INZERCE

Sídlo Agrofertu v Praze-Chodově. Foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Loni se Agrofertu dařilo ve všech oborech podnikání, letos už rekordní zisk nejspíš nezopakuje

Agrofert vykázal skokový nárůst konsolidovaného zisku z předloňských 5,78 miliardy na loňských 12,97 miliardy korun. Tržby největšího chemického a potravinářského koncernu v Česku narostly ze 184,8 miliardy na 245,1 miliardy korun. Na čem Agrofert, nepřímo ovládaný expremiérem Andrejem Babišem, nejvíce zbohatl? Stručně řečeno, výrazný růst zaznamenal loni ve všech oborech svého podnikání.

Zisky jednotlivých dceřiných společností Agrofert ve výroční zprávě, kterou zveřejnil na svém webu, neuvádí. Zveřejnil zde pouze tržby za hlavní obory. Největší tržby má v oboru chemického průmyslu, kde vykázal skok o 46 procent na 117,7 miliardy korun. Tržby potravinářských firem Agrofertu rostly o 23,5 procenta na 57,8 miliardy korun a zemědělských podniků o 19 procent na 37,5 miliardy korun. Koncernu se dařilo také v oboru lesnictví.

„Agrofert se řadí k největším českým investorům na Slovensku a v Německu. Celkové tržby koncernu ze zahraničí tvoří více než polovinu jeho tržeb. Chemické továrny v zahraničí byly také hlavním tahounem růstu koncernu Agrofert v roce 2022. Celkově se loni zahraničí podílelo na provozním výsledku hospodaření Agrofertu z 56 procent,“ uvedl předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša.

Hlavní podíl na růstu ziskovosti tak měly dvě velké chemičky Agrofertu v zahraničí – německá SKW Stickstoffwerke Piesteritz a slovenské Duslo. To je překvapivá informace; Agrofert si totiž na podzim 2021 i během loňského roku opakovaně stěžoval na vysoké ceny zemního plynu, což vedlo k omezování výroby dusíkatých hnojiv a příměsi AdBlue v německé i slovenské chemičce.

Výsledky slovenského podniku Duslo lze dohledat ve slovenském registru účetních závěrek. Zmíněná chemička loni navýšily tržby skoro dvojnásobně na 1,02 miliardy eur a její čistý zisk se zvýšil z předloňských 5 milionů na 108 milionů eur (2,65 miliardy korun).

Konec mimořádných zisků

Vysoký loňský zisk už zřejmě letos Agrofert nezopakuje. Nedávno zveřejněná výroční zpráva je, co se výhledu týká, značně pesimistická. „V porovnání s rekordním výsledkem za rok 2022 očekáváme relativně výrazný pokles výkonnosti, a to zejména kvůli tržní nestabilitě způsobené probíhající válkou na Ukrajině. V loňském roce došlo k výraznému nárůstu cen energií, paliv a následně většiny výrobních surovin, což bude mít dopad také do letošních nákladů,“ uvádí se v úvodní části výroční zprávy.

Podle Agrofertu dochází na některých trzích k postupnému ochlazování poptávky, které vede k poklesu prodejních cen a prodaných objemů. Negativní vliv na letošní výsledek budou mít rovněž vysoké úrokové náklady a rostoucí mzdové náklady. „V letošním roce předpokládáme meziroční zhoršení výsledků u většiny segmentů, což je však způsobeno především jejich nadprůměrně vysokou srovnávací základnou loňského roku. Meziroční zlepšení předpokládáme především v segmentu potravinářství, pro který byl loňský rok obtížný, a to zejména v německých pekárnách a v červeném mase,“ uvedl Agrofert.

Zadlužení koncernu Agrofert se během loňského roku mírně snížilo, a to zhruba o jednu miliardu na 32,3 miliardy korun. Mezi největší věřitele patří Komerční banka, Česká spořitelna, Citibank a Tatra banka, nalezneme zde však i poměrně exotické bankovní domy jako je maďarská pobočka Bank of China nebo United Taiwan Bank.

Počet zaměstnanců společností koncernu Agrofert v roce 2022 činil v průměru 30 473, z toho české společnosti koncernu zaměstnávaly 20 775 pracovníků. „Považujeme za samozřejmé, že peníze, které zde vyděláme, zde také zdaníme. Loni jsme v České republice na daních a odvodech zaplatili více než pět miliard korun,“ zdůraznil šéf Agrofertu Zbyněk Průša.

David Tramba