INZERCE

Brexit. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Ministerstvo dopravy navrhuje převést brexitovou rezervu do gesce resortu průmyslu a obchodu

Ministerstvo dopravy mělo přidělené peníze na vyrovnání se s brexitem, tedy odchodem Velké Británie z Evropské unie. Resort by je ale nestihl vyčerpat a využít, proto se alokovaná suma převádí na jiný subjekt. Jedná se o prozatímní částku 54 918 029 eur, která byla pro období 2020 – 2023 České republice přidělena ze zdrojů na podporu hospodářských odvětví zasažených odchodem Anglie z EU.

Poté, co ministerstvo dopravy dospělo k názoru, že brexit resort zasáhl pouze, a to minimálně, v oblasti nákladní automobilové dopravy, proto Česká republika nebude moc finance smysluplně využít, navrhl výše uvedené prostředky převést v rámci REPower EU do gesce ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministerstvo dopravy předložilo v prosinci zprávu s názvem: „Relokace prostředků tzv. brexitové rezervy do REPoweruEU.“ Jedná se o plán reagující na ruskou agresi na Ukrajině a s touto spojenou energetickou bezpečnost předložený Evropskou komisí s cílem dosažení úspor energie, výroby čisté energie a diverzifikace dodávek energie.

Zpráva vychází z faktu, že se ministerstvo dopravy stalo hlavním gestorem nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z října 2021, kterým se vytváří finanční rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu.

Výše uvedená rozhodnutí stanovila prozatímní přidělení financí každému členskému státu ze zdrojů rezervy za účelem vyrovnání se s důsledky vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU a možných nově vzniklých obchodních překážek, příhraničních výměn a volného pohybu osob, služeb a kapitálu mezi EU a Spojeným královstvím.

Horký brambor

Od počátku roku 2021 se stal návrh jablkem koordinačního sporu, neboť hlavní gesce měla být podle návrhu odboru kompatibility Úřadu vlády přidělena ministerstvu financí. Resort ovšem reagoval negativně s tím, že předmětná rezerva byla koncipována jako nástroj ve sdíleném řízení a má podporovat zejména zmírnění hospodářských dopadů brexitu v členských státech Evropské unie.

Proto ministerstvo financí navrhlo za hlavního gestora ministerstvo průmyslu a obchodu, které však tento návrh rovněž odmítlo. Nakonec padlo 16. února 2021 rozhodnutí, na základě kterého převzalo hlavní gesci k návrhu unijního nařízení ministerstvo dopravy.

Jak resort dopravy uvádí v předkládací zprávě, podpora podnikatelského prostředí mu gesčně nepřísluší, jediným dopravním sektorem, který může být brexitem negativně zasažen, je totiž sektor dálkové dopravy. Odhadovaná absorpční kapacita nákladních dopravců však s velkou pravděpodobností nepokryje ani desetinu částky přidělené ČR v rámci rezerv. Reálně tak hrozí, že Česká republiky nebude schopna tyto prostředky smysluplně využít a mohla by pro ně přijít. Proto ministerstvo dopravy navrhuje, aby byly prostředky převedeny v rámci REPower EU do gesce ministerstva průmyslu a obchodu.

Chvályhodný záměr

Návrh vychází z předpokladu, že REPower EU má být součástí souboru opatření v rámci tzv. Národních plánů obnovy, původně zaměřených na reformy a investice do ekonomik členských států EU zotavujících se po dopadech pandemie COVIDu a výzvám, kterým čelí energetický sektor po ruské agresi na Ukrajině. Národní plány obnovy mají být právě rozšířeny o investice do energetické infrastruktury a měly by tak přispět zelené tranzici ekonomik členských států.

Z pohledu ministerstva dopravy se jedná o preferovanou variantu pro využití alokace brexitové rezervy pro ČR a to ideálně v celém jejím rozsahu. Zatímco jsou totiž dopady brexitu na dopravní sektor, potažmo celý sektor ekonomiky jen obtížně prokazatelné, závislost na dovozu fosilního paliv z Ruska a dopad jejich vysokých cen a celkové nestability v objemu jejich dodávek, stejně jako obtíže při získávání alternativních dodávek či transformace ekonomiky ve směru závislosti na fosilních palivech, je nezpochybnitelná.

Jak se dále uvádí ve zprávě ministerstva dopravy, jestliže se s dopady brexitu dokázala česká ekonomika bez větších veřejných intervencí vyrovnat, současná krize má potenciál její konkurenceschopnost dále snižovat. Proto je možné záměr na rozšíření Národního plánu obnovu o komponenty REPoweru označit za chvályhodný a alokace v tomto nástroji by měla být maximálně posílena, a to i o prostředky brexitové rezervy.

Petr Bošnakov