Pokud velká města začnou implementovat strategie boje proti klimatickým změnám, mohou nejen výrazně zbrzdit globální oteplování, ale ještě se těšit na nemalé finanční přínosy.
Podle analýzy organizace C40 Cities, která sdružuje 96 měst světa, by důsledné naplňování „zelené“ strategie přineslo nejen efektivní boj proti klimatickým změnám, ale i další nezanedbatelné benefity. Ty organizace vyčíslila na 583 miliard dolarů, tedy asi 13,3 bilionu korun. Mimo to investice, které by směřovaly do budování samostatných jízdních pruhů pro cyklisty nebo do kvalitnějšího zateplení budov i jejich výstavby s ohledem na snížení energetické náročnosti, zabrání ročně téměř čtvrtmilionu předčasných úmrtí.
„Výzkum kvantifikuje a potvrzuje jen to, co už starostové měst dávno vědí: prosazování politiky, která jde proti změnám klimatu také zlepší veřejné zdraví,“ uvedl pro portál Thisisplace.org Mark Watts, ředitel organizace C40 Cities. „Už dávno neexistuje konflikt mezi zkvalitňováním životního prostředí, hospodářským růstem a zlepšováním zdraví místních obyvatel,“ dodal.
Emise mohou klesnout až o devadesát procent
Města jsou přitom zcela klíčovými subjekty při snaze odvrátit změny globálního klimatu. Více než polovina světové populace žije právě ve městech, která spotřebují přes dvě třetiny energie, která se na světě každý rok vy robí. Podle Mezinárodní finanční korporace (IFC – International Finance Corporation), která je součástí skupiny Světové banky, jsou města zodpovědná za nejméně sedmdesát procent emisí oxidu uhličitého.
Podle výzkumníků by města měla začít podporovat pěší pohyb po městě, budovat cyklostezky v podobě samostatných jízdních pruhů pro kola, podporovat hromadnou dopravu nebo zavádět a rozšiřovat zóny, které budou v dopravě emisně neutrální. Mimoto by měly být přijímány nové striktní regulace, týkající se budování nových staveb, s ohledem na jejich energetickou náročnost. U budov starších mají být podporována opatření, která jejich energetickou efektivity výrazně zvýší. Obdobná politika se má prosazovat také v průmyslu a ve službách.
Pokud dojde k implementaci všech navržených opatření, emise skleníkových plynů prý poklesnou téměř o devadesát procent. „Jestliže jsou v otázce emisí problémem především města, pak i tam města mají v rukou řešení,“ uvedla Milag San Jose-Ballesterosová, ředitelka singapurské pobočky organizace C40 Cities pro jihovýchodní Asii a Oceánii.
Podle San Jose-Ballesterosové je nutné, aby ve studii navržená opatření byla přijata nejpozději v roce 2030. Zároveň podotkla, že mnoho měst sdružených v organizaci C40 Cities, již na jejich zavádění pracuje.
O rozvoji města přemýšlejme celostně
V této souvislosti hovoří architekti a experti na plánování rozvoje měst o takzvaném „klimaticky pozitivním městském designu“. Co to znamená? Podle Erica Corey Freeda jde o to, aby se hledaly způsoby, jak výstavbu nových budov a infrastruktury přizpůsobit požadavkům na ochranu klimatu. „Zakažte spalovací motory v centrech měst, na každou střechu instalujete solární panely, převezměte elektrickou přenosovou soustavu, každému obyvateli pořiďte elektrickou koloběžku,“ vyjmenoval pro portál CityLab.com Eric Corey Freed několik jednoduchých opatření, jež podporují uhlíkovou neutralitu.
„Víme, že pouhé zredukování emisí nás k uhlíkové neutralitě nepřiblíží,“ řekla Pamela Conradová, krajinná architektka sanfranciské společnosti CMG Partners, která se zaměřuje na tvorbu projektů k prosazování uhlíkové neutrality. Podle ní si lidé ve vedení měst často neuvědomují, jak relativně málo je nutné udělat k tomu, aby emise skleníkových plynů výrazně poklesly. Jde například o změnu stavebních materiálů jako alternativní beton, „chytré“ sklo a jiné, které dokáží snížit energetickou spotřebu, respektive lépe využívat energii, která na budovy dopadá zvenčí prostřednictvím slunečních paprsků.
„Designéři a plánovači musí být celostní,“ uvedl Ryan Allard, analytik neziskové výzkumné organizace Project Drawdown. Podle něho je důležité, aby se o jednotlivých projektech nepřemýšlelo jako o izolovaných akcích, ale nahlíželo se na ně komplexně a bralo se v potaz napojení na projekty již existující nebo na ty, které teprve přijdou v budoucnu. „Přemýšlet v souvislostech, to je to, co je zásadní,“ dodal.
-zm-
