Vztah mezi městskými parky a úrovní kriminality je stále předmětem debat. Nejnovější studie z amerických měst naznačují, že více zeleně znamená menší výskyt přestupků či trestných činů.
Někteří vědci jsou přesvědčeni, že městská zeleň dokáže předcházet kriminalitě, a tím její celkovou úroveň snižovat. Má to fungovat následovně: pokud se na opuštěných nebo zapadlých místech vysází zeleň nebo vybuduje park, motivuje obyvatelstvo, aby se v takovém prostoru vyskytovalo. Tím pádem není takové místo přitažlivé pro kriminální živly.
Existuje několik studií z amerických měst, které tuto nepřímou úměru mezi množstvím městských parků a úrovní kriminality potvrzují. Například v Chicagu výzkumníci zjistili, že v ulicích, kde se vyskytuje vegetace nebo parky, je spácháno o 52 procent méně kriminálních činů. Na podobných místech v New Yorku je spácháno ročně o více než dvě stovky násilných trestných činů méně než v částech, kde se žádná zeleň nevyskytuje.
Zvyšují, nebo snižují parky kriminalitu?
Stejná závislost byla prokázána v dalších amerických městech, jako je Baltimore, Filadelfie nebo Portland, stejně jako v městech mimo USA. Portál CityLab.com zmiňuje například studii z roku 2017, která se zaměřovala na souvislost kriminality a městské zeleně v polském Štětíně.
Přesto ale v obyvatelích měst stále přetrvává představa, že parky a zelené plochy jsou doslova magnetem pro pachatele zločinů, drogové dealery nebo samotné uživatele návykových látek. Bohužel i takovéto hypotézy některé studie potvrzují. Jedna z nich vyšla před dvěma lety v časopise Security Journal a její autoři zjistili, že ve stejných městech, kde se potvrzuje nepřímá úměra mezi kriminalitou a parky, se mohou vyskytnout místa, kde naopak zeleň znamená vyšší kriminalitu.
„Jak to tedy je?“ ptá se Lincoln Larson z North Carolina State University. Podle něho záleží na konkrétním parku. Jednou z příčin, proč jsou studie na toto téma protichůdné, je to, že se často soustředí pouze na jediné město nebo místo v něm. „Náš vědecký tým se ale zaměřil na celostátní trendy,“ uvádí Larson.
Větší vzorek, jasnější odpovědi
Vědci North Carolina State University začali před více než dvěma lety sbírat data ze tří set největších měst v USA. Vedle toho striktně definovali různé kategorie zelených ploch, zatímco předchozí analýzy příliš nehleděly na to, zda je řeč o parku, pouliční zeleni nebo náhodném shluku stromů či keřů uprostřed města. „Městské parky chápeme jako uměle vytvořený otevřený zelený prostor, který byl vytvořen a je spravován konkrétní autoritou,“ píše Larson.
Jde tedy o to, že takové parky mají jasné zadání, jak mají vypadat či na jakém místě se mají vyskytovat. V potaz jsou brány socioekonomické a demografické faktory dané lokality, jimž je potom design parku přizpůsoben. „Na uvedeném vzorku tří stovek měst se nám potvrdilo, že převažují parky, jež riziko vzniku kriminality výrazně snižují,“ říká Larson. „Krádeže aut, vloupání nebo jiná majetková kriminalita byla v našem vzorku v okolí parků podstatně nižší,“ dodává. Stejně tak násilná trestná činnost jako přepadení, ozbrojené loupeže nebo vraždy. Pouze ve třech městech – Chicagu, Detroitu a Newarku – se nepotvrdilo, že by zelené plochy měly tento pozitivní účinek na kriminalitu, respektive ji naopak zvyšovaly.
Vědci také identifikovali několik důvodů, které sníženou kriminalitu v blízkosti městských parků vysvětlují. Jde například o kontakt s přírodou, který působí blahodárně na lidskou psychiku, coby faktor, jenž snižuje agresivitu. Lidé se prý v parku cítí uvolněně, a méně tak inklinují k páchání trestné činnosti. Významnou roli hraje také možnost obyvatel se účastnit společných aktivit v parcích. To prý utužuje sousedské vztahy, lidé se poznávají a mají díky tomu k sobě blíže.
Promyšleně revitalizovat
Vědci z North Carolina State University ale také zkoumali vztah mezi kriminalitou a parky, které vznikly víceméně nepromyšleně až živelně. V těchto případech už výsledky nebyly tak povzbudivé. Ve čtyřech městech z různých koutů USA – Austinu, Filadelfii, Phoenixu a San Francisku – se ukázalo, že násilná kriminalita byla v takových místech o 28 až 64 procent vyšší než v oblastech bez zeleně. Majetková trestná činnost pak o 38 až 63 procent vyšší.
Ze zmíněné studie tedy výzkumníkům vyplynulo, že má-li město ambici předcházet kriminalitě výsadbou zeleně, mělo by designu a umístění parku věnovat zvláštní pozornost. Nic není ztraceno ani v případech, kdy už ve městě park existuje, ale kriminalitu spíše přitahuje. Larson a jeho tým doporučují promyšlenou revitalizaci a jako příklad dávají newyorský Bryant Park, který prošel renovací v polovině 80. let minulého století. Do té doby bylo místo doslova rejdištěm kriminálních živlů. Po znovuotevření parku v roce 1992 zde kriminalita poklesla o více než devadesát procent.
-zm-
