Neděle, 19. září, 2021

Nejen kamiony. Platit mají dodávky i osobáky. Prozatímní dohoda o pravidlech pro zpoplatnění silnic je na světě

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Prozatímní dohoda aktualizuje pravidla ohledně výběru silničních poplatků – směrnice o eurovinětě, které mohou členské státy požadovat po kamionech a nákladních automobilech, ale také po autobusech, dodávkách a osobních autech využívajících sítě transevropské dopravy (TEN-T). Cílem nových pravidel je přesunout zpoplatnění silnic z modelu založeného na čase na systém založený na vzdálenosti nebo na skutečný počet kilometrů tak, aby lépe odrážely zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“.

K širší podpoře používání ekologičtějších vozidel budou muset členské státy stanovit různé sazby poplatků za silniční dopravu na základě emisí CO2 a posouzení vlivu na životní prostředí u nákladních vozidel a autobusů, dodávek a minibusů. Dále by také měly zásadně snížit poplatky za vozy s nulovými či nízkými emisemi.

Evropské železniční asociace však nedávno upozornily na to, že současná politická debata o podstatném snížení mýtného pro nákladní automobily s nulovými a nízkými emisemi je v rozporu se zásadou „uživatel platí“. 

„Opotřebení infrastruktury, hluk, znečištění, nehody – to vše jsou externí náklady, které způsobují i ​​nákladní automobily s nulovými a nízkými emisemi. Snížení nebo dokonce upuštění od mýtného nad rámec zohlednění nižších emisí CO2 by mohlo dále brzdit konkurenceschopnost železnice ve srovnání se silniční nákladní dopravou a vést k obrácenému modálnímu posunu až o 50 procent v období 2030–2050,“ uvedly železniční asociace ve společném prohlášení.

Platby za vzdálenost

Členské státy mají od roku 2029 postupně rušit „dálniční známky“ v hlavní síti TEN-T pro těžká nákladní vozidla a na místo toho začnou uplatňovat mýtné, tedy poplatky podle vzdálenosti. Členské státy si však i nadále budou moci ponechat dálniční známky pro konkrétní části této sítě, pokud mohou prokázat, že nový způsob zpoplatnění by znamenal nepřiměřené náklady ve srovnání s očekávanými příjmy.

V zájmu zajištění rovného zacházení a spravedlivé hospodářské soutěže budou nová pravidla rozšířena nejen na autobusy, ale také na lehčí vozidla, jako jsou dodávky, minibusy a osobní automobily. 

Využívat bude možné systémy mýtného nebo dálničních známek. Aby bylo zajištěno spravedlivé zacházení s příležitostnými uživateli a řidiči z jiných zemí Evropské unie, umožňuje prozatímní dohoda také kratší doby platnosti ­– jeden den, jeden týden nebo deset dní, a cenové limity na „dálniční známky“ pro osobní auta.

Členské státy budou mít rovněž možnost zavést kombinovaný systém poplatků pro těžká vozidla nebo pro některé typy těžkých vozidel, který by spojil prvky systému založeného na vzdálenosti a systému založeného na čase a integroval dva variační nástroje. Ten umožní plné uplatňování zásad „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“ a zároveň poskytne členským státům nezbytnou flexibilitu při navrhování jejich vlastních systémů výběru silničních poplatků.

Jako základní zásadu zpoplatnění silnic si však členské státy ponechávají svobodu uplatňovat mýtné a poplatky za užívání u různých kategorií vozidel, jako jsou těžká vozidla, těžká nákladní vozidla, autokary a autobusy, lehká vozidla, lehká užitková vozidla, minibusy a osobní automobily, a to nezávisle na sobě. Členské státy se například mohou rozhodnout, že autobusy vůbec nezpoplatní.

Po pěti letech platnosti těchto pravidel Komise posoudí postupy zpoplatnění lehkých užitkových vozidel. Poté rozhodne, zda by dodávky používané pro komerční účely měly dodržovat stejné modely zpoplatnění jako nákladní automobily a zda by měla existovat přísnější pravidla pro silniční poplatky za osobní automobily.

Podpora udržitelné dopravy

Nejde však jen o využívání silnic. V souvislosti s požadavkem na snižování emisí z dopravy je velmi důležitým úkolem také postupné přesouvání nákladů ze silnic na železnice. A právě zde vidí ministerstvo dopravy jako jedno z dlouhodobých koncepčních řešení, jak železniční nákladní dopravu podpořit, směrnici Euroviněta.

„Její podstatou je zpoplatní emisí CO2 v silniční dopravě, čímž se odstraní asymetrie v tom, že doprava v elektrické trakci, která obecně šetří energií v dopravě, nebude znevýhodněna oproti fosilním palivům, tedy naftě a benzínu, kde dosud platba za emisní povolenky není zavedena,“ říká František Jemelka z ministerstva dopravy.

Dodává, že k dosažení tohoto cíle je třeba také propojení sítě TEN-T s nákladními železničními koridory.

Peníze zpět do infrastruktury a mobility

Tři roky po vstupu v platnost dohodnutých pravidel budou členské státy veřejně informovat o mýtném a uživatelských poplatcích vybíraných na jejich území, včetně informací o využití těchto příjmů. Evropští poslanci považují za důležité, aby příjmy z těchto poplatků přispívaly k udržitelné dopravě, infrastruktuře a mobilitě.

„Tato nová pravidla představují milník v dosahování ambiciózní politiky dekarbonizace, kterou jsme stanovili na začátku legislativního období tohoto Parlamentu. I proto jsem velmi spokojen s dohodou, kterou jsme dosáhli ohledně vyčlenění některých mýt. Při plném respektování své autonomie budou nyní členské státy mít nástroje, které potřebují, aby mohly být aktivními hráči při řešení velké výzvy v oblasti životního prostředí, které čelíme,“ říká zpravodaj Evropského parlamentu Giuseppe Ferrandino.

Neformální dohodu o pravidlech směrnice ještě musí schválit Výbor stálých zástupců Rady a parlamentní Výbor pro dopravu a cestovní ruch a poté Rada a Parlament jako celek. Po vstupu směrnice v platnost budou mít členské státy dva roky na to, aby její ustanovení začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter