Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó prohlásil, že s pokračujícími základními pracemi na místě plánovaného šestého bloku jaderné elektrárny Paks bylo dosaženo nového milníku projektu. Ekonomický deník už ale na sklonku srpna informoval o tom, že spolupráce Ruska a Maďarska na stavbě dvou nových jaderných reaktorů se nedaří tak, jak si její účastníci přáli. Pro připomenutí: podle původních plánů měl být letos spuštěn do provozu první blok nové elektrárny Paks 2. Realita je dost odlišná od těchto přání: teprve na konci srpna začaly pozemní práce na staveništi. Dokončení prvního bloku lze očekávat nejdřív v roce 2030.
Ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó podle serveru World Nuclear News uvedl, že první zemní práce nyní probíhají do hloubky pěti metrů, přičemž některé části šestého bloku elektrárny budou pravděpodobně až 23 metrů hluboké, aby byla zajištěna jeho stabilita a bezpečnost. Dodal, že podobné práce již byly provedeny na místě plánovaného pátého bloku elektrárny.
Na odvozu zeminy vytěžené z místa stavby se podílí 30 až 40 nákladních automobilů, celkem půjde až o jeden milion metrů krychlových, uvedl.
Práce na výstavbě zářezu pro spodní vodu – podzemní vodotěsné stěny – kolem oblasti v maďarské jaderné elektrárně Paks, kde mají být postaveny dva nové bloky, začaly v červenci. Stěna bude po vyhloubení stavební jámy Paks II kontrolovat proudění podzemní vody do ní a z ní. Szijjártó uvedl, že nyní bylo dokončeno přibližně 700 metrů stěny.
Podle oficiální zprávy About Hungary o komentáři Szijjártóa ministr uvedl, že práce probíhající na stavbě a práce probíhající v Rusku „znamenají, že cíl dokončit projekt do roku 2030 zůstává reálný“.
Začátkem tohoto roku ministr energetiky Csaba Lantos v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio uvedl, že elektrárna Paks II bude pravděpodobně dokončena o dva roky později, než se plánovalo, tedy v roce 2032.
Projekt Paks II byl zahájen počátkem roku 2014 mezivládní dohodou mezi Maďarskem a Ruskem o dodávce dvou reaktorů VVER-1200 společností Rosatom, přičemž smlouva byla podpořena ruskou státní půjčkou na financování většiny projektu. Žádost byla podána v červenci 2020 s cílem postavit Paks II vedle stávající elektrárny Paks, 100 km jihozápadně od Budapešti na břehu Dunaje. Maďarský Národní úřad pro atomovou energii měl podle postupů na rozhodnutí 12 měsíců s možností prodloužení o tři měsíce. Toto prodloužení bylo spuštěno v červenci 2021, ale stavební povolení bylo nakonec vydáno až za více než rok, v srpnu 2022.
Stávající čtyři bloky v Paksi jsou reaktory VVER-440, které byly spuštěny v letech 1982 až 1987 a vyrábějí přibližně polovinu elektřiny v zemi. Jejich projektová životnost byla stanovena na 30 let, ale ta byla v roce 2005 prodloužena o 20 let na roky 2032 až 2037. V prosinci maďarský parlament schválil návrh na další prodloužení jejich životnosti, což znamená, že mohou začít přípravy na provoz elektrárny až do roku 2050.
Maďarsko uvedlo, že plánuje pokračovat v projektu s Ruskem, a to navzdory odporu ostatních zemí Evropské unie po vypuknutí rusko-ukrajinské války.
Rosatom uvedl, že generální dodavatel projektu Paks II, společnost JSC Atomstroyexport, zahájil 21. srpna práce na hlavní etapě výstavby a maďarský dodavatel Duna Asxfalt zahájil přípravy na výkopové práce pod budoucím šestým blokem. Stalo se tak po podpisu dodatků ke smlouvě o výstavbě 18. srpna a po vydání „příslušného oficiálního oznámení o přechodu projektu do druhé, tj. hlavní, etapy výstavby“ společností Paks II Nuclear Power Plant Ltd“.
„Výkopové práce na 6. bloku se budou týkat plochy odpovídající přibližně čtyřem fotbalovým hřištím a měly by být dokončeny letos na podzim. Oba nové bloky mají mít životnost nejméně 60 let,“ uvedl server World Nuclear News.
Spolupráce Rusů s Maďary vázne. První blok měl být hotový už letos, ale teprve se začal stavět
Spolupráce Ruska a Maďarska na stavbě dvou nových jaderných reaktorů se vůbec nedaří tak, jak si její účastníci přáli. Pro připomenutí: podle původních plánů měl být do provozu první blok nové elektrárny Paks 2 spuštěn už letos. Realita je ale dost odlišná od těchto přání: teprve v tomto týdnu začaly pozemní práce na staveništi. Dokončení prvního bloku lze očekávat nejdřív v roce 2030.
Dohoda uzavřená mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v lednu 2014 mnohé šokovala. A způsobila otočku dříve prozápadního Orbána do náruče kremelského diktátora. Předmětem dohody je výstavba dvou 1200megawattových bloků typu VVER-1200 vedle starších bloků elektrárny Paks. Cena za dva bloky dosahovala 12,5 miliardy eur, z toho 10 miliard má poskytnout Rusko formou mezivládní půjčky.
Původní termín spuštění nových bloků v letech 2023 a 2025 je už dnes mimo realitu. Až v tomto týdnu na staveništi začaly přípravné terénní práce, které podle vyjádření ruského Atomstrojexportu zahrnují odvezení jednoho milionu metrů krychlových zeminy. Ministr Orbánovy vlády Gergely Gulyás odhadl zahájení prvního betonování, tedy samotné výstavby elektrárny, na léto příštího roku. Ministr energetiky Csaba Lantos již v lednu přiznal, že očekává dokončení obou bloků až v roce 2032.
Mnohaleté zpoždění má celou řadu příčin. Zmínit zde můžeme protahující se povolovací řízení, záměr získal závazné povolení až loni v srpnu. Jak se zdá, povolovací proces nebyl zrovna křišťálově čistý. Ředitel maďarského úřadu pro jadernou bezpečnost Gyula Fichtinger v roce 2021 raději rezignoval, aby nemusel „zavírat obě oči“ nad nedostatky v dokumentaci pro povolovací řízení. Dost odbyté mělo být třeba posouzení seismických rizik nebo chlazení v případě příliš vysoké teploty vody v Dunaji.
Další potíže se nabalily po ruském útoku na Ukrajinu v únoru loňského roku. Rosatom se do stavby příliš nežene, a to hned ze dvou důvodů, jak Ekonomickému deníku sdělily zdroje obeznámené s projektem Paks. Tím prvním je riziko rozšíření evropských sankcí i na oblast jaderné energetiky. Druhým pak hodnota zakázky. Cena 12,5 miliardy eur za dva velké bloky mohla být atraktivní před deseti lety, ale z dnešního pohledu už je příliš nízká.
Aby těch problémů nebylo málo, tak letos v únoru si Maďaři začali stěžovat na přístup německé vlády. Ta prý blokuje dodávku systémů kontroly a řízení, které měl dodat Siemens. Maďarská vláda chce proto rozšířit spolupráci s Francií, která aspoň zatím svým výrobcům dodávky pro elektrárnu Paks 2 neblokuje.
Otazníky se vyrojily také po uzavření tajného dodatku v rusko-maďarské smlouvě, který podepsali v dubnu ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó s generálním ředitelem Rosatomu Andrejem Lichačevem. Týkat se má načasování stavby a jejího financování. Navzdory všem pochybnostem Evropská komise dodatek hned v květnu odsouhlasila.
Po krachu projektu Hanhikivi ve Finsku a vyřazení Rosatomu z tendru na elektrárnu Dukovany II zůstává Maďarsko poslední zemí Evropské unie, která je ochotna s Ruskem spolupracovat na stavbě jaderné elektrárny. Sázky na to, kdy a zda vůbec bude elektrárna Paks 2 dokončena, jsou však vhodné jen pro velmi odvážné sázkaře.
Jan Hrbáček, David Tramba
