Ustupování Moskvě výměnou za předvolební snížení cen u amerických čerpacích stanic vyvolalo v Evropě vlnu rozhořčení. Unijní ministři zahraničí varují, že povolení k prodeji ruské nafty přímo financuje agresi proti Ukrajině. Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová ale připomenula, že EU nedávno vyřadila ze sankčního seznamu dva ruské oligarchy.
Evropští ministři zahraničí varovali, že dohoda Donalda Trumpa týkající se ruské nafty pravděpodobně příliš nesníží ceny pohonných hmot, avšak zmírní ekonomický tlak na Moskvu. Evropská komise tento krok odmítla, ale zároveň chce i nadále jednat s Washingtonem. Největší rozhořčení z kroků Trumpovy administrativy vyjádřily pobaltské země.
Negativní reakce evropských ministrů zazněly na jejich setkání v Lucemburku poté, co americký prezident Donald Trump uzavřel dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o uvolnění ruské nafty na globální trh. To umožní Rusku obnovit do konce roku vývoz motorové nafty na úroveň mezi třemi miliony až 3,5 miliony tun měsíčně.
Není to evropský přístup
Krok Bílého domu směřující ke zmírnění sankcí znepokojil evropské vlády, které se snaží omezit příjmy financující ruskou válku na Ukrajině. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys uvedl, že dohoda nepomohla ani cenám pohonných hmot, ani transatlantické jednotě v otázce tlaku na Moskvu.
„Není to evropský přístup,“ řekl novinářům. Místo toho vyzval k zesílení tlaku a podpoře Ukrajiny během zimního období.
Americká volební politika
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna zpochybnil hlavní příslib dohody. Nevěří, že by mohla zásadně změnit ceny ropy či nafty. „Souvisí to mnohem více s vnitropolitickou situací v USA,“ uvedl s poukazem na listopadové volby do amerického Kongresu.
Švédský premiér Ulf Kristersson dohodu kritizoval již o víkendu. „Litujeme dohody USA s Ruskem o dodávkách nafty, neboť příjmy z energetiky jsou klíčovým zdrojem financování ruské útočné války,“ napsal na síti X. Také Německo uvedlo, že hodlá zachovat sankce a prosazovat další opatření.
Kritika vyřazení oligarchů
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová obrátila pozornost zpět k Evropě. Připomenula nedávné rozhodnutí EU vyřadit dva významné ruské oligarchy ze sankčního seznamu. „Než budeme kritizovat ostatní, měli bychom se samozřejmě dívat do zrcadla samotné EU,“ řekla.
Bražeová vyzvala k lepšímu vymáhání stávajících omezení a poukázala na nesprávná celní prohlášení a pokusy o obcházení sankcí na lotyšských hranicích. Znovu potvrdila podporu tlaku na Moskvu. Ale vyzvala Evropu, aby na svá vlastní rozhodnutí uplatňovala stejné standardy, jaké požaduje od Washingtonu.
Brusel nesouhlasí
Komise se na pondělním briefingu distancovala od dohody o naftě. „My to vidíme jinak,“ řekla mluvčí Paula Pinhová. Evropa bude pokračovat v postupném vyřazování ruských fosilních paliv. „Rozhodně nechceme podněcovat válku na Ukrajině, k čemuž tato fosilní paliva přispívají,“ zdůraznila.
Komise se opakovaně ptá, zda Trump zůstává spolehlivým partnerem. Pokračující spolupráci s Bílým domem ale obhajuje. Mluvčí potvrdila, že se evropští zástupci připojili k pátečním mírovým rozhovorům v Miami po boku Ukrajiny, Spojených států a NATO. Mluvčí označila tato jednání za pozitivní krok.
Útoky na ruské rafinerie
Novináři se ptali, zda Washington tlačil na evropské účastníky, aby přesvědčili Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie. Komise odmítla zveřejnit informace o jednáních. Také potvrdila, že nemá žádné další podrobnosti o Trumpově samostatném oznámení o příměří v energetických oblastech a uvedla, že ruské útoky pokračují.
Brusel zachovává protiruské sankce a zároveň ponechává jednání s Washingtonem otevřená. Neshoda se týká toho, jak dosáhnout míru. Evropští ministři upřednostňují omezení příjmů Moskvy, zatímco Trumpova dohoda o naftě umožňuje větší prodej ruských paliv.
