Náměstek ministryně financí Ondřej Landa byl jedním z přednášejících Konference o veřejné podpoře pořádané Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Tématem jeho prezentace byly případy veřejné podpory. Shrnul, že případná veřejná podpora má tři základní podoby – poskytnutí úvěru státem, navýšení základního kapitálu nebo kombinaci obou způsobů, tzn. kapitalizace pohledávky. Zmínil také, že poskytovatel musí dobře vyargumentovat a dopředu myslet na to, že úvěr nezvýhodňuje společnost, na což pečlivě dbá i Evropská komise při svých šetřeních.
Náměstek ministryně financí v demisi Ondřej Landa zmínil na konferenci o veřejné podpoře pořádané Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže příklady veřejné podpory. Mluvil o třech případech – úvěru poskytnutého ČSA, akciové společnosti Osinek, úvěru společnosti PRISKO poskytnutého OKD pro úvěrové financování v insolvenci, navýšení kapitálu na základě ex-ante analýzy v případě státem vlastněného hotelu Thermal a případu Kongresového centra Praha, kdy se ministerstvo financí stalo ručitelem za závazky společnosti.
Pane náměstku, jaké je obecné povědomí o problematice veřejné podpory, která není úplně jednoduchá?
Myslím si, že se situace v tomto směru zlepšuje i díky akcím tohoto typu, které pořádá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Myslím si, že veřejná podpora je skutečně hitem a u ústředních orgánů státní správy nemám o toto téma obavu. Jiná věc je pochopitelně dokomunikovat otázky tohoto typu do území. Myslím tím obce a kraje. Domnívám se, že bude ještě třeba zintenzivnit komunikaci.
Ve svém příspěvku na konferenci jste rovněž hovořil o problematice Kongresového centra Prahy. Můžete tento případ trochu přiblížit?
Tato záležitost se datuje již někdy do roku 2014. Kongresové centrum bylo ve výlučném vlastnictví Prahy a ministerstvo financí bylo ručitelem za závazky Kongresového centra. A v roce 2014 se řešilo, zda ministerstvo bude dále ručitelem, nebo jestli bude navýšen základní kapitál a z tohoto základního kapitálu se umožní nezbytné investice Kongresového centra tak, aby mohlo být konkurenceschopné. Samozřejmě tomu předcházela úvaha o návratnosti těch investic.
Zmínil jste také případy nepeněžního plnění – můžete přiblížit o co jde?
Takovým typickým nepeněžním vkladem jsou nemovitosti, například pozemky. Samozřejmě, když dáváte někam peníze, tak víte, kolik jich dáváte. Pokud dáváte nepeněžitý vklad, je třeba ho nechat ocenit. V dnešní době mohou být hodnoty a přístupy k oceňování různé. Již to samotné ocenění může být předmětem debat, jestli náhodou nedošlo k veřejné podpoře, protože třeba to ocenění dospělo k ceně, která je spíše nízká.
Evropská komise schválila letos v únoru dvě podpory pro Českou poštu. Jedna se týkala financování provozu informačního systému datových schránek a komise vyslovila souhlas i s podporou určenou na financování tzv. všeobecné poštovní služby v letech 2013 -2017. Byla jednání s Bruselem složitá?
Česká pošta je státním podnikem, jehož zakladatelem je Ministerstvo vnitra ČR. Tato věc šla trochu mimo naše ministerstvo, nicméně si ale dokážu dobře představit, že zmíněná jednání byla velmi tuhá. Jednalo se v podstatě o otázky týkající se kompenzačního mechanizmu. V každém případě je výsledek těchto jednání pro Českou poštu relativně akceptovatelný.
O rozhodnutí EK v souvislosti s Českou poštou jsme informovali na začátku roku v textech:
Evropská komise schválila státní podporu pro Českou poštu na datové schránky a poštovní služby.
Můžete zmínit nějaký další konkrétní případ z oblasti veřejné podpory, který byl velmi složitý?
Mám v podstatě osobní zkušenost s údajnou veřejnou podporou, která se nedávno řešila při poskytování pomoci společnosti OKD. V tomto případě šlo o komunikaci s Evropskou komisí s významnou podporou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V tuto chvíli bych chtěl poděkovat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a našemu Stálému zastoupení ČR při Evropské unii v Bruselu za kvalitní spolupráci. Podobně jako u všech jiných věcí, o kterých jsem dnes hovořil, byla i tady nějaká předchozí úvaha o tom, jestli původní půjčka pro úvěrové financování v insolvenci dává ekonomický smysl – a parametry byly nastaveny tak, aby smysl dávala. Evropská komise pak následně toto šetření uzavřela s tím, že k veřejné podpoře nedošlo.
Kristián Chalupa
O konferenci jsme již psali:
Komise našla nesrovnalosti u 30% programů veřejné podpory
Mezinárodní konference ÚOHS o veřejné podpoře – sledujeme online 30.5.2018
Posuzování veřejné podpory v konkrétních příkladech rozhodnutí Evropské komise
