Severní Koreu si většina lidí spojuje jen obtížně s kavárnami, luxusními nákupními centry nebo zábavními parky. Přesto se právě tyto věci v zemi stále výrazněji objevují. Dovoz masážních přístrojů z Číny vzrostl za posledních deset let čtyřicetinásobně a dodávky běžeckých pásů o více než 600 procent. Přibývají také klavíry, autíčka do autodromů, turistická letoviska, restaurace, kina nebo obchody s luxusním zbožím.
Za změnou podle analytiků nestojí jen snaha nabídnout obyvatelům více možností trávení volného času. Kim Čong-un podle nich zároveň směruje peníze do státem kontrolované ekonomiky, omezuje prostor pro neformální trhy a vytváří nové zdroje příjmů. Severní Korea přitom čelí rozsáhlým sankcím OSN a její hospodářství v roce 2025 podle jihokorejské centrální banky vzrostlo o 3,5 procenta.
Masážní přístroje, běžecké pásy i klavíry
Na první pohled může změna působit překvapivě. Severní Korea se ale podle agentury Reuters v posledních letech mění v zemi, kde přibývají možnosti spotřeby a volného času.
Čínská celní data ukazují výrazný růst dovozu některého zboží. Dovoz masážních přístrojů do KLDR se za posledních deset let zvýšil čtyřicetinásobně. Dodávky běžeckých pásů vzrostly o více než 600 procent. Do země se zároveň dostávají klavíry a dokonce také autíčka určená pro autodromy.
Tento trend se podle analýzy obchodních statistik, zpráv severokorejských státních médií, rozhovorů s pěti nedávnými návštěvníky země a dvěma přeběhlíky neomezuje jen na jednotlivé výrobky.
Po celé zemi vznikají luxusní nákupní centra, plážová letoviska a lyžařská střediska. Rozšiřují se také další možnosti trávení volného času.
Podle analytiků přitom nejde pouze o to, že se Severokorejcům otevírají nové možnosti spotřeby.
Kim podle analytiků přesouvá peníze pod kontrolu státu
Směřování obyvatel k oficiálním obchodům a volnočasovým aktivitám může mít podle analytiků také ekonomický a politický význam. Pokud lidé utrácejí v sítích kontrolovaných státem, peníze se podle tohoto pohledu dostávají do oficiálního ekonomického prostoru.
„Tato strategie přivádí výrobu, distribuci a kapitálové toky do oficiálního ekonomického prostoru spravovaného státem,“ uvedl Kang Song-hjon, výzkumný pracovník expertní skupiny Hyundai Research Institute v Soulu.
Právě kontrola nad spotřebou může být pro severokorejské vedení důležitá. Země čelí přísným sankcím OSN, které se týkají mimo jiné obchodu s luxusním zbožím, energií a nerostnými surovinami.
Přesto se možnosti spotřeby rozšiřují. Severokorejská ekonomika podle jihokorejské centrální banky v roce 2025 vzrostla o 3,5 procenta. Šlo přitom o třetí rok v řadě, kdy růst překonal tři procenta.
Pchjongjang se mění před očima návštěvníků
Proměna je nejvýraznější v hlavním městě. Po květnové návštěvě Pchjongjangu označil singapurský ministr zahraničí Vivian Balakrishnan pokrok města za „pozoruhodný“. Zároveň uvedl, že se Pchjongjang podobá „jakémukoli modernímu městu“ ve východní Asii.
V jednom z luxusních nákupních center mohou lidé podle ověřených videí na sociálních sítích popíjet cappuccino a prohlížet si domácí spotřebiče. Jde o Rangnang Aeguk Kumgang Service Complex, který byl otevřen loni.
Dalším místem, kde mohou obyvatelé trávit volný čas, je pivnice Hwasong Taedonggang. Funguje dva roky a státní média o ní informují pozitivně.
V dubnu pak Kim Čong-un navštívil nový obchod se zvířaty. Doprovázela ho jeho dcera Kim Ču-e, kterou podle dodaného materiálu zaujala koťata a štěňata.
Také tyto příklady ukazují, jak široká nabídka se v hlavním městě objevuje. Nejde už pouze o základní spotřební zboží. Přibývají restaurace, kavárny, specializované obchody, zábavní podniky a další služby.
Odkud se berou peníze na severokorejský boom?
Rozšiřování nabídky spotřebního zboží a volnočasových aktivit přitahuje pozornost také kvůli otázce, z čeho je tento rozvoj financován.
Podle jihokorejských výzkumníků pocházejí příjmy z různých zdrojů. Patří mezi ně krádeže kryptoměn, nasazení severokorejských vojáků k bojům na straně Ruska proti Ukrajině a vývoz uhlí a dalších nerostných surovin.
Krádeže kryptoměn opakovaně spojují představitelé USA a dalších zemí i odborníci na kybernetickou bezpečnost s hackery podporovanými severokorejským státem.
Institut pro strategii národní bezpečnosti v Soulu, který financuje jihokorejská vláda, odhaduje, že Severní Korea vydělala až 14,4 miliardy dolarů v souvislosti se svým zapojením do rusko-ukrajinské války mezi srpnem 2023 a prosincem 2025.
Příliv peněz se podle dodaného materiálu postupně dostává do severokorejské ekonomiky. Na bohatnutí se přitom podle uvedených informací podíleli také lidé, kteří vydělávali prostřednictvím neformálního obchodu.
Osm milionů lidí má peníze, ale málo možností je utratit
Rostoucí bohatství části obyvatel ale podle některých ekonomů vytváří nový problém. Rüdiger Frank, profesor na Vídeňské univerzitě zabývající se východoasijskou ekonomikou a společností, upozorňuje na vznikající střední třídu.
„Střední třídu čítající zhruba osm milionů lidí, kteří mají úspory, ale nemají kde je utratit,“ popsal situaci Frank.
Řešením je podle něj právě spotřeba. Lidem nabízí další možnosti, jak využít své peníze, a zároveň může snižovat jejich frustraci.
Frank upozorňuje také na jeden konkrétní ekonomický mechanismus. Pokud lidé nemají dost možností, kam peníze vložit, mohou nakupovat základní potřeby, například rýži. Zvýšená poptávka by pak mohla podle jeho vysvětlení uměle tlačit její cenu nahoru.
Spotřeba má zároveň podporovat domácí poptávku, a tím podle Franka generovat ekonomický růst.
Plážové letovisko pro 20 tisíc lidí
Jedním z nejvýraznějších projektů je Wonsan Kalma, plážové letovisko uvedené do provozu v létě 2025.
Areál je navržen až pro 20 000 návštěvníků a zahrnuje hotely, zábavní podniky i dopravní infrastrukturu.
Podle čínského velvyslanectví v Pchjongjangu přivítal Wonsan Kalma ve druhé polovině roku 2025 více než 300 000 domácích návštěvníků. Velvyslanectví tuto informaci zmínilo v únorovém příspěvku o návštěvě svého velvyslance.
Rozvoj se ale neomezuje pouze na pobřeží.
V severovýchodním městě Rason podle čínského podnikatele, který se představil pouze rodovým jménem Cchuej, vznikly sauny, bazény, herny s videohrami a sportovní centra.
Kim Čong-un navíc v rámci plánu regionálního rozvoje buduje rekreační komplexy po celé zemi. Podle státních médií už je nejméně dvě desítky těchto komplexů dokončených nebo ve výstavbě.
Součástí mají být knihovny, restaurace a kina.
Burgery z lososa a husích jater
Nejokázalejší novinky se podle dodaného materiálu objevují přímo v Pchjongjangu.
Státní média popsala novou obytnou čtvrť, kde se nachází herna, autosalon a restaurace. Ta nabízí mimo jiné burgery z lososího masa a z husích jater.
Podobné příklady ukazují, že se nabídka nesoustředí pouze na sport nebo turistiku. Rozšiřuje se také gastronomická nabídka a luxusnější spotřeba.
Tři nedávní návštěvníci Severní Koreje zároveň uvedli, že se v zemi rozšířila nabídka zboží.
V nákupním centru Ryugyong Golden Plaza, které bylo otevřeno v roce 2023, jsou podle ověřených záběrů ze sociálních sítí vystavena loga výrobců hodinek. Mezi nimi jsou Rolex, Omega a Herbelin.
V obchodě s elektronikou je podle stejného materiálu k vidění také značka Huawei.
Společnosti Rolex a Huawei se k věci odmítly vyjádřit. Omega a Herbelin sdělily agentuře Reuters, že v Severní Koreji nemají žádné oficiální prodejce ani distributory.
Severokorejci nakupují také přes mobil
Proměna spotřebitelského prostředí se podle dodaných informací týká také způsobu placení.
Severokorejci nakupují online prostřednictvím mobilních aplikací, které připomínají čínský Alipay. Vyplývá to z obrázků, které zveřejnil britský cestovatel a specialista na cestovní ruch Rowan Beard.
Beard navštívil Pchjongjang v květnu a uvedl, že platby prostřednictvím mobilních aplikací se používají „všude“ a na „všechno, co je k mání“.
Také tento detail naznačuje, že spotřebitelská změna v Severní Koreji nespočívá jen v nových obchodech a zábavních centrech. Podle dostupných svědectví se mění také způsob, jakým lidé za zboží a služby platí.
Turistika a volný čas se dostávají do popředí
Reuters při své analýze prozkoumala více než 1200 článků severokorejských státních médií. Podle výsledku se od roku 2022 častěji objevují zmínky o cestovním ruchu, volném čase a kulturním životě.
Souvisí to s otevíráním nových turistických atrakcí nebo s rekonstrukcí těch stávajících.
Vedle Wonsan Kalma, Rasonu a nových rekreačních komplexů se tak v zemi rozšiřuje celý systém volnočasových aktivit. Kavárny, restaurace, kina, knihovny, bazény, sauny, sportovní centra, herny i lyžařská střediska se stávají součástí obrazu země, kterou si svět s podobnou spotřebou obvykle nespojuje.
Podle analytiků však nejde jen o změnu životního stylu. Spotřeba může současně sloužit jako nástroj, kterým se peníze dostávají do státem kontrolovaných struktur.
A právě v tom může být podle jejich pohledu hlavní význam celého trendu: Kim Čong-un nabízí obyvatelům více možností, jak utrácet, a současně tím rozšiřuje prostor pro oficiální ekonomiku kontrolovanou státem.
