Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad ministerstva vnitra proti rozhodnutí o pokutě za chybu při veřejných zakázkách. Jde o nákupy samopalů a pušek pro policii. Mlsna tak potvrdil uložení pokuty ve výši 800 tisíc korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.
Úřad v rozkladem napadeném prvostupňovém rozhodnutí konstatoval spáchání přestupků u veřejných zakázek „Samopaly a pušky včetně příslušenství a zaměřovačů“ z roku 2020, „Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů Zeiss“ z roku 2018 a u části č. 1 „Samopaly a pušky značky Heckler & Koch, včetně zaměřovačů Zeiss a příslušenství – 684 souprav“ veřejné zakázky „Obměna a doplnění výzbroje pro boj terorismem“ z roku 2017.
Ve všech třech případech zadavatel postupoval v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez jakékoliv soutěže, aniž by byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Celkem takto nakoupil 1 873 souprav zbraní.
„Úřad neuznal argumentaci zadavatele, že se jednalo o tzv. dodatečné dodávky, které mohou být pořizovány nejdéle 3 roky od uzavření původní smlouvy, pokud delší doba není odůvodněna zvláštními okolnostmi. K uzavření původních smluv na nejčastější typ zbraní přitom došlo před 16-19 lety,“ potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí úřadu Martin Švanda.
V podaném rozkladu ministerstvo vnitra zejména namítalo, že úřad nezohlednil délku životního cyklu zbraní, akutní potřebu dodávek, neprokázal dostatečně materiální stránku přestupku či uložil pokutu v nepřiměřené výši.
Předseda antimonopolního úřadu rozklad zamítl a podpořil závěry prvostupňového rozhodnutí. Mlsna nevyloučil možnost pořízení dodatečných dodávek předmětných zbraní i po uplynutí doby tří let od uzavření původní smlouvy, současně však uvedl, že prodloužení této doby nemůže být bezbřehé a musí mít limity. Přičemž čím více je podle Mlsny zákonná tříletá doba překročena, tím intenzivnější musí být zvláštní okolnosti, aby takové překročení legitimizovaly.
Mohlo by vás zajímat
Nadto Petr Mlsna uvedl, že v případě nejčastěji pořizovaného typu zbraně ani nelze hovořit o dodatečných dodávkách, protože zadavatel takto nakoupil výrazně větší množství zbraní, než kolik odebral při jejich prvotní dodávce.
Právní názor předsedy Úřadu na danou problematiku navazuje na rozhodnutí z počátku letošního roku, jímž bylo Ministerstvu vnitra zakázáno plnění jedné z dodatečných dodávek. Podrobnosti se lze dočíst zde.
(hrb)
