MŽP a EKO-KOM se dohodly na finanční podpoře sběru kovů v obcích, obce dostanou za tunu vytříděných odpadů 420 korun, dosud to bylo 30

Sběrný dvůr Praha-Spořilov. Foto: Wikimedia, cc

Zástupci Ministerstva životního prostředí a společnosti EKO-KOM se dohodli na nové finanční podpoře sběru kovů v obcích. Motivačním nástrojem pro rozšiřování sběrné sítě na třídění a sběr kovů z domácností má být speciální příplatek obcím za každý kontejner na vytříděné kovy na jejich území. Příplatek dostanou i recyklační linky, které za tunu vytříděných kovových obalů dostanou nově 420 Kč (dříve 30 Kč). K navýšení sběru kovových obalů mohou přispět i kombinované sběry, kdy lidé budou moci odkládat kovové odpady i do speciálně označených kontejnerů, jinak běžně určených pro jiné materiály, nejčastěji jen pro plasty.     

Ministr životního prostředí Richard Brabec v posledních měsících intenzivně jednal se zástupci autorizované obalové společnosti (AOS) EKO-KOM o úpravách systému třídění, sběru a recyklace obalů v České republice, a to v návaznosti na nové recyklační cíle vyplývající z evropské směrnice o oběhovém hospodářství (např. 55% míra recyklace komunálního odpadu a 50% recyklace hliníku v roce 2025). Vedle ukotvení nových povinností vyplývajících ze směrnice do českého právního systému, které je realizováno prostřednictvím nové odpadové legislativy, jíž aktuálně projednává Sněmovna, se ministerstvo zaměřuje také na konkrétní kroky a praktické změny v systému třídění a recyklace obalových materiálů.

„V posledních měsících jsme společně se zástupci EKO-KOM hodnotili výhody a nevýhody kombinovaného sběru kovů s jinými komoditami, zejména s plasty. Ukazuje se totiž, že nejvíce by dalšímu rozvoji dostupnosti sběrné sítě pro třídění všech kovových odpadů, tedy nejenom nápojových plechovek, napomohlo právě překonání prostorového omezení na ulicích měst a obcí. Jako nejvhodnější cesta se tak ukazuje společný sběr kovů do již existujících nádob, zejména na plasty. EKO-KOM, po dohodě s Ministerstvem životního prostředí, proto v zájmu dalšího rozšiřování sběrné sítě na kovy systémově podpoří tříděný sběr kovových odpadů i v kombinaci s jinou tříděnou komoditou,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mezi nové systémové motivační nástroje patří nově zřízený finanční program AOS EKO-KOM zaměřený na rozvoj sběrné sítě na kovové obaly, a to nad rámec již současně zavedených plateb na obyvatele. „Od 1. července letošního roku bude AOS EKO-KOM za každou nádobu, do které je možno třídit kovové obaly, a to bez ohledu na to zda samostatně nebo ve více komoditním sběru, vyplácet obci čtvrtletně 30 Kč za nádobu. Ročně tedy získá obec navíc až 120 korun za každý veřejně přístupný kontejner umožňující třídění kovových obalů z domácnosti, není přitom rozhodující, zda půjde o kontejner určený pouze pro kovy nebo budou kovy sbírány s jiným materiálem. Analogicky bude podporován tříděný sběr kovů i jinými způsoby, například pytlovým sběrem z domácností, nebo do nádob rozmístěných u rodinných domů, které nejsou určené veřejnosti,“ informoval dnes generální ředitel AOS EKO-KOM Zbyněk Kozel.

„Současně bude AOS EKO-KOM motivovat třídící linky k tomu, aby odebíraly nejenom vytříděné kovy, ale i vytříděné plasty či jiný tříděný materiál spolu se složkou kovů tím, že jim bude nově kompenzovat zvýšené náklady na vytřídění kovové složky z odpadů platbou 420 Kč za tunu veškerých vytříděných kovových obalových odpadů. Tato podpora bude zahájena od 1. července 2020, aby co nejdříve podpořila i již stávající systémy kombinovaného sběru a umožnila jejich zavedení tam, kde třídění kovů v blízkosti domácností dosud neprobíhá,“ pokračuje generální ředitel Kozel.

Cílem intenzifikačního programu, na kterém se MŽP s AOS EKO-KOM dohodlo, je motivovat obce i odpadové firmy k tomu, aby do roku 2022 bylo třídění kovových obalů dostupné většině občanů stejně pohodlně, jako je dnes dostupné třídění plastů, skla a papíru, tedy v průměrné donáškové vzdálenosti okolo 100 m od domova, což by mělo zajistit výrazný nárůst množství vytříděných kovových obalů.

To, jakým způsobem budou k povinnosti sběru kovů obce nadále přistupovat, je zcela na jejich uvážení a závisí vždy na konkrétní situaci v každé jednotlivé obci. Nicméně výše uvedené nové finanční programy mají právě obce motivovat k dalšímu rozvoji současného systému. Zároveň je pro zavedení společného sběru kovu s jiným materiálem, například s plasty, nezbytnou podmínkou dohoda se svozovou firmou a dotřiďovací linkou, na které probíhá úprava a dotřídění sesbíraných plastových odpadů. Kontejnery, ve kterých bude probíhat kombinovaný sběr, budou také pro občany vždy speciálně označeny.

„Dle dosavadních zkušeností se systém sběru kovových odpadů v kombinaci s jinými tříděnými odpady osvědčil. Aktuálně je instalováno téměř 9 tisíc nádob pro samostatný sběr kovových odpadů a více než 15 tisíc nádob pro kombinovaný sběr kovů s plasty, případně i nápojovým kartonem. A podle informací od EKO-KOM i z třídíren, kombinovaný systém funguje celkem bezproblémově,“ uvedl dnes také ministr Brabec.

V České republice obce povinně zajišťují třídění kovových odpadů od roku 2015. Aktuálně má možnost třídit kovové obalové odpady prostřednictvím nádob 6,8 milionu obyvatel ČR. Od roku 2015 tak došlo k více než devítinásobnému zvýšení počtu nádob určených pro sběr kovů. Dalšímu rozšiřování počtu sběrných nádob na kovy nejčastěji brání omezený prostor v ulicích měst a obcí, proto část obcí využívá pro sběr kovů pouze sběrný dvůr, mobilní sběr či výkupnu. Část kovů je také získávaná ze škváry po energetickém využití směsného komunálního odpadu.

Ministerstvo životního prostředí do rozvoje systémů třídění komunálních odpadů vynaložilo od roku 2014 přes 11 miliard korun. Další dotační podporu prostřednictvím dotačních prostředků z evropských fondů předpokládá i v následujících letech.

-red-