Vláda dnes schválila materiál ministerstva průmyslu a obchodu, zaměřený na budoucí využití malých a středních reaktorů v České republice. Na základě tohoto dokumentu budou reaktory o výkonu do 700 megawattů zařazeny do státní energetické koncepce a zohledněny v Politice územního rozvoje ČR. Plán představuje možné investorské modely a možné lokality pro jejich umístění, uvedlo ministerstvo průmyslu v oznámení pro média.
„Po včerejším obdržení nabídek na nový jaderný zdroj v Dukovanech s možnou opcí na další velké bloky vnímám malé a střední reaktory jako další doplněk moderní zdrojové základny ČR. A to jak při výrobě elektřiny, tak tepla. Naším cílem je to, aby se ve 30. a 40. letech malé a střední modulární reaktory staly doplňkem těch velkých. Díky schválenému plánu poskytneme investorům jistotu, aby mohli připravovat potřebné lokality a následně investiční rozhodnutí,“ uvedl k plánu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Malé a střední reaktory nabízejí možnost modulární konstrukce, což urychlí jejich výstavbu. Kromě výroby elektrické energie je lze využít i pro teplárenské účely nebo výrobu vodíku. „Svými rozměry a výkonem mohou být tyto reaktory vhodnou náhradou dosluhujících uhelných elektráren. Kromě současných jaderných lokalit, které jsou prioritně určeny pro výstavbu klasických jaderných bloků by tak mohly být vystavěny na nových lokalitách. Ty je zapotřebí včas identifikovat a připravit. A k tomu má tento plán také sloužit,“ dodává náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák.
Samotné odvětví menších modulárních reaktorů (zkratka SMR) je zatím na počátku svého rozmachu. Když nepočítáme málo relevantní projekty v Rusku a Číně, tak první takový reaktor bude pravděpodobně v roce 2028 spuštěn v kanadském Darlingtonu. Jedná se o 300megawattový varný reaktor od konsorcia GE Hitachi. Také někteří další dodavatelé technologie, například americké podniky NuScale Power a Holtec International, chtějí první bloky spustit nejpozději v roce 2030.
Vládou schválený Plán pro malé a střední reaktory v České republice působí tak trochu dojmem obecného slohového cvičení. Tento fakt kritizovali i někteří účastníci připomínkového řízení. „Obecné zadání cílů nezajišťuje vhodné prostředí a dostatečnou podporu ze strany státu pro včasnou výstavbu malých modulárních reaktorů,“ uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR a doporučil užší provázání se strategií pro teplárenství. Podobně se vyjádřila také Hospodářská komora ČR.
Ambiciózní cíle v oblasti menších reaktorů již dříve představila Skupina ČEZ, která plánuje výstavbu SMR o celkovém instalovaném výkonu 3000 MW do roku 2045. První reaktor v areálu elektrárny Temelín chce spustit už za deset let, v roce 2035 má následovat spuštění prvního SMR v dnes nejaderné lokalitě. Mezi ty favorizované patří areály uhelných elektráren Dětmarovice a Tušimice. Dodavatele technologie má ČEZ vybrat v příštím roce.
Nedávno, a to docela překvapivě, projevila zájem o stavbu SMR také podnikatelská skupina SUAS Group, navazující na tradici Sokolovské uhelné. SUAS Group uspěla s žádostí o dotaci z amerického programu Phoenix, z něhož jsou financovány studie proveditelnosti související s umístěním malých či středních jaderných reaktorů v Evropě.
Zvažovaný modulární reaktor by mohl být umístěn v areálu uhelné elektrárny Tisová nebo v komplexu ve Vřesové u Sokolova. „Preferujeme tlakovodní reaktor o výkonu 400 až 500 MWe, což odpovídá potřebám Karlovarského kraje s přihlédnutím k technologickým omezením,“ uvedl v září manažer SUAS Ondřej Hollý, který žádost připravoval.
David Tramba
