Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) má nového šéfa. Petr Moravec, který do čela nastoupil v červnu, neplánuje měnit dlouhodobou vizi ochrany hor, ale připouští, že se instituce nevyhne personálním změnám. Kvůli úsporám nařízeným ministerstvem životního prostředí visí nad částí zaměstnanců otazník. Jasno o případném propouštění by mělo být do konce roku.
Petr Moravec ve své funkci nahradil Robina Böhnische, jehož v březnu odvolal ministr Igor Červený. Nový ředitel si jako hlavní pilíře své koncepce vytyčil ochranu přírody, usměrňování turismu a prohloubení spolupráce v regionu. Zároveň uklidnil návštěvníky: zpoplatnění vstupu do parku nebo na jeho nejvytíženější místa podle něj není aktuálně na pořadu dne.
„Nepřišel jsem přepisovat odborné cíle. Zásady péče o park jsou pro nás jasným rámcem. Mojí odpovědností je zajistit, aby je Správa KRNAP naplňovala jako profesionální, efektivní a předvídatelná instituce,“ uvedl Moravec s tím, že rozběhlé projekty jsou podle jeho analýzy v pořádku.
Hory jako propojený organismus
Klíčovým tématem zůstává odolnost Krkonoš vůči klimatickým změnám. Moravec zdůraznil, že péče o lesy, vodní režim a biodiverzitu musí jít ruku v ruce s řízením návštěvnosti. „Krkonoše nelze řídit po jednotlivých problémech, vše spolu souvisí. Rozhodnutí proto musí vycházet z dat a musíme vždy posuzovat jejich dlouhodobý dopad na celé území,“ vysvětlil.
Ekonomiku správy chce zlepšit lepším zhodnocením vytěženého dřeva. Cílem však není zvýšení těžby, ale efektivnější obchodní procesy a třídění hmoty. „Pokud dokážeme stejné množství dřeva prodat lépe, je to cesta odpovědného hospodaření s veřejnými penězi,“ dodal.
Kamery na cestách zůstávají
Diskutovaným tématem je automatický kamerový systém, který sleduje registrační značky vozidel vjíždějících do parku bez povolení. Přestože sklidil kritiku některých majitelů bud, Moravec jej považuje za správně nastavený. Systém se podle něj nebude měnit, naopak se plánuje jeho další rozšiřování, aby se neoprávněné vjezdy účinně řešily ve správním řízení.
Vzhledem k rostoucímu riziku požárů plánuje ředitel prověřit bezpečnostní postupy. To zahrnuje kontrolu nosnosti mostů pro těžkou hasičskou techniku i údržbu přístupových cest. Novinkou by mohla být užší spolupráce se skiareály. Jejich retenční nádrže na technický sníh by totiž v případě nouze mohly sloužit jako strategické zdroje vody pro hašení. Už příští rok by Krkonoše mohlo čekat velké protipožární cvičení.
Rozvoj skiareálů pod drobnohledem
Otázka rozšiřování lyžařských středisek zůstává podle Moravce citlivým tématem, kde nesmí dojít k ústupkům na úkor přírody. „Zákon o ochraně přírody mluví jasně a my se v jeho rámci musíme striktně pohybovat. Ochrana ekosystému je vždy na prvním místě,“ uzavřel ředitel.
Krkonošský národní park, založený v roce 1963, je nejstarším v České republice. Na rozloze 55 000 hektarů chrání nejcennější horské partie v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou.
