Proč nad českými poli i městy krouží drony, u kterých nikdo nezná jejich skutečný záměr? Jaký neviditelný souboj svádějí hlídači vzdušného prostoru s piloty, kteří ignorují zákazy v blízkosti letišť a míst kritické infrastruktury? Experti na senátním výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost rozkryli tvrdou realitu českého nebe.
Takřka denně se zde totiž odehrávají příběhy, o kterých veřejnost nemá ani tušení. Bezpečnostní složky proto budují digitální štít proti hrozbě, která může udeřit během vteřin.
Evropský plán a český výbor pro drony v akci
Zdeněk Jelínek, který vede sekci drážní, vodní a letecké dopravy na ministerstvu dopravy, představil senátorům detaily evropského Akčního plánu pro dronovou a protidronovou bezpečnost. Tento dokument reaguje na masivní šíření bezpilotních technologií, které dnes definují moderní konflikty. Celá strategie stojí na čtyřech pilířích: zdokonalování ekosystémů, včasné detekci, okamžité reakci a celkové obranyschopnosti států Evropské unie.
Česko podle Jelínka na nic nečeká. Stát již aktivoval specifický Výbor pro drony, který podléhá přímo Bezpečnostní radě státu. Tento orgán dělí svou práci do tří specializovaných podvýborů.
První skupina ladí legislativu a její provázání na krizové situace. Druhý tým navrhuje technická a provozní řešení ochrany. Třetí podvýbor pak řídí akvizice a čerpání peněz z evropských fondů. Resorty nyní díky analýze hrozeb od ministerstva vnitra dokončují seznam prvků kritické infrastruktury, které stát v nejbližší době vybaví moderními ochrannými systémy.
Policie nasazuje aktivní radary a hlídá nebe nad Prahou
Plukovník Viktor Nath, vedoucí odboru bezpilotních systémů Letecké služby policie, poodhalil technické zákulisí ochrany českého nebe. Policie dnes disponuje elitní skupinou 500 odborně vyškolených dálkově řídících pilotů. Tito specialisté začínají pracovat tam, kde možnosti běžných civilních uživatelů končí. V rizikových oblastech policisté využívají takzvané těžké antidronové systémy. Tyto technologie fungují na principu aktivního radaru. Dokážou detekovat stroje i na velkou vzdálenost, aniž by policie potřebovala signál, který dron standardně vysílá.
Realita v hlavním městě je přitom podle Natha alarmující. Jen na území Prahy policie řeší stovky nelegálních provozů měsíčně. Strategie policie se však nesoustředí na mechanické sestřelování strojů. Pád trosek v zastavěné oblasti totiž představuje příliš velké riziko pro lidi na zemi. Místo toho operátoři využívají techniku k dohledání dálkově řídících osob přímo v terénu. Jakmile policisté pilota identifikují, donutí ho okamžitě a bezpečně ukončit let. Zabavené drony pak zpravidla putují k Úřadu pro civilní letectví, který v rámci přestupkového řízení uděluje vysoké pokuty.
Hasiči propojili republiku a sází na psychologii obrazu
Plukovník Jiří Studnička z Hasičského záchranného sboru uvedl, že hasiči vybudovali unikátní dronovou službu, která pokrývá všechny kraje republiky. Hasiči v tuto chvíli operují se 60 moderními stroji a využívají 250 vyškolených pilotů. Celá tato síť umožňuje okamžitý a šifrovaný přenos obrazu přímo na národní operační středisko.
Drony pro hasiče nepředstavují pouze průzkumný nástroj pro monitoring rozsáhlých požárů nebo přírodních katastrof. Plukovník Studnička zdůraznil jejich psychologický význam při komunikaci s veřejností. Díky schopnosti vytvořit specifické záběry z ptačí perspektivy, které nijak neohrožují taktiku zásahu ani soukromí obětí, dokáží hasiči vnést klid mezi obyvatelstvo zasažené mimořádnou událostí. Tato robustní síť funguje jako jeden z hlavních koordinačních nástrojů pro zvládání krizí. Hasiči navíc pracují v úkolových uskupeních, což dramaticky zvyšuje efektivitu každého zásahu.
Mohlo by vás zajímat
Ukrajinské zkušenosti a byrokratický souboj o čas
Ministerstvo průmyslu a obchodu upozornilo na strategickou zranitelnost výroby dronů. Maxim Kučer varoval, že výroba bezpilotních systémů kriticky závisí na surovinách. Jejich dodávky může kdykoliv ohrozit například nestabilita v Hormuzském průlivu. V této souvislosti resort volá po mnohem užší spolupráci s Ukrajinou. Ta má v současnosti největší praktické zkušenosti s nasazením dronů i s ochranou kritické infrastruktury před útoky ze vzduchu.
Předseda senátního výboru Pavel Fischer (bezpartijní) však vyjádřil tvrdou kritiku směrem k rychlosti české administrativy. Ačkoliv má podle něj ministerstvo obrany na stole memorandum o spolupráci s Ukrajinou, úřad dokument stále nepodepsal. Fischer upozornil, že například arabské státy v této oblasti jednají mnohem pružněji a Česku hrozí mezinárodní ostuda. Stát podle něj nesmí dopustit, aby byrokratické bariéry zablokovaly přístup k unikátním zkušenostem z reálného bojiště. Tyto informace pokládá za klíčové pro budoucí bezpečnost českého nebe.
