovídající celní výkazy, neochota spolupracovat s bankami provádějícími zákonnou kontrolu klientů a chyby v předkládaných fakturačních dokumentech, vedly k poskytnutí relevantních informací orgánům Finanční a Celní správy České republiky i dalším příslušným institucím,“ uvádí společné atributy Výroční zpráva.
Rouška za 100 korun, lidé poslali 50 tisíc
Jak bylo snadné přijít k penězům kvůli mimořádné poptávce lidí po rouškách, ilustruje případ fyzické osoby v kapitole „Zneužití koronakrize“. „Fyzická osoba využila na jaře 2020 vypuknutí koronavirové krize a celonárodní poptávky po zdravotnických rouškách a v průběhu necelých tří dnů získala na svůj účet cca 50 000 Kč na základě příslibu dodání roušek, který prezentovala na k tomuto účelu vytvořených internetových stránkách, které budily zdání standardního e-shopu,“ popisuje další případ Výroční zpráva.
„Cena za jednu roušku byla v té době osobou stanovena na 100 korun. Díky rychlé spolupráci FAÚ, policie a banky, ve které byl veden podvodný účet, bylo podvodné jednání rychle odhaleno a podvodně získané peněžní prostředky byly zajištěny dříve, než je pachatel stihl použít pro svou potřebu,“ lze se dočíst v dokumentu FAÚ.
Bonusy pro firmy přes OSVČ
Někteří lidé uchopili jako „byznysovou výzvu“ i státem vyplácené náhrady, vyplývá z kapitoly „Výhodné kompenzační bonusy“.
„FAÚ podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, případně zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, přičemž část jednání byla spáchána v době vládou České republiky vyhlášeného nouzového stavu. Nelegálního jednání se měly dopustit dvě české obchodní společnosti, které neoprávněně jménem třetích OSVČ, většinou vietnamské národnosti, vylákaly od příslušných Finančních úřadů napříč Českou republikou platby kompenzačních bonusů pro podnikatele, čímž byla České republice způsobena značná škoda v celkové výši 1 665 800 Kč,“ popisuje zpráva případy.
Věc stále šetří orgány činné v trestním řízení a FAÚ s nimi nadstandardně spolupracuje i v rámci další vlny výplaty kompenzačních bonusů, dodává Úřad.
V roce 2020 FAÚ obdržel celkem 4 860 podnětů k zahájení šetření. Oproti předchozím rokům (2019 –3 954, 2018 – 4 028) se jedná o výrazný nárůst. Důvody tohoto jevu jsou vícedimenzionální, zejména se jedná o důsledky nárůstu spektra povinných osob a dále o zvýšenou reportní aktivitu některých sektorů povinných osob, především sektoru bankovního, uvádí FAÚ ve zprávě.
FAÚ podal 426 trestních oznámení, z tohoto počtu bylo 261 trestních oznámení se zajištěním finančních prostředků. FAÚ poskytl v průběhu roku 2020 Policii ČR celkem 391 dalších informací významných pro výkon její činnosti
Hlavní úkol FAÚ: Terorismus, zbraně, praní peněz
Finanční a analytický úřad je správní úřad s funkcí zpravodajské jednotky analyzující bankovní transakce a obchody kvůli podezření z praní špinavých peněz a terorismu. Podle zákona mají tzv. povinné osoby povinnost všechny tyto obchody a klienty hlásit stejně jako musí být vedena evidence bankovních účtů. Podle návrhu má být evidence rozšířena i o elektronické peníze.
„FAÚ je po celou dobu své existence hlavním gestorem opatření zaměřených na prevenci a boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení v České republice. Pro analytickou činnost je klíčový pojem podezřelý obchod. Detekcí podezřelých obchodů jsou na základě zákonné úpravy pověřeny povinné osoby, tedy zejména banky a další finanční instituce, ale i celá řada jiných zákonem vymezených subjektů,“ uvádí o sobě úřad ve zprávě.
Pro analytiky FAÚ tedy zjevně nešlo o běžný rok. „Z pozice ředitele bych rád poděkoval všem pracovníkům Finančního analytického úřadu za kvalitně odvedenou práci a neustále projevované nadšení pro ni, bez kterého se tato práce nedá zvládat. Obzvlášť v současné situaci, kdy kompletní naši činnost ovlivňoval téměř po celý rok vývoj spojený s pandemií COVID-19,“ vzkázal jim ve Výroční zprávě ředitel FAÚ Libor Kazda.
Irena Válová
Článek původně vyšel na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.
