Sobota, 6. března, 2021

Možné úniky informací z vyšetřování ve Šlachtově knize prověřovali dva jeho letití kolegové. Policie se moc nesnažila, do svazků k případům hluboko nešla

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek, jeho náměstek Jan Čáp a šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Tito tři vysocí policisté prověřovali knihu bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, a dnes začínajícího politika, Roberta Šlachty Třicet let pod přísahou. Mazánek s Čápem a Frydrychem měli zjistit, zda se Šlachta nedopustil úniku utajovaných informací z vyšetřování, když se o citlivých kauzách ve svém díle velmi podrobně rozepsal. Problém spočívá v tom, že Čáp a Frydrych se Šlachtou v policii léta ve stejných centrálách pracovali.

Policie loni v listopadu odložila prověřování knihy bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty Třicet let pod přísahou, v níž po svém odchodu od ozbrojených složek zavzpomínal na profesní kariéru. V knize se totiž Šlachta se o citlivých kauzách ve svém díle velmi podrobně rozpovídal a policie se zabývala tím, zda nedošlo k úniku tajných informací. Podle rozhodnutí o odložení prověřování v knize nic natolik citlivého není.

Ekonomický deník proto požádal o protokol o odložení věci. Ten však ani na základě žádosti dle Infozákona nedostal, policie žádosti nevyhověla. Na některé otázky ale policejní sbor odpovědi doručil. Například na to, kdo osobně možné úniky z vyšetřování prověřoval. „Na analýze předmětné knihy se za Národní protidrogovou centrálu služby kriminální policie a vyšetřování podílel brig. gen. Mgr. Jakub Frydrych a za Národní centrálu proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování plk. Mgr. Jan Čáp, Ph.D. a plk. JUDr. Jiří Mazánek,“ sdělila Ekonomickému deníku na základě žádosti, odeslané dle Infozákona, Kateřina Rendlová z Policejního prezídia.

Problém ovšem spočívá v tom, že minimálně dva z „prověřovatelů“ Šlachtova díla mohli být ve vztahu k autorovi podjatí.

Robert Šlachta začal sloužit jako řadový policista v Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k zásahové jednotce policejní právy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály. Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování.

Jakub Frydrych je u policie od roku 1991. Nejprve pracoval jako řadový kriminalista a k protidrogové centrále nastoupil v roce 2000. Léta se tudíž se Šlachtou velmi dobře zná, protidrogová centrála není nikterak personálně obsáhlý útvar.

Také další z posuzovatelů třaskavé knihy Jan Čáp se s Robertem Šlachtou dobře a léta velmi dobře zná. Stávající náměstek Národní centrály proti organizovanému zločinu Jan Čáp totiž pracoval i na Šlachtově ÚOOZ v době, kdy byla například realizována známa kauza, kvůli které padla vláda Petra Nečase.

Jedna z velmi třaskavých informací z knihy Roberta Šlachty, která může být v utajovaném režimu kvůli kauze Radovana Krejčíře. Foto digitální verze knihy: Jan Hrbáček

Palec na všechno dát nemůžu

„Když se na to podíváte takto, určitě jsem jeho bývalý kolega, ale ta konkrétní zjišťování, která směřovala k tomu, jestli výroky v té knize nekolidují s trestními řízeními, která byla zpracována na našem útvaru, tak to je otázka věcná, nikoliv otázka podjatosti,“ řekl Jakub Frydrych Ekonomickému deníku. Krátký rozhovor s Frydrychem na toto téma Ekonomický deník přinese ještě toto dopoledne.

Jan Čáp pak ke své účasti na prověřování knihy řekl: „Celé jsem to několikrát pročetl, pozitivní i negativní věci jsem tam napsal. Ale mluvit o tom nemůžu, protože jsem vázán mlčenlivostí. Ale nebylo to tak, že bych mohl dát na všechno palec, že bylo všechno v pořádku,“ posílil Čáp pochybnosti o výsledku prověřování Šlachtova díla, které policie odložila.

Čáp nemá podle svých slov problém říci svoje stanovisko i samotnému Šlachtovi, pokud se ho na ně zeptá. „Celé jsem to pročetl, co se týkalo ÚOOZ, NCOZ. Dal jsem jak pozitivní, tak negativní stanovisko. Některé věci se po odchodu od policie neříkají,“ uvedl Čáp. Mezi řečí naznačil, že neproběhla žádná podrobná analýza konkrétních věcí a ani nebyli osloveni jejich konkrétní zpracovatelé. „To ve lhůtě, která nám byla daná nebylo možné. Provedli jsme analýzu textu s našimi znalostmi. Do živých kauz jsme s ohledem na naše postavení jít nemohli,“ konstatoval Čáp.

Z jeho tvrzení tedy vyplývá, že policie nejspíš z nebo nedostatku času nebo, a to by byla horší varianta, kvůli jakési stavovské cti prověřování možného trestného činu, kterého se mohl Šlachta ve své knize dopustit, lidově řečeno odflákla.

Studium vlastní knihy

Přestože policie prověřovala možný trestný čin nebo přestupek, oficiálně ji pro tento akt nezakoupila, ale dva výtisky byly zapůjčeny samotnými prověřovateli. „Citace v knize byly známé již z předchozího zveřejnění ve sdělovacích prostředcích, přístup do trestního spisu nebyl tedy za účelem tohoto prošetření vyžádán. Útvary Policie České republiky podílející se na šetření předmětné věci knihu nezakoupily. Pro posouzení obsahu byla pracovníky těchto útvarů využita kniha ze soukromých zdrojů,“ odvětila na otázky Ekonomického deníku v rámci Infozákona policejní mluvčí Kateřina Rendlová.

Kniha využitá pro šetření Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování je podle Rendlové majetkem jednoho z jejích příslušníků (více v dnešním rozhovoru s šéfem centrály Jakubem Frydrychem). „Šetření v této věci zahrnující rovněž studium knihy, probíhalo od 6. 8. 2020 do 1. 9. 2020, přičemž jednotlivé úkony v rámci tohoto šetření nelze oddělit a tedy sdělit přesný čas, který byl věnován výhradně studiu této knihy,“ uvedla dále Rendlová.

Ve vztahu k šetření, které prováděla Národní centrála proti organizovanému zločinu služby
kriminální policie a vyšetřování, Rendlová sdělila, že knihu zapůjčil příslušník NCOZ, kterou zakoupil v běžném knihkupectví za své vlastní finanční prostředky. „NCOZ uvádí přibližný čas, po který byla kniha studována, 42 hodin. Finanční prostředky za zápůjčku knihy nepožadoval ani jeden z příslušníků, náklady Policii České republiky tedy nevznikly. Její nákup by v tomto případě představoval neúčelné vynaložení veřejných prostředků,“ podotkla.

Vlastně se nic nestalo

Kateřina Rendlová z policejního prezídia dále konstatovala, že analýzou informací uvedených v předmětné knize bylo jednoznačně zjištěno, že se jedná o informace, které se vztahují k případům minimálně pět let starým. Nicméně například kauza Bereta, v knize popisovaná, se před soud dostala až téměř půl roku po vydání předmětné knihy.

„V knize nedochází ke zveřejňování žádných informací týkajících se nejnovějších metod a prostředků ani aktuálních trendů v postupech orgánů činných v trestním řízení. Vzhledem k dynamickému vývoji kriminality v posledních letech lze takové informace považovat za překonané. V neposlední řadě je třeba uvést, že veškeré zveřejněné informace, zejména v celkovém kontextu, zjevně nemají charakter ani účel seznamovat nepovolané osoby s nejnovějšími metodami a prostředky používanými zejména příslušníky služby kriminální policie a vyšetřování při odhalování a objasňování trestných činů. Zveřejnění takovýchto skutečností tedy není schopno způsobit narušení zabezpečení plnění úkolů policie. Navíc některé v knize uveřejněné informace se v minulosti staly předmětem zvýšeného zájmu ze strany médií a byly již různými médii medializovány,“ rozepsala se zástupkyně policejního prezídia.

„Shrneme-li výše uvedené, máme za to, že v daném případě existují takové okolnosti, které zásadním způsobem nebezpečnost předmětného jednání snižují do takové míry, že společenská škodlivost jednání, tedy materiální stránka, není naplněna, a nemůže se tak jednat ani o přestupek. Vyhodnocením informací nebylo shledáno podezření ze spáchání přestupku porušení povinnosti mlčenlivosti zákona o Policii České republiky v platném znění,“ zkonstatovala Rendlová.

Podezření ze spáchání přestupku porušení povinnosti mlčenlivosti v souvislosti s  uveřejněnou knihou „Třicet let pod přísahou“ bylo šetřeno na základě žádosti náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování. Šetření prý trvalo od 16. července 2020 do 16. listopadu 2020. Jak vidno z výše poskytnutých údajů a zjištění Ekonomického deníku, žádná podrobná komparace s trestními spisy neproběhla.

„K otázce vztahující se k podjatosti sdělujeme, že osoby provádějící šetření se nepovažovaly za podjaté ani nebyly shledány jako podjaté,“ doplnila Kateřina Rendlová.

Na otázku, zda byl vyslechnut nebo podal vysvětlení sám Robert Šlachta, spoluautor Josef Klíma a bývalí příslušníci ÚOOZ – zpracovatelé případů, z jejichž práce Šlachta v knize čerpá – Pavla Marušincová Foglarová, Marek Foglar, David Plecitý, Jiří Komárek, Vlastimil Swierczyna, Pavel Schejbal, Zdeněk Zapletal, Tomáš Adam, Tomáš Sochr, Jiří Fycýk, Stanislav Kyslík Kateřina Rendlová sdělila: „Nikoliv. Jak již bylo uvedeno, vyhodnocením a komparací informací nebylo ve věci shledáno podezření z přestupku, nebyl tedy v této věci dán důvod k bezdůvodnému zasahování do práv a oprávněných zájmů dalších osob.“

Ekonomický deník proto musí nad rámec zpravodajského formátu doplnit komentující postřeh: Vedení policejního sboru svým přístupem k věci dalo jasný signál svým příslušníkům, že po odchodu od policie už neplatí povinnost mlčenlivosti. A dalo i signál o tom, že je po odchodu ze služby beztrestně možné veřejně „prát špinavé prádlo“ a vyřizovat si účty se svými protivníky. A to příště klidně zase v nějaké knize.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter