I přes rostoucí ceny energií je nutné pokračovat v další elektrifikaci železnic. To byl hlavní výsledek neformálního jednání ministrů dopravy Evropské unie. Připraven je také soubor konkrétních opatření, která by snížila energetickou náročnost na železnici, včetně využití lokálních obnovitelných zdrojů, zvýšení plynulosti jízdy až po výměnu osvětlení nádražních budov za úspornější typ.
Ministři dopravy debatovali také o tom, co jednotliví dopravci a správci infrastruktury můžou udělat, aby snížili energetickou náročnost. „Připravili jsme soubor konkrétních opatření z praxe ke snížení spotřeby energií na železnici, které využívají jednotlivé členské státy. Jde o pořízení úspornějších vozidel schopných rekuperace, sjednocení napájecích soustav, větší využití lokálních obnovitelných zdrojů, zvýšení plynulosti jízdy bez nutnosti častého zastavování nebo výměna osvětlení nádražních budov a kolejišť za úspornější typ,“ přibližuje ministr Kupka.
Dalším projednávaným tématem bylo zkvalitnění železniční dopravy napříč evropskými státy. Ministři řešili, jak odstranit technické překážky, zlepšit koordinaci výluk, spolehlivost dopravy nebo návaznost spojů.
Probrali rovněž snadnější nákup mezinárodních jízdenek či lepší informovanost cestujících o nehodách a jiných mimořádných událostech. Jednali také o tom, jak zlepšit tvorbu jízdních řádů a podpořit dálkovou a přeshraniční dopravu.
„Posílení vztahů v oblasti dopravy nepochybně přispěje nejen ke snadnějšímu pohybu lidí, ale zlepší také hospodářské a sociální vazby jak v rámci EU, tak i navenek. Musíme najít způsob, jak udělat železniční dopravu efektivnější a atraktivnější pro cestující. Po omezeních způsobených pandemií covidu-19 vidíme rostoucí zájem o cestování, zároveň ale sledujeme překážky, které brání většímu využívání železnice hlavně v přeshraničních spojeních,“ říká k jednáním ministr dopravy Martin Kupka.
Železnice hraje v EU klíčovou roli
Významnou roli hrají vysokorychlostních tratě v různých částech Evropy. Ministři řešili rovněž zapojení některých nových spojení do celoevropské páteřní dopravní sítě TEN-T a celkově lepší propojenost železnice.
Význam železniční dopravy se naplno ukázal i během ruské agrese na Ukrajinu, kdy železnice sloužila k přepravě zboží i lidí prchajících před válečným konfliktem.
Návrh revize sítě TEN-T pak předpokládá vyřazení těch spojení, která se nacházejí na území Ruska a Běloruska, a naopak začlenění přepravních koridorů na Ukrajině a v Moldavsku, včetně možností přechodu na standardní rozchod.
Jana Bartošová
