Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) varují vládu před problémy s dostavbou elektrárny v Turecku. Chtějí intervenci ministrů v Turecku.
Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) řeší několikamiliardový problém. ČEB totiž poskytl společnosti VÍTKOVICE POWER ENGINEERING (VPE) více než 13 miliardový úvěr na výstavbu lignitového dolu a elektrárny Yunus Emre (2x 145 MW) v Turecku. Dosud nesplaceno je 11,704 mld Kč. EGAP úvěr pojistil na 16,108 mld korun. Obě organizace nyní žádají vládu, aby její členové (premiér, ministr průmyslu a obchodu a ministr zahraničních věcí) apelovali na své turecké protějšky.
„Oba bloky elektrárny jsou stavebně a montážně prakticky dokončeny.V průběhu testování identifikované technické problémy (kvalita a spalování uhlí, technologie kotle), jejichž odstranění představuje dodatečné náklady ve výši cca 80 – 100 mil. EUR, z toho 40 – 60 mil. EUR je třeba vynaložit nad rámec stávajícího úvěru, zůstávají nedořešeny kvůli politickým událostem,“ uvádí se ve zprávě pro členy Sobotkova kabinetu.
Dlužníkem je turecká společnost Adularya Enerji Elektrik (dále jen „ADU“), součást holdingu Naksan, jehož dcera Naksan Plastik rovněž ručitelem projektu. Majitelé a manažeři ze společnosti Naksan byli však po nezdařeném červencovém převratu uvězněni coby domnělí nepřátelé stávajícího prezidenta a manažeři státního fondu mají podle výsledků dosavadních jednání svázané ruce. Doporučují českým emisarům, aby intervenovali přímo u tamní vlády.
Varianty jsou pro ČEB/EGAP rizikové či mohou implikovat významnou ztrátu. Za účelem mobilizace zapojení tureckého státu a pokud možno i převzetí odpovědnosti za osud projektu z jeho strany učinila ČEB tyto kroky:
- právní analýza vymahatelnosti škody po tureckém státu z titulu negativního vlivu na projekt. Dle ní má ČEB/EGAP pouze nárok vymáhat standardní péči řádného hospodáře po managementu nominovaném státem/TMSF, nikoli vymáhat hlubší zapojení státu;
- dále ČEB a EGAP požádají v nejbližších dnech o eskalaci politické představitele ČR (premiér, ministr průmyslu a obchodu, ministr zahraničních věcí) včetně návrhu dopisu na jejich turecké protějšky, které mj. zdůrazní neuspokojivost dosavadního vývoje řešení otázek projektu po převzetí jeho managementu tureckým státem
ČEB a EGAP mohou mít z hlediska svých statutárních odpovědností rozdílné priority v některých aspektech řešení projektu (podání / nepodání oznámení hrozby pojistné události ČEB na EGAP; navýšení / nenavýšení expozice; navýšení expozice cestou zachraňovacích nákladů / dodatečného úvěru), nicméně hodlají učinit veškeré přiměřené kroky ke sladění svých priorit tak, aby bylo dosaženo jednotného postupu v zájmu České republiky, a budou koordinovat spolu další věcný i procesní postup tak, aby jej v nejbližších dnech mohly předložit společným akcionářům.
ADU je laxní a přes urgence mj. nehledá zatím alternativní dodavatelskou strukturu pro případ konkursu VPE. Opoždění v realizaci konzervace může vést ke škodám na technologii
„ADU přes opakované urgence ČEB nepředkládala plně věcné administrativní, právní, technické, finanční či komerční informace o stavu projektu. Zůstávají tak nevyřešeny aktuální defaulty ADU – platební (dosud nebyl podepsán Waiver & Acknowledgment Letter, který měl umožnit odklad dlužných splátek, a ADU je tak k 30. 6. 2016 v platebním defaultu), i technické (poskytnutí smluvně definovaných informací). ČEB tak např. dosud nemůže posoudit realizovatelnost alternativ financování nákladů na dokončení projektu a celkově je limitována její informační báze pro další rozhodování,“ píše se ve zprávě pro ministry, kterou má Ekonomický deník k dispozici.
Podle ní TMSF předkládá tyto možné varianty:
- převzetí projektu a jeho dokončení (či další postup dle úvahy ČEB, např. prodej) ze strany ČEB bez dalšího zapojení tureckého státu; nebo
- urychlený prodej (bez ohledu na nezprovoznění) projektu v gesci TMSF a (zjevně částečné) splacení úvěru ČEB do výše zinkasované částky; nebo
- další spolupráci ADU/TMSF a ČEB/EGAP směrem ke zprovoznění projektu. Prostředky na zprovoznění (cca 80-100 mil. EUR, z toho 40 – 60 mil. EUR nad rámec stávajícího úvěru) by musela investovat česká strana, zapojení turecké strany by spočívalo v pokračujícím řízení projektu managementem ADU a supervizí ze strany TMSF, který by po zprovoznění projekt prodal (za cenu vyšší než ve variantě (ii)) a opět vyplatil ČEB v míře odpovídající zinkasované částce, popř. by ČEB byla průběžně splácena v rámci restrukturalizovaného splátkového kalendáře z provozních výnosů.
„ČEB dále na jednáních s ADU i s VPE poukazuje na nutnost urychleně zajistit provedení zazimovacích/konzervačních opatření (náklady cca 4 mil. EUR) v zájmu zamezení poškození technologie a udržení hodnoty zajištění úvěru ČEB. Kontrolní společnost Bureau Veritas na základě zadání ČEB vypracovala indikativní zprávu s návrhy technických opatření, dobou realizace a odhadem ceny. ADU je laxní a přes urgence mj. nehledá zatím alternativní dodavatelskou strukturu pro případ konkursu VPE. Opoždění v realizaci konzervace může vést ke škodám na technologii,“ upozorňují zástupci agentur.
ČEB jedná se Škodou Praha a.s ve věci jejího angažování do role technického poradce, pro revizi (popř. navržení) konzervačních opatření nebo pro řešení obecnějších technických otázek zprovoznění projektu. V případě konkurzu VPE, jejich nedohody s ADU či z důvodu posílení dodavatelské schopnosti může být Škoda neformálně navržena jako realizátor navržených opatření (hlavní kontraktor či subkontraktor).
Ze strany ADU a TMSF je přístup nedostatečný a neskýtá důvěru v kompetenci a/nebo zájem turecké protistrany.
Varianty dlouhodobého postupu pro řešení splácení úvěru
- Navýšení úvěru ČEB na dokončení projektu pod gescí TMSF (prodej až po dokončení, možné setrvání ČEB v roli věřitele)
- Převzetí projektu ze strany ČEB (a možnost prodeje, a to okamžitě či po dokončení)
- Urychlený prodej projektu ze strany TMSF před jeho dokončením (pravděpodobně částečné) splacení ČEB z výtěžku
- Zahájení právních kroků vůči tureckému státu
- Akcelerace úvěru, realizace zajištění ČEB v souladu s úvěrovou smlouvou, nahlášení pojistné události na EGAP dle pojistné smlouvy mezi ČEB a EGAP
Jiří Reichl
O problémech s tureckou eletrárnou jsme psali v textech:
Další bitva o Vítkovice – schází se věřitelské výbory Engineering a Gearworks
Komárkův konglomerát přitvrzuje: svolává valnou hromadu Vítkovic
