Nejvyšší kontrolní úřad při své kontrole systému centrálních nákupů nezjistil porušení zákona ani pochybení. Ministerstva financí, vnitra a pro místní rozvoj se však ohradila proti Kontrolnímu závěru, který je podle ministerstev subjektivním pohledem úřadu bez návaznosti na samotný Kontrolní protokol, v bodě, kdy se kontroloři NKÚ zabývají hospodárností celého systému. I po čtyřech letech od spuštění je nefunkční, protože nákupy přes něj nejsou povinné. I přesto podle ministerstva financí ušetřil 1,9 miliardy korun.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se v rámci své kontrolní činnosti zabýval centrálními nákupy na ministerstvu financí, ministerstvu vnitra a ministerstvu pro místní rozvoj. Kontrola, která probíhala od srpna 2017 do dubna 2018, nezjistila porušení zákona ani pochybení, které by souviselo s nehospodárným nakládáním s veřejnými prostředky. Trnem v oku ministerstev se ale stala část kontrolního závěru, která se zabývá hospodárností celého systému.
„Kontrolní závěr uvádí tvrzení, že „systém centrálního nákupu státu není funkční“. Ministerstvo financí s tímto konstatováním zásadně nesouhlasí. Toto konstatování není uvedeno v Kontrolním protokolu, z Kontrolního protokolu nevyplývá a MF a MV nemělo možnost se proti němu jakkoli ohradit,“ uvádí své stanovisko ve společném prohlášení ministerstva. Podle nich se NKÚ ve svém stanovisku vůbec nevzal v potaz analýzy z let 2014 a 2015.
NKÚ ve svém kontrolním závěru kritizuje především dobrovolnost v zapojení se do systému centrálních nákupů, což zapříčinilo, že je po 4 letech takřka nefunkční. S tím však zásadně nesouhlasí ministerstvo financí. „Dobrovolné zapojení do centrálního nákupu umožňuje odběratelům vybrat si nejvýhodnější variantu a ve svém důsledku plně odpovídá prvkům kontroly veřejných prostředků, které vyplývají ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole,“ píše ministerstvo k výtce. Vláda zároveň upravila harmonogram standardizace a hodlá celý systém nadále průběžně vyhodnocovat.
V kontrolním závěru se zabýval i srovnáním s jinými evropskými zeměmi a zmiňuje, že v okolních zemích přistoupili k zřízení speciálního úřadu, který má centrální nákupy na starosti. „Ministerstvo financí zpracovalo v rámci přípravy CNS analýzu fungování obdobných systémů v několika státech Evropské unie, včetně Rakouska. Konkrétně na příkladu rakouské agentury analýza ukázala, že doba návratnosti prostředků na zřízení takové agentury překračuje deset let,“ oponují ministerstva ve svém stanovisku a vysvětlují, proč přistoupili k řešení nákupů s využitím stávajících kapacit jednotlivých resortů.
Ve svém společném stanovisku se ministerstva zabývala i výtkami týkajících se omezení hospodářské soutěže, jelikož se těchto zakázek nebudou schopny účastnit malé a střední firmy. „Ministerstvo financí s tímto rizikem pracuje už na úrovni průzkumu trhu, případně předběžných tržních konzultací, které běžné provádí. Například v rámci přípravy veřejné zakázky na xerografický papír Ministerstvo financí na základě znalosti trhu rozhodlo o rozdělení veřejné zakázky na části dle regionů. Výsledkem bylo, že v jednotlivých částech veřejné zakázky byly uzavřeny rámcové dohody se třemi až pěti dodavateli,“ uvádí k připomínce ministerstvo financí.
Nejvyšší kontrolní úřad zároveň ve své zprávě připomněl, že centralizované nákupy se automaticky nemusí rovnat nižší ceně, ale právě proto je systém centrálních nákupů dobrovolný, píše se v stanovisku. „Princip dobrovolnosti umožňuje odběratelům vybrat si výhodnější variantu nákupu (v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti). Centrální zadavatel provádí vždy po ukončení, případně před ukončením smluv, vyhodnocení zvoleného postupu. Konkrétně nákup xerografického papíru byl takto vyhodnocen a na základě kombinace výsledků, které byly dosaženy, bylo Ministerstvem financí rozhodnuto, že se tato komodita bude nadále nakupovat pouze v rámci resortních systémů centralizovaného zadávání, nikoliv v rámci centrálního nákupu státu,“ vysvětluje ve svém stanovisku MF na základě příkladu z praxe.
V závěru pak ministerstva uvádějí, že NKÚ zcela opominul, že kontroloval pilotní projekt systému, jehož cílem bylo ověřit především personální zajištění, procesní proveditelnost centrálních nákupů a schopnost reagovat na změny na trhu. Systém pak měl podle ministerstva financí mezi lety 2016 a 2017 ušetřit 1,9 miliardy korun, NKÚ však upozorňuje, že nastavená metodika vyhodnocování úspor je nevhodně nastavena a nemají tak vypovídající hodnotu.
Michal Ožuch
