Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad ministerstva vnitra proti rozhodnutí o pokutě za chybu při veřejných zakázkách. Jde o nákupy samopalů a pušek pro policii. Mlsna tak potvrdil uložení pokuty ve výši 800 tisíc korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.
Úřad v rozkladem napadeném prvostupňovém rozhodnutí konstatoval spáchání přestupků u veřejných zakázek „Samopaly a pušky včetně příslušenství a zaměřovačů“ z roku 2020, „Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů Zeiss“ z roku 2018 a u části č. 1 „Samopaly a pušky značky Heckler & Koch, včetně zaměřovačů Zeiss a příslušenství – 684 souprav“ veřejné zakázky „Obměna a doplnění výzbroje pro boj terorismem“ z roku 2017.
Ve všech třech případech zadavatel postupoval v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez jakékoliv soutěže, aniž by byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Celkem takto nakoupil 1 873 souprav zbraní.
„Úřad neuznal argumentaci zadavatele, že se jednalo o tzv. dodatečné dodávky, které mohou být pořizovány nejdéle 3 roky od uzavření původní smlouvy, pokud delší doba není odůvodněna zvláštními okolnostmi. K uzavření původních smluv na nejčastější typ zbraní přitom došlo před 16-19 lety,“ potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí úřadu Martin Švanda.
V podaném rozkladu ministerstvo vnitra zejména namítalo, že úřad nezohlednil délku životního cyklu zbraní, akutní potřebu dodávek, neprokázal dostatečně materiální stránku přestupku či uložil pokutu v nepřiměřené výši.
Předseda antimonopolního úřadu rozklad zamítl a podpořil závěry prvostupňového rozhodnutí. Mlsna nevyloučil možnost pořízení dodatečných dodávek předmětných zbraní i po uplynutí doby tří let od uzavření původní smlouvy, současně však uvedl, že prodloužení této doby nemůže být bezbřehé a musí mít limity. Přičemž čím více je podle Mlsny zákonná tříletá doba překročena, tím intenzivnější musí být zvláštní okolnosti, aby takové překročení legitimizovaly.
Nadto Petr Mlsna uvedl, že v případě nejčastěji pořizovaného typu zbraně ani nelze hovořit o dodatečných dodávkách, protože zadavatel takto nakoupil výrazně větší množství zbraní, než kolik odebral při jejich prvotní dodávce.
Právní názor předsedy Úřadu na danou problematiku navazuje na rozhodnutí z počátku letošního roku, jímž bylo Ministerstvu vnitra zakázáno plnění jedné z dodatečných dodávek. Podrobnosti se lze dočíst zde.
(hrb)
