Ministerstvo průmyslu a obchodu hledá firmu, která by mu pomohla kontrolovat, zda firmy čerpající dotace pro malé a střední podnikatele, tuto definici skutečně splňují. Po špatných zkušenostech z řady evropských zemí, včetně České republiky, kdy se k dotacím pro menší podnikatele dostaly i firmy provázané s velkými ekonomickými subjekty, se experti Evropské komise rozhodli pro průběžnou kontrolu dotovaných subjektů. Právě vypisovaná veřejná zakázka v hodnotě těsně pod 10 milionů korun má opakováním podobných situací zabránit. Samotná definice malého a středního podnikání je velice složitá, na což v Bruselu upozorňují zástupci České republiky a snaží se ji zjednodušit.
Snaha o posílení kapacit v oblasti kontroly definice malého a středního podniku (MSP) vedla ministerstvo průmyslu a obchodu k vypsání veřejné zakázky, do které se lze přihlásit do 20. února. Podle náměstka ministra Mariana Piechy, který má Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), z něhož bude tato zakázka financována, na starosti, bude uzavřena rámcová smlouva s dvěma nejlepšími uchazeči. Těm budou následné objednávky zadávány na principu rotace. „Tuto variantu volíme proto, abychom nebyli závislí na jediném dodavateli. Součástí zakázky je rovněž poskytnutí zpětné vazby ze strany dodavatelů k řešené problematice – určení problematických oblastí při kontrole definice MSP, případné návrhy nových informačních zdrojů. Nejde tedy o prosté zadávání posudků, ale také o zlepšení celého nastavení,“ vysvětluje smysl zakázky Marian Piecha s tím, že výběrové řízení je zcela otevřené a ministerstvo uvítá účast kvalitních uchazečů, kteří mají relevantní zkušenosti s podobnými projekty. Podle zadávací dokumentace se předpokládá zadání 5 – 10 kontrol týdně, počet se však bude měnit dle potřeby zadavatele.
O zakázku v hodnotě 9,6 milionu bez DPH se může podle zadávací dokumentace ucházet zájemce, který prokáže obrat minimálně 2 miliony korun za každé z 3 bezprostředně předcházející účetní období. „S ohledem na předmět veřejné zakázky je míněn obrat v oblasti auditů a kontrol prostředků čerpaných z veřejných rozpočtů,“ uvádí se v dokumentaci.
Zájemce musí též předložit seznam nejméně tří významných služeb poskytnutých za posledních 5 let. A to v oblasti auditu nebo kontroly prostředků čerpaných z veřejných rozpočtů EU. Platí, že jedna významná služba uvedená v seznamu musí mít celkovou hodnotu ve výši odpovídající nejméně
2 miliony korun bez DPH. Další dvě významné služby (tj. každá samostatně) musí mít celkovou hodnotu ve výši odpovídající nejméně 500.000 Kč bez DPH. Cena nabídky a kvalita nabízeného plnění budou hodnoceny rovným dílem.
Definice malého a středního podnikání se mění
Na základě několika špatných zkušeností, kdy se projevilo, že firma vydávající se za malý a střední podnik z dnešního pohledu tuto definici nesplňuje, ale přesto dotaci získala, bylo v Bruselu rozhodnuto, že se definice těchto podniků musí změnit. Otázkou je jak. Nejznámějším případem je kauza Čapí hnízdo, jejíž vyšetřovatel konstatoval, že ač z dnešního pohledu to tak není, v době, kdy její zástupci žádali o dotaci, tak podmínky definice splňovala.
„Kauza, která se na samém počátku jevila jako jednoduché podvodné jednání při získání evropské dotace na výstavbu Farmy Čapí hnízdo, se vlivem dokazování a především nutností vykládat evropské předpisy vyvinula do složité právní otázky v části výkladu aktů přijatých orgány Unie, k jejímuž řešení by mohl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie. Jedná se o problematiku výkladu a naplnění právního pojmu malý a střední podnik. Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovali Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání. Provedené dokazování však vedlo k závěru že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala,“ uvedl pražský městský státní zástupce Martin Erazím v tiskové zprávě k zastavení stíhání premiéra Andreje Babiše a dalších osob v tzv. kauze Čapí hnízdo loni v září.
Změnil se i způsob, jak jsou možná propojení na jiné subjekty prověřována. Přečtěte si květnový článek, který popisuje způsoby prověřování:
Ověřování, jestli žádajícímu podniku náleží podpora pro malé a střední podniky je detektivní práce
Tématu definice malého a středního podnikání, která má vliv na možnost čerpání evropských dotací se věnujeme v Ekonomickém deníku pravidelně. Loni jsme dokonce uspořádali kulatý stůl u kterého debatovali odborníci z nejrůznějších oblastí o tom, jak by se měla tato definice změnit.
Pro samotného podnikatele není dnes snadné zjistit, zda podmínky malého a středního podniku splňuje. Přitom se jedná o klíčové rozhodnutí, protože v případě, že kontrolní orgány po poskytnutí finanční podpory shledají, že podnik dané podmínky nesplňuje, vede to k odejmutí dotace a komplikacím pro podnikatele. „Výklad definice malého a středního podniku se neustále zpřísňuje a je předmětem přísné kontroly, protože pokusy o obcházení pravidel se netolerují,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha během konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ekonomického deníku s názvem Definice malého a středního podniku, podnik v obtížích – šance a rizika pro podnikatele, která se konala na začátku loňského května. „Zjednodušení pravidel a snížení administrativní náročnosti je potřeba. Pravidla se nesmí obcházet, musí však vést k vyšší právní jistotě,“ dodal Piecha.
Podívejte se na záznam celé konference
O tomto tématu – ale napříč celou Evropskou unií se také diskutovalo na konferenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva průmyslu a obchodu, která se konala na konci května v brněnském sídle ÚOHS. Podrobně jsme o debatě a jednotlivých příspěvcích referovali v textu Česká republika se bude snažit zjednodušit evropskou definici malého a středního podnikání. K tématu se ve svém komentáři vrátil také ředitel Odboru strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu Bohumil Šmucr, který napsal, že Definice malého a středního podnikání se musí změnit, tak, aby byla srozumitelná podnikatelům
Jiří Reichl
