Národní rozpočová rada: státní dluh by mohl v roce 2068 dosahovat 230% HDP

Podle zprávy předložené poslanecké sněmovně Národní rozpočtovou radou nejsou české veřejné finance udržitelné. Počet starobních důchodců se zvýší z 19 % na jednu třetinu obyvatelstva. Pro změnu jsou nutné reformy zejména v oblasti důchodového systému. V případě nečinnosti vzroste dluh za 50 let na 230 % HDP.

Národní rozpočtová rada předkládá poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Zpráva se zabývá možným vývojem veřejných financí v následujících 50 letech při zachování stávající daňové a výdajové politiky. Rozpočtová rada však upozorňuje, že se nejedná o predikci v pravém slova smyslu, jelikož nikdo nemůže předpovídat události v následných 50 letech.

Zpráva přináší šokující závěry, podle kterých by mohl státní dluh v roce 2068 dosahovat 230% HDP, což je mnohem více než v jiných zemích EU včetně Řecka, které se v posledních letech snaží odvrátit bankrot a ekonomika se mu propadla o čtvrtinu. „Hlavním důvodem dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je stárnutí obyvatelstva. Podíl osob ve věku 65 a více let na celé populaci se v následujícím půlstoletí zvýší ze současných 19 % na téměř jednu třetinu. S tím bude spojen nejen rostoucí objem výdajů na důchody, ale zvýšené nároky na veřejné finance budou klást také výdaje na zdravotní a dlouhodobou péči,“ uvádí se ve zprávě k příčinám nárůstu státního dluhu ze současných bezpečných 34% HDP.

Česká politická scéna se podle zprávy musí, co nejdříve rozhodnout jaké systémové změny provede. Nejjednodušším řešením může být zvýšení daní, posunutí věku odchodu do důchodu nebo snížení důchodů. Pokud se řešení nenajde rychle, čeká nás po roce 2030 explozivní růst primárních deficitů. „Schodky důchodového systému vyvrcholí kolem roku 2059, kdy budou patrně přesahovat 5% HDP ročně. Čas, který mají politici i široká veřejnost na nalezení konsensuálního řešení, se rychle krátí. V následujících deseti letech by ještě měly být české veřejné instituce schopny hospodařit bez větších problémů s primárním přebytkem, pak se ale začnou rychle a nezadržitelně projevovat dopady stárnutí obyvatelstva. S ohledem na vážnost debaty, časovou prodlevu legislativních procesů a potřebu řešení dalších ekonomických a společenských problémů je ale už nyní nejvyšší čas na to, tuto debatu seriózně zahájit“ líčí neveselou budoucnost veřejných financí zpráva Národní rozpočtové rady. Náklady na důchody vzrostou ze současných 7% na 12,9 % HDP v roce 2059, ale růst příjmů do důchodového systému bude zaostávat.

Mohlo by vás zajímat

Problém s máslem je už i v Polsku. Prodá proto část státních rezerv

Velkým rizikem pro veřejné finance mohou být i finanční krize, které nás v následujících letech mohou potkat. Česká republika by navíc byla v horší pozici než v roce 2008 při posledních světových hospodářských problémech, jelikož naše zadlužení je vyšší vůči HDP než tehdy. Přestože je současný státní dluh pod bezpečnou hranicí 40 %, další recese by s tímto číslem mohla opět výrazně zahýbat a mohlo by dojít k aktivaci dluhové brzdy na hranici 55% HDP. Navíc hlubší recese by neudržitelnost českých financí ukázala ještě dříve, než momentálně již dost skeptická prognóza předpovídá.

Rozpočtová rada se také zabývala simulací pro období do roku 2021, která ukazuje, že v případě, že by ekonomika v následujících letech začala stagnovat a HDP by nerostlo, jak se nyní očekává, mohlo by primární saldo státního rozpočtu být v roce 2021 241 miliard korun, ale i v případě dvouprocentního růstu ekonomiky by toto saldo dosahovalo 164 miliard korun.

Nezanedbatelným výdajem je i české zdravotnictví, kde jde z veřejných zdrojů až 80% potřebných financí. „Podíl výdajů hrazených ze zdravotního pojištění na HDP postupně poroste z úrovně 5,4 % v současnosti až na 6,8 % HDP kolem roku 2064, kdy by měl kulminovat,“ počítá rada ve své kalkulaci uveřejněné ve zprávě. Porostou i příjmy do systému zdravotního pojištění ze současných 5,6 % na 6,6% HDP, z čehož se dá jednoduše dovodit, že se české zdravotnictví dostane z mírného přebytku do obdobně mírného deficitu. Tento propočet je však opravdu jen odhadem, jelikož zde promlouvá spousta proměnných, kdy rostou náklady na modernější léčbu, ale zároveň díky kvalitnější diagnostice jsou závažné nemoci odhalovány dříve a může tedy docházet k zkracování doby léčby díky včasnému odhalení.

Jak poroste ekonomická vyspělost naší země měly by naopak poklesnout výdaje na investice. Podle informací ve zprávě by měly investice státu do roku 2068 poklesnout ze současného průměru 4,6 %  na 3,4 % HDP. K těmto závěrům došla Národní rozpočtová rada na základě předpokladu, že méně vyspělé země investují zejména z důvodů investic do infrastruktury více než ty vyspělejší.

Pro vývoj státního dluhu jsou kromě výdajů důležité i příjmy a ty oproti výdajům porostou pouze mírně. „Příjmová strana rozpočtů se ve sledovaném období bude zvyšovat pouze mírně, a to v důsledku růstu podílu náhrad zaměstnancům na HDP, které jsou daňově zatíženy více než čisté provozní přebytky. Přírůstek na příjmové straně však ani zdaleka nemůže vykompenzovat nárůst výdajové strany,“ předpovídá Národní rozpočtová rada.

Podle zprávy však není pozdě nutné změny učinit. Aby se staly české veřejné finance udržitelné, musí roční saldo snížit o 2,86 procentních bodů HDP a státní dluh by se tak v roce 2068 dostal pouze k hranici 55%. Jako největší problém uvádí zpráva český důchodový systém, na který se musí politici i celá společnost v následujících letech zaměřit a najít konsensus na skutečné reformě.

Michal Ožuch