INZERCE

Justice. Ilustrační foto: ED

Na insolvence navázaná kriminalita pokračuje, specializované orgány jsou zahlceny

Velkým počtem případů úmyslných trestných činů spáchaných v souvislosti s insolvenčním řízením byly zahlceny odbory závažné hospodářské a finanční kriminality vrchních i nejvyššího státního zastupitelství. Neutěšená situace je i v samotných insolvencích: Pokračuje sofistikovaná zločinnost navázaná na insolvenční řízení organizovaným a propracovaným způsobem. Dochází k situacím, kdy nelze zvrátit stav, na kterém se podílí sám insolvenční správce.

Vyplývá to z aktuální Výroční zprávy o činnosti NSZ za rok 2017.
Na pokračující závažnou situaci v insolvencích a na  trestnou činnost na ně navázanou upozornil v aktuální Zprávě netrestní odbor Nejvyššího státního zastupitelství v části Zprávy pod názvem Vstupová činnost ve věcech insolvencí a korporací: „Odbor veřejné žaloby v netrestních věcech NSZ byl v průběhu roku 2017 informován krajskými státními zastupitelstvími o vstupech do řízení ve věcech, v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, včetně incidenčních sporů a moratoria. Zásadně převažovala vstupní činnost do insolvenčních řízení včetně souvisejících sporů podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, to oproti vstupní činnosti do řízení o konkursu a vyrovnání podle zákona č. 328/1991 Sb. Z poznatků vyplývá, že úpadkový stav dlužníka a navazující insolvenční řízení na sebe váže i deliktní činnost nejrůznějších subjektů, nijak ojediněle s možným trestněprávním přesahem,“ uvádí k tomu Zpráva.

Nátlak na dlužníky, odklony, umělé pohledávky

Podle Zprávy není tento poznatek nový, jde o pokračující neblahý trend kriminality: „Ostatně i proto je v právních předpisech zakotveno oprávnění státního zastupitelství vstupovat do insolvenčních a souvisejících řízení. Nadále trvají poznatky o možném zneužívání insolvenčních návrhů k jiným než dovoleným účelům. Tyto poznatky se týkají typově případů, kdy je insolvenční návrh prostředkem nedovoleného nátlaku na dlužníka, aby plnil, na co nemá věřitel nárok, popř. aby plnil, co dlužník z důvodu spornosti pohledávky plnit nechce. Na tento typ zneužití insolvenčního řízení měla dílem reagovat novela insolvenčního zákona provedená zákonem č. 64/2017 Sb., jež nabyla účinnosti 1. 7. 2017. Z účasti státních zastupitelství v insolvenčních řízení nicméně vyplynulo, že zneužití insolvenčního řízení se děje i významněji propracovaným způsobem.“

Poté netrestní odbor Nejvyššího státního zastupitelství uvádí, k čemu v insolvencích dochází: „Podstatou těchto případů bývá snaha odklonit uspokojení od skutečných věřitelů, přičemž poznatky souvisí spíše s fází insolvenčního řízení po rozhodnutí o úpadku, kdy se přezkoumávají přihlášené pohledávky a úkony dlužníka. Z poznatků vyplynulo, že se jedná o poměrně sofistikované a delší dobu připravované způsoby součinnosti dlužníka s třetími subjekty (jejich pohledávky byly uměle vytvořeny a v insolvenčních řízeních se objevují jako přihlášení věřitelé) a že tyto formy součinnosti se mohou týkat více subjektů a zasahovat i do řady dalších insolvenčních řízení.“ Věřiteli prosazený správce, který nekoná Jak dále vyplývá ze…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

(ire)