INZERCE

Černouhelný důl Hlubina v Ostravě-Vítkovicích, který ukončil činnost v roce 1992. Foto: David Tramba

Místo uhelných dolů mají na Ostravsku vyrůst solární elektrárny

Areály bývalých černouhelných dolů v Moravskoslezském kraji mohou poskytnout prostor k umístění fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu až 27 megawattů. Státní podnik Diamo si zadal studie proveditelnosti také na možné využití geotermální energie, energetické využití důlních plynů a výrobu zeleného vodíku.

Informaci lze nalézt v dokumentu o útlumu hlubinného dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru a souvisejících činnostech, který vládě předloží ministerstvo průmyslu a obchodu. Dokument, který se věnuje hlavně činnosti a záměrům státního podniku Diamo odpovědného za sanaci těžebních lokalit, je nyní ve fázi mezirezortního připomínkového řízení.

Nejdále je Diamo s projektem, který je z osmi fotovoltaik nejmenší. Pozemní fotovoltaická elektrárna Lazy 2b o výkonu 632 kilowattů je ve fázi územního řízení, očekávané uvedení do provozu je květen 2023. Pro lokalitu byla uzavřena smlouva o budoucí smlouvě o připojení výrobny se společností Veolia Průmyslové služby ČR.

Všechny plánované projekty včetně instalovaného výkonu a plánovaného uvedení do provozu naleznete v následující tabulce. Lokality Lazy 3a a 3b by mohly sloužit v ostrovním provozu pro výrobu zeleného vodíku.

lokalitavýkon FVE (kW)spuštění
Lazy 2b6325/2023
Lazy 3a236811/2023
Lazy 3b605212/2024
Doubrava-východ592011/2023
Doubrava-západ31573/2024
Staříč-sever336012/2026
Staříč-jih32536/2024
Frenštát p. R.22255/2024
Plánované fotovoltaiky na místě bývalých dolů. Zdroj: informační materiál MPO pro vládu o činnosti podniku Diamo

Podnik Diamo v lednu 2021 převzal bývalé černouhelné doly Staříč, Dukla, Lazy a nedokončený důl u Frenštátu pod Radhoštěm, o dva měsíce později následoval převod utlumovaných dolů Darkov a ČSA. V provozu tak zůstává pouze Důl ČSM u Stonavy na Karvinsku, který je zatím v majetku státem ovládané akciové společnosti OKD. Ale ani jeho perspektiva není dobrá. Těžba zde zřejmě skončí na jaře příštího roku, i když ve hře je i prodloužení těžby do roku 2025.

Materiál současně upozorňuje na kritickou situaci ve financování státního podniku Diamo v letošním roce. Ve schváleném státním rozpočtu byla na financování sanace a rekultivace černouhelných doků přidělena částka 100 milionů korun, avšak Diamo plánuje práce za 1,82 miliardy korun. Deficit, o jehož proplacení se Diamo hlásí, tak dosahuje 1,72 miliardy korun.

David Tramba