Ministerstvo zemědělství navyšuje národní dotace, chce (znovu) zvýšit soběstačnost

Produkce vepřového masa v ČR stále zdaleka, i přes investované stamiliony, nepokrývá českou spotřebu. Čím to je? Foto: pixabay.com

O dalších 600 milionů korun zvyšuje ministerstvo zemědělství letošní národní zemědělské dotace, které původně vláda schválila ve výši 3,8 miliardy korun. Stovky milionů korun mělo ministerstvo nalézt ve svých vnitřních úsporách a chce je zaměřit mimo jiné na podporu zpracování potravin a zvýšení soběstačnosti České republiky v živočišné výrobě. Ale právě to se opakovaně každým rokem i přes miliardové dotace nedaří. České zemědělce a potravináře navíc ještě podpoří další čtyřmiliardová „koronavirová“ vládní injekce. Není však jisté, zda peníze skutečně zamíří k malým a středním podnikatelům, jak prohlašuje ministr zemědělství.

„Chceme více posílit programy zaměřené na zpracování potravin a zvýšení soběstačnosti, část půjde také na zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat,“ uvedl minulý týden ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) v tiskové zprávě k navýšení již vloni schválené národní podpory českým zemědělcům ze 3,8 miliard korun na celkových 4,4 miliardy korun, tedy na stejnou úroveň jako v roce 2019. Navýšení má podpořit podle Tomana především programy na zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu a také výrobu produktů s vyšší kvalitou.

Naprostá většina letošních zemědělských dotací, téměř 3 miliardy korun, směřuje v rámci Programu rozvoje venkova do živočišné výroby, zbytek pak do výroby rostlinné nebo do potravinářství. Podle Tomana je právě živočišná výroba nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově a existují zde předpoklady pro konkurenceschopnou produkci. „Konkrétně mohu uvést chovy prasat a drůbeže,“ komentoval to vloni Toman.

Soběstačnost v nedohlednu

Česká republika je skutečně v obou Tomanem zmíněných oblastech živočišné výroby dlouhodobě nesoběstačná, podobně jako u ovoce a zeleniny a na rozdíl od české produkce hovězího masa nebo mléka. V obou odvětvích se však naše soběstačnost zároveň dlouhodobě snižuje.  Podle Zprávy o stavu zemědělství ČR v roce 2018 byli Češi v míře krytí spotřeby vepřového masa v roce 2014 soběstační z 57 procent, v roce 2018 to bylo již jen 51 procent. Podobná situace je i u drůbežího masa, v roce 2014 jsme pokryli 79 procent své spotřeby, do roku 2018 došlo k poklesu na 72 procenta. Nárůst produkce v živočišné výrobě se nekonal ani i v loňském roce. Tento několikaletý jednoznačný trend nijak neodpovídá záměrům uvedeným ve Strategii resortu ministerstva zemědělství z roku 2017, která si klade za cíl zvýšit krytí domácí spotřeby drůbežího a vepřového masa na 80 procent do roku 2020 a sto procent do roku 2030. Navíc české zemědělství stále zůstává na dotacích prakticky existenčně závislé, vloni sice vykázalo čistý zisk 19 miliard korun, ale bez finanční podpory by zůstalo v červených číslech.

Vnucuje se tedy otázka, do jaké míry jsou miliardové dotace do české zemědělské výroby skutečně efektivní, když se stále nedaří je zacílit tak, aby se projevily na reálném zvýšení (nebo alespoň udržení) úrovně české produkce drůbežího a vepřového masa a národní soběstačnosti, o které ministr Toman hovoří. Českou dotační politiku z tohoto důvodu opakovaně kritizuje například Asociace soukromých zemědělců, podle níž se zaměřuje především na velké zemědělské podniky a nikoli na malé a střední zemědělce, nebo předseda Svazu obchodu a průmyslu Tomáš Prouza, který poukazuje na to, že dotace konkurenceschopnost české živočišné výroby nijak nezvyšují a měly by více směřovat do automatizace a modernizace provozů. K podobnému závěru došel před dvěma lety i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), podle něhož vyplácí ČR na národní úrovni do živočišné výroby ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU dotace v nadprůměrné výši, ale jejich přidělování vykazuje závažné nedostatky (například směřují do provozních nákladů) a ke zvyšování soběstačnosti ČR v živočišné produkci objektivně nepřispívají.

Podobnou kritiku si ministr Toman nedávno vysloužil i v souvislosti s vládou schválenými 4,3 miliardami korun z rozpočtové rezervy státu, které mají čeští zemědělci a potravináři dostat na pomoc se zvládnutím současné „koronavirové“ krize a (opět) na zvýšení soběstačnosti a snížení závislosti na zahraničním dovozu. Přibližně polovina z těchto prostředků má jít v rámci Programu rozvoje venkova na investice do zemědělských podniků, tedy nikoli do úvěrů – dotací úroků či snižování jistin. S tím zemědělcům pomáhá Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, do něhož ale míří z celé částky „jen“ miliarda.

Největším českým zpracovatelem vepřového masa a masných výrobků je společnost Kostelecké uzeniny,  která stejně jako největší český zpracovatel drůbežího masa Vodňanská drůbež (k tomuto prvenství se mimochodem obě společnosti hrdě hlásí na svých webových stránkách) patří do koncernu Agrofert. Ten premiér Andrej Babiš v roce 2017 převedl do svěřenských fondů a nemá s nimi v současné době podle svých slov nic společného.  A jak v této souvislosti připomněl znovu server Euro, právě Program rozvoje venkova si v minulosti podle zjištění NKÚ rozebraly především velké firmy, zatímco podpora malých a středních podniků vázne. Nejvíc získaly čtyři společnosti Agrofertu a také velcí potravináři navázaní na Potravinářskou komoru, které Toman řadu let předsedal, jako Madeta či Hamé.

Přitom mimořádní opatření přijatá s cílem zamezit šíření nákazy covid-19 těžce dopadá právě na malé rodinné farmy. Zpravodajský server forum24.cz minulý týden upozornil na dopis adresovaný vládě od Asociace farmářských tržišť, který varuje před úpadkem právě tohoto typu rodinných farem, protože přišly o odbyt v gastronomii a na oblíbených a nyní zakázaných farmářských trzích. Přitom podle Asociace potvrdili odborníci ze Státního zdravotního ústavu a také z Ústavu hematologie a krevní transfuze, že výdej potravin venku je bezpečnější, tedy méně rizikový než v prodejnách uvnitř. Podle předsedy Asociace Jiřího Sedláčka může zbankrotovat až 40 procent malých českých farem.

Teprve budoucnost ukáže, kam přesně letošní navýšené zemědělské dotace a „koronavirová“ podpora zamíří a zda se opravdu dostanou k těm malým a středním, jak tvrdí ministr. A zda se konečně aspoň maličko zvýší česká soběstačnost v produkci drůbežího a vepřového masa.

Helena Sedláčková