Opět je zde pro předplatitele Ekonomického deníku plus připraven další Monitor sněmovních tisků, který s předstihem informuje o zákonech a dalších dokumentech, které míří do Poslanecké sněmovny. V předchozím týdnu byla poslancům rozeslána Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Mongolskem, ke které by měli vyslovit souhlas ratifikací. Ministerstvo zemědělství chce zpřísnit chov šelem a zabránit fungování množíren psů a koček. KSČM by chtěla více chránit zemědělskou půdu a její poslanci tak předkládají novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Po Pirátech i Ministerstvo zdravotnictví předkládá návrh novely zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Zákon řeší způsob voleb správních rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje si přeje změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny z důvodu aktuálního boje proti bílému jmelí v kraji. Lidovci chtějí přidat výjimky do zákona o dani z nemovitých věcí. Větší ochrany by se brzy mohli dočkat klienti sociálních služeb, počítá s tím poslanecká novela zákona o sociálních službách. ČTK předkládá svou výroční zprávu za rok 2018.
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem
Vláda předkládá poslancům k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouvu o sociálním zabezpečení mezi ČR a Mongolskem. Vláda se smlouvou vyslovila souhlas již 25. září 2017. Dokument řeší zamezení dvojího pojištění, sčítání doby pojištění získané podle předpisů obou zemí a zároveň zaručuje výplatu dávek do ciziny. V současnosti žije v ČR 4,5 tisíce mongolských občanů a náklady na jejich případné důchody by byly okolo 10 milionů korun ročně, ale Ministerstvo financí předpokládá, že platby budou reálně nižší. „Zvýšení výdajů na důchodové dávky, které vyvolá uzavření Smlouvy, bude pokryto v rámci směrných čísel kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí a zohledněno při přípravě návrhu státního rozpočtu na nejbližší rok, kdy bude zahájeno její provádění, a při přípravě střednědobého výhledu na léta následující,“ uvádí k dopadům na rozpočet MF.
Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání
Novely by se měl dočkat zákon na ochranu zvířat, pokud projde návrh předkládaný Ministerstvem zemědělství. „Hlavní principy navrhované právní úpravy spočívají ve zvýšení úrovně ochrany zvířat v České republice, zpřísnění podmínek chovu vybraných druhů šelem a lidoopů, transpozici směrnice o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely, zlepšení fungování institutu zvláštního opatření, a to zejména ve vztahu k financování těchto opatření, předběžné náhradní péče a propadnutí týraného zvířete, a odstranění výkladových a aplikačních problémů zákona,“ říká k navrženým změnám ministr zemědělství Miroslav Toman. Zákon mimo jiné přísněji definuje „množírny“ a úřady nebudou muset prokazovat, že smyslem činnosti je dosažení zisku. Lidé chovající 3 a více fen budou nově muset splnit řadu požadavků a vést evidenci. Chovatelé šelem a lidoopů se také dočkají řady změn a zpřísnění chovu. Mimo jiné budou muset projít zkouškou a získat osvědčení o způsobilosti k péči. Cirkusy se zvířaty by měli mít nově povinnost žádat o licenci, aby mohly ve vystupování s šelmami pokračovat. Jednodušší by mělo být i zabavení týraných zvířat jejich chovatelům. Tuto pravomoc by měly získat obecní úřady s rozšířenou působností a budou moci zabrat zvířata i osobám, kterým byl k chovu vysloven zákaz. Náklady by následně měly být vymáhány po chovateli.
Projde to? Dá se předpokládat, že návrh podpoří i někteří opoziční poslanci. Sama vláda udělila návrhu souhlas na jednání 27. 5. 2019. Návrh tedy hlasování v dolní komoře Parlamentu ČR s největší pravděpodobností projde.
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Poslanci KSČM předkládají novelu zákona o ochraně půdního fondu. „Ač se zdá, že současná právní úprava je pro ochranu zemědělské půdy, a zejména pak té nejvyšší bonitní třídy ochrany (I. a II. třída), dostatečnou ochranou, praxe ukazuje zcela něco jiného v podobě velkého úbytku zemědělské půdy té nejvyšší kvality. Posledních několik let dochází k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, a to většinou půdy nejvyšší bonitní třídy, pro nezemědělské účely,“ uvádějí předkladatelé v důvodové zprávě návrhu zákona. Zákon by nově zcela zakazoval využití zemědělské půdy pro nezemědělské účely. Využití zemědělské půdy pro jiné účely by mělo být možné pouze v případě, že to bude ve veřejném zájmu převažujícím nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Co to konkrétně znamená, se však v novele už neuvádí. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu budou muset navíc vždy požadovat nahrazení za nevyužívanou půdu, kterou budou mít povinnost rekultivovat a případně zbořit zchátralé nevyužité budovy. I přesto toto opatření uvádějí předkladatelé, že návrh nebude mít žádné dopady na veřejné rozpočty.
Projde to? Jedná se o osamocený návrh čtyř poslanců z KSČM. Důvodová zpráva i přesto, že je zjevné, že zákon bude mít dopad na rozpočet, toto popírá a je nepravděpodobné, že návrh podpoří poslanci z jiných stran a zákon tak neprojde.
Novela zákona o VZP a zaměstnaneckých pojišťovnách
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch předkládá návrh, který počítá, že správní rady zaměstnaneckých pojišťoven budou volit pojištěnci. Návrh je podobný dříve předloženému zákonu Pirátské strany, o kterém psali kolegové ze sesterského Zdravotnického deníku. Správní rady by měly mít 15 členů, z nichž pět bude jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra zdravotnictví a zbylých deset členů budou volit sami pojištěnci. Funkční období by mělo být 4leté a pojišťovny budou povinny vyhlásit volby do pěti měsíců po skončení funkčního období. „Aktivním volebním právem budou následně nadány osoby či spojení osob, které odvádějí pojistné a ve stanovené době před vyhlášením voleb odvedly pojistné v celkové výši alespoň 0,4 % z celkového úhrnu odvedeného pojistného. Tyto osoby nebo spojení osob budou následně disponovat určitým počtem hlasů podle výše odvedeného pojistného,“ plánuje Adama Vojtěch.
Projde to? Zákon již na schválila vláda svým usnesením. Zároveň ministra zaúkolovala, aby nejpozději do konce června 2020 předložil novelu, která bude počítat s volební právem pro samotné zaměstnance. Vzhledem k tomu, že zákon je nutný z důvodu zrušení předchozího způsobu voleb Ústavním soudem, bude návrh pravděpodobně v Poslanecké sněmovně schválen.
Mohlo by vás zajímat
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny
Do sněmovny zamířil i návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje, jež si přeje novelizovat zákon o ochraně přírody a krajiny. Zákon by měl nově dávat orgánům ochrany přírody pravomoc uložit opatření pro vlastníky dřevin i v případě napadení „biotickými škodlivými činiteli“. Doposud zákon pracoval pouze s termínem „vážné choroby“. „Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní znění § 7 odst. 2 ZOPK neumožňuje orgánům ochrany přírody uložit vlastníkům dřevin (pokud tito nekonají v rámci plnění své zákonné povinnosti dle § 7 odst. 1 ZOPK) z moci úřední provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin, v případech napadení dřevin biotickými škodlivými činiteli, mezi něž patří i jmelí bílé, není možno dostatečně operativně řešit situaci, kdy na rozsáhlém území (situace je problematická prakticky v celém Moravskoslezském kraji, který sám o sobě představuje nezanedbatelnou část rozlohy České republiky, zasaženy jsou však i další oblasti státu a pro žádný region nelze v kterémkoliv čase vyloučit, že právě tam se situace stane kritickou) dojde k masivnímu rozšíření biotického škodlivého činitele, jako je tomu aktuálně v případě jmelí bílého,“ píši zastupitelé z Moravskoslezského kraje v důvodové zprávě novely.
Projde to? Není příliš časté, aby zastupitelé krajů předkládali novely, ale zákon to umožňuje. Moravskoslezský kraj této možnosti využil po třetí za poslední čtyři roky a v předchozích dvou případech měl 50% úspěšnost. Vzhledem k tomu, že návrh zřejmě napravuje nedostatek současného změní, je dost pravděpodobné, že zákon má určitou šanci na úspěch. Důležité však bude stanovisko vlády a především Ministerstva životního prostředí, které může vidět za současnou situací vědomý záměr.
[mn_protected]
Novela zákona o dani z nemovitých věcí
Lidovci předkládají novelu zákona o dani z nemovitých věcí. Přejí si mimo jiné zavést nové výjimky pro osvobození od daně z nemovitých věcí, pro pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí umístěných v nezastavěném území. Doposud zákon myslel na krajinné prvky pouze na orné půdě. „Tento přístup není rovný vůči vlastníkům těchto pozemků, kteří na svém majetku mají krajinné prvky, které přinášejí užitek společnosti a jejich existence je ve veřejném zajmu. Dále navrhovaná právní úprava vyjímá z daňové povinnosti i pozemky ochranného pásma vodních zdrojů II. stupně. Umožňuje rozšíření kompetence obcí, které by mohly obecně závaznou vyhláškou osvobodit od daně z nemovitosti také pozemky hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb,“ říká k návrhu předkladatel Marian Jurečka. Dopad na rozpočet očekávají předkladatelé ve výši 240 milionů korun ročně.
Projde to? Pod zákon se podepsalo celkově 50 poslanců, což je polovina potřebných. Vláda doposud k zákonu nezaujala stanovisko, ale je možné, že návrhu nebude příliš nakloněna ministryně financí Alena Schillerová, vzhledem k tomu, že osvobození od daně by se mohly dočkat i komerční subjekty zabývající se průmyslovým chovem ryb.
Novela zákona o sociálních službách
Eva Matyášová (ANO2011) spolu s dalšími třemi poslanci předkládá novelu zákona o sociálních službách. Návrh počítá se zavedením nového přestupku, kterého se dopustí ten, kdo neoprávněně zasáhne do soukromí, bezpečí a integrity osoby nebo jinak poníží osobu, které je služba poskytována, takový zásah způsobem poskytování sociální služby umožní, anebo mu nezabrání použitím rozumných opatření spadajících do jeho kompetence. Za spáchání činu bude moci být pachatel potrestán zákazem činnosti. „Platná právní úprava nesplňuje potřebu rychlé reakce na aktuální podnět a tato neefektivnost má na život poškozené osoby značný dopad. Je-li zranitelný člověk ohrožen ve svých základních právech, je nutné zasáhnout v nejkratší možné době,“ uvádějí k důvodům návrhu poslanci.
Spolu s návrhem je předkládána i novela zákona o specifických zdravotních službách. Ta počítá, že dozor nad dodržováním právních předpisů bude mít přímo místně příslušné krajské státní zastupitelství a stanovuje jeho pravomoci a povinnou součinnost provozovatelů zařízení poskytujících sociální služby.
Projde to? K návrhu se v rámci připomínkového řízení nevyjádřil žádný subjekt. Samotný zákon by pravděpodobně mohl získat souhlas napříč politickým spektrem, ale otázkou je, proč jsou pod ním podepsáni pouze 4 poslanci. Překážkou může být i nechuť některých poslanců k zavádění nové skutkové podstaty přestupku, jelikož je možné, že popsané jednání lze trestat již stávajícími předpisy. Stanovisko vlády pravděpodobně ukáže, jestli bude mít návrh šanci.
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření ČTK v roce 2018
Rada České tiskové kanceláře předkládá poslancům svou výroční zprávu o činnosti a hospodaření v roce 2018. „ČTK poprvé ve svém zpravodajství použila automaticky generované zprávy, které ovšem před vydáním kontrolovali odpovědní redaktoři. Experiment se podařil, zrychlil vydávání tohoto typu zpráv a uvolnil redaktorům kapacitu na tvůrčí práci,“ píše se ve výroční zprávě k jedné z novinek, kterou si ČTK ve svém zpravodajství vyzkoušela. Rok uzavřela agentura v zisku 4,3 milionů korun, což je takřka dvojnásobek oproti schválenému rozpočtu.
Michal Ožuch
