Současná koronavirová krize ukázala, jak krátkozraké je spoléhat na dovoz potravin, které si Česko dokáže vyrobit samo. Na on-line tiskové konferenci to prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Domácí zemědělci jsou podle něj plně konkurenceschopní, jejich produkce je kvalitní, zdravotně nezávadná a levná, ale dovoz ze zahraničí někdy bývá, leckdy nepochopitelně, ještě levnější. Uvedl, že mimo jiné stále chybí větší zastoupení českých potravin v obchodní síti. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v reakci ČTK řekl, že pro více českých potravin na pultech obchodů je nutné zajistit jejich dostupnost, a to co do rozsahu, kvality i ceny. Nic jiného totiž českého zákazníka nezajímá, uvedl.
Situace okolo pandemie koronaviru ukázala, že uzavření hranic může být v okamžiku krize velmi rychlé. „Zajištění dostatku potravin na domácím trhu je potom naprosto klíčovou otázkou,“ prohlásil předseda Zemědělské svazu Martin Pýcha na tiskové konferenci minulý týden. Česku se dlouhodobě nedaří plnit své strategické cíle co se týče potravinové bezpečnosti u komodit, pro jejichž pěstování či produkci máme v České republice vhodné podmínky, a podle Pýchy je to velmi krátkozraké, jak ukázala i současná krize.
Česká soběstačnost u některých komodit dokonce dlouhodobě klesá, zejména u produkce vepřového a drůbežího masa. Přitom jejich roční domácí spotřeba již několik let stoupá – u drůbežího masa dosahuje necelých 29 kilo na osobu, u vepřového, které jedí Češi vůbec nejraději, je to 43 kilo na osobu.
Levná výroba a ještě levnější dovoz
Právě vepřové maso patří mezi zemědělské komodity s nejnižší soběstačností. Podle různých zdrojů se ho do Česka z celkové spotřeby dováží 50 až 65 procent (podle Zemědělského svazu zhruba 13 tisíc kamiónů ročně). Tento stav pak sebou přináší velké kolísání cen a nejistotu, obzvláště v době krize. „V komoditách, kde je Česká republika soběstačná, nejsou výkyvy cen takové jako tam, kde jsme závislí na dovozech a kde musíme reflektovat vývoj na světových trzích,“ tvrdí Pýcha.
Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala to právě příklad vepřového masa velmi dobře dokládá. „Během pandemie došlo ke značnému omezení obchodu s vepřovým masem. Jeho cena v této době klesla o 25 procent, protože se k nám dováželo přebytečné maso, které nenašlo odbyt jinde,“ tvrdí Stibal. „Přitom naši chovatelé jsou z hlediska efektivity výroby naprosto konkurenceschopní. Byly doby, kdy tomu tak nebylo, ale dnes už je situace jiná. Vyrábí levně. Přesto nedokážou čelit dovozu vepřového masa ze velmi nízké ceny. Současný evropský trh je navíc pokřiven systémem dotací, které vedou k tomu, že chovatelé v různých zemích mezi sebou nejsou konkurenčně porovnatelní,“ uvedl Stibal, podle něhož se například z Belgie dováží maso o nepochopitelných 25 procent levněji, přitom cena jatečních prasat je v Evropě stejná.
Podobná je i situace u vajec a drůbežího masa, jak tvrdí předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. „Máme druhou nejnižší cenu vajec v Evropě, ale cizí producenti zde prodávají své přebytky a tím snižují ceny. Přitom tuzemská produkce vajec i drůbežího masa je v porovnání s rizikovými dovozy například z Brazílie, Polska či po fipronilové aféře s vejci z Belgie a Nizozemí dlouhodobě bezpečná a zdravotně nezávadná,“ uvedla. Česká republika je podle ní země s odpovědným přístupem k používání antibiotik a funkčním systémem dozoru nad veterinárními léčivými přípravky. „Úroveň spotřeby antibiotik v České republice je například oproti Polsku na jednotku produkce na poloviční úrovni, přitom právě Polsko je největším dovozcem drůbežího masa a vajec,“ doplnila Dlouhá.
Peníze utracené za české potraviny tu zůstanou
Pýcha oceňuje, že se ministerstvu zemědělství podařilo vyjednat vyšší míru podpory pro některé komodity a navýšila se i podpora investic. Ovšem podle něj stále chybí vyšší zastoupení českých potravin v obchodní síti. „Je nám jasné, že nelze direktivně nařídit, aby se prodávali jen české potraviny. Chceme ale od obchodníků jasné stanovisko a hlavně skutečnou podporu tuzemské výroby potravin,“ prohlásil Pýcha. V této souvislosti poslal již v polovině dubna prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáši Prouzovi dopis, v němž jej žádal o větší podporu české produkce v obchodních řetězcích, které patří zahraničním majitelům, a spolupráci při kampaních na podporu prodeje tuzemských potravin. Spolu s tím Pýcha apeluje na české zákazníky, aby žádali české potraviny a neposílali své peníze do zahraničí. „Každá koruna utracená za české potraviny zůstane v České republice, uvedl.
V reakci na prohlášení předsedy Zemědělského svazu uvedl Tomáš Prouza na dotaz ČTK, že jediným zájmem obchodních řetězců je uspokojit zákazníka a dodat mu kvalitní zboží za příslušnou cenu. „Podíl českých potravin na pultech dlouhodobě roste, ale tempo růstu bohužel nedokáže pokrýt zvyšující se poptávku zákazníků,“ podotkl. Svaz obchodu a cestovního ruchu podle něj ale každopádně vítá, podporuje a bude podporovat každou smysluplnou iniciativu, která přinese to, co český zákazník očekává.
Pýcha dále upozornil, že pro zemědělce v této souvislosti představuje značný problém také délka stavebního řízení, zvláště u větších projektů, které vyžadují i zhodnocení dopadů na životní prostředí EIA. „Jestliže český spotřebitel požaduje vejce z neklecových chovů, tak je to otázka investice na dva tři roky. Pokud ale jen zisk stavebního povolení trvá několik let, je zemědělec vytlačen mezitím z trhu. Znemožňuje to jakoukoli flexibilní reakci na realitu,“ prohlásil Pýcha. „Apelujeme na vládu, aby byla schválena změna stavební legislativy, a na ministerstvo zemědělství, aby bylo v této otázce aktivní,“ dodal předseda Zemědělského svazu na závěr.
Helena Sedláčková
