Pátek, 25. června, 2021

Krycí jméno Veterán. Zadržený šéf domobraneckého spolku byl velmi aktivním agentem StB

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Mezi lidmi, které Národní centrála proti organizovanému zločinu na sklonku dubna pozatýkala kvůli podpoře separatistů na východě Ukrajiny, je i bývalý spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti. Vazebně stíhaný Ivan Kratochvíl, šéf spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, byl před rokem 1989 aktivním agentem vojenské kontrarozvědky. Zachoval se jeho vlastnoruční podpis spolupráce, tzv. vázací akt. Získal krycí jméno Veterán. Kratochvíl předal StB řadu poznatků na své podřízené i kolegy.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu si pro Ivana Kratochvíla přišli 21. dubna do jeho bytu v panelákovém sídlišti ve Slaném. Ivan Kratochvíl je předsedou spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, který má na jeho adrese svoje sídlo.

Detektivové zjistili, že jeden z členů paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír v minulosti odjel na Donbas, kde se měl zapojit do bojů na straně separatistů. Po návratu začal spolek shánět peníze, aby do válečné zóny mohli vycestovat další zájemci.

Policejní centrála v noci na středu 21. dubna zadržela s Kratochvílem celkem pět lidí. Detektivové je podezřívají ze spáchání trestného činu teroristického útoku, trestného činu financování terorismu a trestného činu podpory a propagace terorismu. „Přičemž tyto trestné činy souvisí se zapojením českých občanů do bojů na východě Ukrajiny na straně tzv. Doněcké lidové republiky,“ řekl tomu dozorující státní zástupce Martin Bílý.

Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky tehdy propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly dodnes cirka čtrnáct tisíc obětí. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává. Trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.

Agent s krycím jménem Veterán

Předseda spolku Ivan Kratochvíl, který je kvůli aktivitám na Ukrajině viněn z podpory terorismu, je absolventem Vysoké vojenské technické školy v Liptovském Mikuláši v oboru speciální technika protivzdušné obrany státu a Vojenské akademie Brno obor řízení obrany státu.

„Pplk. v záloze, absolvent mnoha dalších škol a muž mnoha profesí s velmi dobrým analytickým myšlením a odolností vůči stresu,“ stojí o Ivanu Kratochvílovi na webu Rukojmí. Portál sice v podtitulu uvádí, že jde o internetové noviny, o zpravodajství ale nemůže být řeč. Stránky jsou v podstatě generátorem názorových textů, glos a konspiračních teorií různých autorů, jejichž jména jsou známa i z dalších webů, které v České republice šíří proruskou propagandu.

Ekonomický deník zjistil, že před rokem 1989 byl Ivan Kratochvíl jako voják z povolání velmi aktivním spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti, její složky vojenské kontrarozvědky (VKR). Dostal krycí jméno Veterán.

Ivan Kratochvíl, faksimile svazku agenta s krycím jménem Veterán. Foto: Jan Hrbáček

Podle archivních dokumentů, které se dodnes zachovaly, nahlásil vojenským „kontrášům“ řadu svých podřízených, ale i kolegů. VKR hlásil napojení na kapitalistickou cizinu, rodinné vztahy, aktivity vojáků proti socialistickému zřízení, ale i to, když některý z kolegů neopatrně manipuloval se služební zbraní.

Ivan Kratochvíl v té době sloužil v západočeských Přešticích, v jednotce protivzdušné obrany státu.

Ze svazků vyplývá, že Kratochvíl udával své kolegy víc než aktivně. Častokrát získané poznatky doplňoval i vlastním hodnocením.

Za spolupráci byl Kratochvíl finančně honorován. Zde je faksimile k návrh na získání ke spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou.

Ivana Kratochvíl. Na co se měl agent s krycím jménem Veterán při spolupráci s StB zaměřit. Foto: Jan Hrbáček

Takzvaný vázací akt podepsal Kratochvíl s VKR vlastnoručně 23. února 1987. Aktivním spolupracovníkem pak byl až do sametové revoluce v listopadu 1989.

Ivan Kratochvíl, vázací akt u vojenské kontrarozvědky. Foto: Jan Hrbáček

V archivech se zachovala i řada Kratochvílových vlastnoručních udání.

Ivan Kratochvíl, vlastnoruční udání. Foto: Jan Hrbáček

Ivan Kratochvíl, další z vlastnoručních udání. Foto: Jan Hrbáček

Ivan Kratochvíl, vlastnoruční udání kvůli vyzrazení utajovaných informací. Foto: Jan Hrbáček

Vojenská kontrarozvědka byla s aktivitami agenta s krycím jménem Veterán (zpočátku méně zkušeného spolupracovníka – pozn. red.) spokojena. A uváděla to ve vyhodnoceních jeho činnosti. VKR Veterána používala především k vyhledávací činnosti vůči vojákům základní vojenské služby. V roce 1988 se s příslušníky kontry sešel sedmadvacetkrát. Kratochvíl předal poznatky ke stykům dvou vojáků na kapitalistickou cizinu převzal finanční odměnu.

Ivan Kratochvíl, vyhodnocení spolupráce s vojenskou kontrarozvědkou v roce 1988. Foto: Jan Hrbáček

Později byl Kratochvíl využíván VKR k zjišťování utajovaných vztahů příslušníků vojenského útvaru Přeštice na vízovou cizinu, kapitalistické země, zastupitelské úřady kapitalistických zemí. „V průběhu roku předal několik zajímavých poznatků, především k osobám z vojenského útvaru,“ stojí v jeho svazku, ve vyhodnocení z roku 1989.

Ivan Kratochvíl, vyhodnocení spolupráce s StB za rok 1989. Foto: Jan Hrbáček

Protože je Ivan Kratochvíl po zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu ve vazbě, Ekonomický deník se pokusil přes právníky, kteří zastupují další obviněné, získat kontakt přímo na Kratochvílova obhájce, aby se mohl ke zjištěním vyjádřit. Obhájci jiných obviněných Jan Valtr i Luděk Růžička ovšem s odvoláním na advokátní mlčenlivost odmítli kontakt na Kratochvílova zástupce Ekonomickému deníku předat.

Ivan Kratochvíl, memorandum StB. Foto: Jan Hrbáček

Ivan Kratochvíl zůstal myšlence socialismu věrný i pro roce 1989. Jeho smýšlení jej podle detektivů Národní centrály proti organizovanému zločinu k podpoře proruských separatistů na ukrajinském Donbasu.

Policie tedy viní z podpory terorismu pět lidí. Předsedu spolku a bývalého podplukovníka Armády České republiky Ivana Kratochvíla, pravoslavného kněze Přemysla Hadravu, důchodce Vladimíra Štádlera a elektromechaničku Andreu Krulišovou, která ve spolku zastávala funkci „náčelnice štábu“. Detektivové kvůli aktivitám na Donbasu obvinili také bývalého profesionálního vojáka Miloše Ouřeckého.

Ivan Kratochvíl na májové slavnosti komunistů na pražském Výstavišti v roce 2017. Foto: Českoslovenští vojáci v záloze za mír

O aktivitách spolku na Ukrajině podrobně informoval web Českého rozhlasu iRozhlas. Kněz Hadrava spolu s Kratochvílem podle policie přiletěli na začátku ledna 2017 do ruského Rostova, aby se následně osobně na hotelu setkali s českým bojovníkem za proruské separatisty Jiřím Urbánkem (ten je stíhaný v jiném případu pro trestný čin teroristického útoku). Urbánek je údajně požádal, aby poslali dva české dobrovolníky, „že pro výcvik tam mají zelenou“.

Paramilitární hnutí podle obvinění, ze kterého citoval Český rozhlas, poslalo „svého vojáka“ Ouřeckého na Donbas o šest měsíc později – v červenci 2017. Tahle mise ale skončila dřív, než začala. 23. 7. 2017 odletěl Ouřecký do Rostova na Donu v Rusku, po pěti dnech ale opět skončil na českém letišti. Na místě mu totiž odmítl pomoci člověk, kterého spolek domluvil.

„Ouřecký to o den později, konkrétně 28. 7. 2017, zkusil podle policie ještě jednou. Tentokrát už se na frontu dostal. Přes hranice mu pomohl člověk, který si říkal Maxim, a dovedl ho k jednotce, kde se potkal s českým bojovníkem v barvách neuznané Doněcké lidové republiky Urbánkem,“ tvrdí Český rozhlas.

Výcvik na revoluci

Po výcviku se Ouřecký podle dokumentu zapojil do 1. útočné brigády takzvané Doněcké lidové republiky. Měl hodnost vojína, byl řidič a říkal si „Jimmy“.

Koncem září 2017 se přesunul na jiný úsek. „Tam to bylo ostré, bojová linie byla v polích,“ řekl policistům při výslechu a potvrdil, že bojoval za proruskou stranu. Kvůli tomu mu za zločin teroristického útoku hrozí až 20 let za mřížemi. Podle své advokátky Zuzany Dohnalové ale s obviněním nesouhlasí.

Členové spolku si od jeho výcviku podle policie slibovali, že se naučí manipulovat s výbušninami, zbraněmi a jinými nebezpečnými látkami, aby pak mohl vycvičit další lidi.

„Miloš Ouřecký po svém návratu do České republiky měl původně dle udělených instrukcí v těchto dovednostech cvičit další osoby z řad organizované skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír tak, aby jich tyto osoby mohly využít v rámci případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice,“ píše se v policejním usnesení, citovaném Českým rozhlasem.

O jaké změny mělo jít, policie už v usnesení nepíše, ale třeba jeden ze svědků, který ze spolku právě kvůli radikalizaci vystoupil, podle policie tvrdí, že šéf tohoto sdružení Kratochvíl po nich dokonce chtěl, aby například „napadli nějakou elektrárnu a způsobili black out, kdy konkrétně toto byl nápad obviněné Krulišové“.

Financování terorismu

Na mysli má Andreu Krulišovou, která v minulosti neúspěšně kandidovala na Praze 8 do zastupitelstva za stranu Svobodní, o tři roky později se opět bez úspěchu pokusila dostat do Poslanecké sněmovny za hnutí Blok proti islámu. Nakonec se z šedesátileté ženy stala náčelnice štábu spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír.

Krulišová odmítla, že by plánovali napadnout elektrárnu. Řekla to v rozhovoru pro Radiožurnál krátce poté, co opustila celu předběžného zadržení. Její advokát Luděk Růžička pak uvedl, že si proti obvinění podala stížnost.

„Určitě podáme, celá kauza je vykonstruovaná, nebylo k čemu vypovídat, paní Krulišová se údajné trestné činnosti nedopouštěla. Ti, co jsou zadržení, jsou všichni plus minus šedesátníci, někomu je 57, někomu 62 let. Jedná se o lidi, kteří si na podzim svého života rozhodli hrát si na vojáčky a skauty,“ uvedl Růžička.

Krulišové hrozí za propagaci a podporu terorismu až 15 let za mřížemi, knězi Hadravovi dokonce až 20 let za financování terorismu. Právě on měl totiž podle policie posílat peníze vojákům na Ukrajinu. Konkrétně třeba během let 2019 až 2020 hned ve třech případech. Vždy to bylo podle policejního obvinění po dohodě s bojovníkem na Ukrajině Urbánkem.

Největší sumu poslal podle rozhlasu kněz Hadrava 23. ledna 2020 přes službu Western Union, a to do ruského přístavního města Taganrog k rukám Sergeje Savaleva. Šlo o 5 354 dolarů, tedy v přepočtu zhruba 129 050 korun. V předchozích případech šlo o sumy v řádech tisíců. Kde na to kněz vzal, není jasné.

Krulišová sama Radiožurnálu řekla, že byl bez peněz. „Pan Hadrava měl hluboko do kapsy, nevím, kde by na to vzal. Já osobně o penězích nevím, byla to jeho soukromá záležitost,“ uvedla Krulišová. Odmítá, že by peníze pocházely z Ruska. Policie nicméně také pracuje s verzí, že peníze poskytla matka bojovníka Urbánka.

Podpora raněného vojáka

Peníze měly podle vyšetřování sloužit pro jiného vojáka bojujícího za separatisty na Ukrajině, jakéhosi Pavla Botku, který šlápl na minu. Kněz si podle všeho zřejmě uvědomoval, že se jedná o trestný čin.

V září 2019 totiž podle policie do telefonu vysvětloval, že nemůže založit transparentní účet na pomoc Botkovi, protože jde o protiprávní jednání. Pak dotyčnému sdělil, že po telefonu to více řešit nebude.

Advokátka Tereza Dokoupilová, která Hadravu zastupuje, k tomu uvedla, že její klient vinu odmítá: „Nesouhlasíme s trestním stíháním a budeme si proti tomu podávat stížnost. Klient ale nevypovídal v rámci úkonů, které ve čtvrtek probíhaly, takže žádné bližší informace vám z tohoto důvodu podávat nemůžu.“

Finančně podporovali teroristy podle policie i Kratochvíl a Štádler, ti poslali na podporu českých separatistických bojovníků 33 tisíc rublů, tedy zhruba 10 tisíc korun. Štádlerův advokát Jan Valtr se k tomu odmítl vyjádřit.

Pět revolverů

Nicméně podle informací Radiožurnálu má Štádler ještě jiný problém. Ač nemá zbrojní průkaz, v bytě policie našla během domovní prohlídky pět revolverů, stovky nábojů a šest kusů plastových nádob s nezjištěným obsahem se střelným prachem.

K čemu věci měl, není jasné. Odmítl totiž vypovídat. Komentovat to nechtěl ani jeho obhájce Valtr. „Já se k tomu nemůžu vyjadřovat, jsme vázáni mlčenlivostí a tím moje možnosti končí,“ řekl Českému rozhlasu.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter