INZERCE

Prezidenti Petr Pavel a Emmanuel Macron během návštěvy Prahy 5.3.2024. Foto: kancelář Pražského hradu (tisk. zpráva)

Macron v Praze: Posouvá návštěva francouzského prezidenta EDF do pozice favorita jaderného tendru?

Rozhodnutí o dodavateli nových jaderných bloků se blíží a tak není divu, že oba zbývající uchazeči zvyšují svou aktivitu. Zatímco Korejci jsou ve své snaze méně viditelní, Francouzi chtějí být vidět a slyšet. Důkazem může být dnešní návštěva prezidenta Emmanuela Macrona v Praze. Na závěry, že se francouzské EDF dostává na pozici favorita českého jaderného tendru, je však zatím brzy.

Prezident Macron se během nabitého programu setkal s prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou. Témat k debatě bylo více – pomoc Ukrajině, spolupráce v obranném průmyslu a při stavbě vysokorychlostních železnic v Česku. Politici také podepíšou akční plán strategického partnerství obou zemí na roky 2024 až 2028. Mezi priority však patří jaderná energetika, což dokládá i krátká osobní účast Macrona na Česko-francouzském jaderném fóru.

Jaderné fórum se konalo v Galerii Rudolfina a sál byl téměř plný. Dalo by se říct, že každý, kdo něco znamená v české jaderné branži, zde byl přítomen. Tedy až na zástupce Skupiny ČEZ, kteří se nezúčastnili; zřejmě chtěli zachovat neutralitu mezi dvěma uchazeči o jadernou megazakázku. Vystoupení řečníků se nesla hlavně v obecné rovině, ale těžko šlo přeslechnout několik vstřícných výroků francouzských top manažerů směrem k českým partnerům.

Generální ředitel koncernu EDF Luc Rémont v úvodní řeči označil Českou republiku za jeden z klíčových trhů vedle domácího francouzského a britského. Francii a Česko prohlásil za tahouny jaderné renesance v Evropě. Viceprezident technologické divize EDF, společnosti Framatome Frédéric Lelièvre zmínil spolupráci se společnostmi Škoda JS a ZAT, které už dnes dodávají komponenty a řídicí systémy pro francouzské reaktory. Považuje to za dobrý základ pro budoucí účast českých dodavatelů na stavbě nových bloků v Dukovanech a Temelíně.

Největší pozornost se logicky soustředila na závěrečnou řeč, kterou přednesl prezident Emmanuel Macron (a to v angličtině). „Výstavba jaderných bloků není jen byznys, je to také otázka energetické bezpečnosti a ekologické udržitelnosti,“ zdůraznil Macron a dodal, že „preferuje energii, kterou si sami vyrobíme, před tou, kterou musíme dovážet.“ Kromě spolupráce při stavbě velkých jaderných bloků zmínil také příležitosti v oblasti modulárních reaktorů a termojaderné fúze.

Vizualizace dvou jaderných bloků typu EPR1200 v lokalitě Dukovany II. Foto: EDF

Vkrádá se otázka: Je francouzské EDF zřejmým favoritem českého jaderného tendru, který počítá s výstavbou až čtyř nových bloků? Takové předpovědi se objevují, na sociálních sítích je šíří třeba aktivistický menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr. Když dáme veřejné i neveřejné informace dohromady, vypadá to, že EDF má skutečně v rukou několik trumfů; ale má také „plívy.“

Vítězství EDF v tendru by mohlo díky vlivu Francie v evropských strukturách otevřít nejedny dveře. Podpořilo by také spolupráci Česka a Francie v oblasti rehabilitace jaderné energetiky jako spolehlivého, bezemisního zdroje elektřiny, který má své místo vedle preferovaných obnovitelných zdrojů. Z politického hlediska by vítězství francouzského uchazeče dávalo smysl.

Horší je to s referenčními zakázkami. Francouzi se v minulých letech příliš nevyznamenali. Stačí připomenout stavbu bloku Olkiluoto 3 ve Finsku, který místo slíbených pěti let trval 18 let a náklady oproti původnímu předpokladu narostly skoro trojnásobně. Podobný případ je první blok typu EPR ve francouzském Flamanville, který dodnes není v provozu.

Novější zakázky nevypadají o mnoho lépe. Výstavba jaderné elektrárny Hinkley Point C v jižní Anglii se dvěma bloky typu EPR o celkovém výkonu 3200 MW nabírá zpoždění. Původně avizované spuštění prvního bloku v roce 2026 už není reálné, teď to vypadá na rok 2029. Postupně rostou náklady na stavbu dvou bloků, aktuální odhad je 34 miliard liber (1 bilion korun). Navíc EDF před pár dny uvedlo, že náklady na stavbu šesti nových bloků ve Francii dosáhnou 67,4 miliardy eur (1,7 bilionu korun), a to bez nákladů financování. Starší odhad z roku 2019 uváděl cenu 46 miliard eur.

Obecné očekávání je, že korejské KHNP předloží levnější a ekonomicky výhodnější nabídku. Korejci též budují reaktory s menším zpožděním a prodražením. Českou vládu a vedení ČEZ čeká těžké rozhodování, zda z politických důvodů dát přednost Francouzům, nebo zda upřednostnit šikovné Korejce. Jméno vítěze bychom měli znát nejpozději na konci června.

David Tramba