Zájem Korejců uspět v českém jaderném tendru nejspíš dále vzroste. Je to totiž jediný projekt, se kterým má korejská KHNP v Evropě v blízké době šanci uspět. Druhý zmiňovaný projekt, který se týká stavby jaderné elektrárny v Polsku, je podle tamních médií zmrazený a odkládá se na neurčito – údajně i kvůli skeptickému postoji nové polské vlády.
Překvapivou informaci v minulých dnech přinesl analytický tým Polityka Insight, od kterého zprávu převzala polská média. Například web Bankier.pl napsal, že generální ředitel elektrárenské společnosti PGE Dariusz Marzec informoval druhého investora, kterým je společnost ZE PAK miliardáře Zygmunta Solorze-Żaka, o zmrazení prací souvisejících se společným projektem výstavby jaderné elektrárny u města Patnów. Ještě v dubnu přitom Marzec ujišťoval, že práce na projektu postupují podle plánu.
Oficiální prohlášení PGE přehrává odpovědnost na polskou vládu. „Tak důležité a zásadní investice pro národní energetickou bezpečnost nelze realizovat bez komplexní vládní strategie v této oblasti. Klíčová jsou proto politická rozhodnutí a je to vláda, která určí, které projekty a v jakých lokalitách budou předmětem dalších podrobných technických analýz,“ uvedlo PGE pro web Bankier.pl.
Vypadá to, že se nová polská vláda vedená premiérem Donaldem Tuskem rozhodla přibrzdit jaderné ambice předchozího konzervativního kabinetu. Ty byly až příliš rozmáchlé. Vedle již podepsané mezivládní smlouvy se Spojenými státy o stavbě tří reaktorů typu AP1000 od Westinghouse na severu Polska chtějí soukromé a polostátní podniky rozjet ve velkém výstavbu menších modulárních reaktorů. Nejaktivnější je v této oblasti konsorcium společností Orlen a Synthos.
Další argumenty proti stavbě korejských bloků APR1400 na polském území zmiňuje text na webu Strefa inwestorów, který má zpravidla velmi dobré „insiderské“ informace o dění v byznysu. Web uvádí, že zvolená lokalita Patnów není vhodná pro umístění jaderné elektrárny a spekuluje také o tom, že Korejci nedokážou nabídnout dostatečně lákavé financování po dobu výstavby. Dalším rizikem je nevyřešený licenční spor mezi KHNP a Westinghousem.
Jaderné nadšení postupně opadá
Jenže ani spolupráce polské vlády s Westinghousem neběží úplně hladce. Westinghouse nedokáže garantovat cenu a délku výstavby, což jsou zřejmě hlavní důvody, proč neuspěl v českém jaderném tendru. Web Strefa inwestorów v únoru upozornil, že v Polsku je to podobné a že ani zde Westinghouse (aspoň zatím) žádné garance nedal. Tyto konkrétní parametry nových bloků mají být zveřejněny až při závazném podpisu zakázky v roce 2025.
Pro připomenutí: Memorandum o spolupráci mezi PGE, ZE PAK a korejskou KHNP bylo podepsáno v říjnu 2022. Nejprve projekt běžel ve svižném tempu. Loni v listopadu vydalo Ministerstvo klimatu a životního prostředí základní potvrzení, že plánovaná investice je v souladu s cíli polské energetické politiky. Konsorcium PGE a ZE PAK počítalo se stavbou dvou bloků APR1400 o celkovém výkonu 2800 MW, první z nich měl zahájit provoz již v roce 2035.
Až v posledních měsících se projekt zadrhl. Stalo se tak ve chvíli, kdy mělo padnout rozhodnutí o zpracování studie proveditelnosti jaderné elektrárny v lokalitě Patnów. V květnu zdroj citovaný ISB News potvrdil, že je PGE je ještě velmi daleko od investičního rozhodnutí ohledně jaderného projektu.
Pokud se tyto informace potvrdí, bude to představovat velkou prohru pro korejskou společnost KHNP. Další nadějí na úspěšný vstup na evropský trh je výhra v českém jaderném tendru. ČEZ již nabídky od KHNP a francouzské EDF převzal a vyhodnotil. Jméno vítěze má oznámit česká vláda do poloviny července.
David Tramba
