Konec množírnám a omezení pro cirkusy. Vláda představuje svůj návrh pro volby správních rad zdravotních pojišťoven- Monitor sněmovních tisků – 25. týden 2019

Opět je zde pro předplatitele Ekonomického deníku plus připraven další Monitor sněmovních tisků, který s předstihem informuje o zákonech a dalších dokumentech, které míří do Poslanecké sněmovny. V předchozím týdnu byla poslancům rozeslána Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Mongolskem, ke které by měli vyslovit souhlas ratifikací. Ministerstvo zemědělství chce zpřísnit chov šelem a zabránit fungování množíren psů a koček. KSČM by chtěla více chránit zemědělskou půdu a její poslanci tak předkládají novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Po Pirátech i Ministerstvo zdravotnictví předkládá návrh novely zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Zákon řeší způsob voleb správních rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje si přeje změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny z důvodu aktuálního boje proti bílému jmelí v kraji. Lidovci chtějí přidat výjimky do zákona o dani z nemovitých věcí. Větší ochrany by se brzy mohli dočkat klienti sociálních služeb, počítá s tím poslanecká novela zákona o sociálních službách. ČTK předkládá svou výroční zprávu za rok 2018.

Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem

Vláda předkládá poslancům k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouvu o sociálním zabezpečení mezi ČR a Mongolskem. Vláda se smlouvou vyslovila souhlas již 25. září 2017. Dokument řeší zamezení dvojího pojištění, sčítání doby pojištění získané podle předpisů obou zemí a zároveň zaručuje výplatu dávek do ciziny. V současnosti žije v ČR 4,5 tisíce mongolských občanů a náklady na jejich případné důchody by byly okolo 10 milionů korun ročně, ale Ministerstvo financí předpokládá, že platby budou reálně nižší. „Zvýšení výdajů na důchodové dávky, které vyvolá uzavření Smlouvy, bude pokryto v rámci směrných čísel kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí a zohledněno při přípravě návrhu státního rozpočtu na nejbližší rok, kdy bude zahájeno její provádění, a při přípravě střednědobého výhledu na léta následující,“ uvádí k dopadům na rozpočet MF.

Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání

Novely by se měl dočkat zákon na ochranu zvířat, pokud projde návrh předkládaný Ministerstvem zemědělství. „Hlavní principy navrhované právní úpravy spočívají ve zvýšení úrovně ochrany zvířat v České republice, zpřísnění podmínek chovu vybraných druhů šelem a lidoopů, transpozici směrnice o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely, zlepšení fungování institutu zvláštního opatření, a to zejména ve vztahu k financování těchto opatření, předběžné náhradní péče a propadnutí týraného zvířete, a odstranění výkladových a aplikačních problémů zákona,“ říká k navrženým změnám ministr zemědělství Miroslav Toman. Zákon mimo jiné přísněji definuje „množírny“ a úřady nebudou muset prokazovat, že smyslem činnosti je dosažení zisku. Lidé chovající 3 a více fen budou nově muset splnit řadu požadavků a vést evidenci. Chovatelé šelem a lidoopů se také dočkají řady změn a zpřísnění chovu. Mimo jiné budou muset projít zkouškou a získat osvědčení o způsobilosti k péči. Cirkusy se zvířaty by měli mít nově povinnost žádat o licenci, aby mohly ve vystupování s šelmami pokračovat. Jednodušší by mělo být i zabavení týraných zvířat jejich chovatelům. Tuto pravomoc by měly získat obecní úřady s rozšířenou působností a budou moci zabrat zvířata i osobám, kterým byl k chovu vysloven zákaz. Náklady by následně měly být vymáhány po chovateli.

Projde to? Dá se předpokládat, že návrh podpoří i někteří opoziční poslanci. Sama vláda udělila návrhu souhlas na jednání 27. 5. 2019. Návrh tedy hlasování v dolní komoře Parlamentu ČR s největší pravděpodobností projde.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

Poslanci KSČM předkládají novelu zákona o ochraně půdního fondu. „Ač se zdá, že současná právní úprava je pro ochranu zemědělské půdy, a zejména pak té nejvyšší bonitní třídy ochrany (I. a II. třída), dostatečnou ochranou, praxe ukazuje zcela něco jiného v podobě velkého úbytku zemědělské půdy té nejvyšší kvality. Posledních několik let dochází k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, a to většinou půdy nejvyšší bonitní třídy, pro nezemědělské účely,“ uvádějí předkladatelé v důvodové zprávě návrhu zákona. Zákon by nově zcela zakazoval využití zemědělské půdy pro nezemědělské účely. Využití zemědělské půdy pro jiné účely by mělo být možné pouze v případě, že to bude ve veřejném zájmu převažujícím nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Co to konkrétně znamená, se však v novele už neuvádí. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu budou muset navíc vždy požadovat nahrazení za nevyužívanou půdu, kterou budou mít povinnost rekultivovat a případně zbořit zchátralé nevyužité budovy. I přesto toto opatření uvádějí předkladatelé, že návrh nebude mít žádné dopady na veřejné rozpočty.

Projde to? Jedná se o osamocený návrh čtyř poslanců z KSČM. Důvodová zpráva i přesto, že je zjevné, že zákon bude mít dopad na rozpočet, toto popírá a je nepravděpodobné, že návrh podpoří poslanci z jiných stran a zákon tak neprojde.

Novela zákona o VZP a zaměstnaneckých pojišťovnách

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch předkládá návrh, který počítá, že správní rady zaměstnaneckých pojišťoven budou volit pojištěnci. Návrh je podobný dříve předloženému zákonu Pirátské strany, o kterém psali kolegové ze sesterského Zdravotnického deníku. Správní rady by měly mít 15 členů, z nichž pět bude jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra zdravotnictví a zbylých deset členů budou volit sami pojištěnci. Funkční období by mělo být 4leté a pojišťovny budou povinny vyhlásit volby do pěti měsíců po skončení funkčního období. „Aktivním volebním právem budou následně nadány osoby či spojení osob, které odvádějí pojistné a ve stanovené době před vyhlášením voleb odvedly pojistné v celkové výši alespoň 0,4 % z celkového úhrnu odvedeného pojistného. Tyto osoby nebo spojení osob budou následně disponovat určitým počtem hlasů podle výše odvedeného pojistného,“ plánuje Adama Vojtěch.

Projde to? Zákon již na schválila vláda svým usnesením. Zároveň ministra zaúkolovala, aby nejpozději do konce června 2020 předložil novelu, která bude počítat s volební právem pro samotné zaměstnance. Vzhledem k tomu, že zákon je nutný z důvodu zrušení předchozího způsobu voleb Ústavním soudem, bude návrh pravděpodobně v Poslanecké sněmovně schválen.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny

Do sněmovny zamířil i návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje, jež si přeje novelizovat zákon o ochraně přírody a krajiny. Zákon by měl nově dávat orgánům ochrany přírody pravomoc uložit opatření pro vlastníky dřevin i v případě napadení „biotickými škodlivými činiteli“. Doposud zákon pracoval pouze s termínem „vážné choroby“. „Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní znění § 7 odst. 2 ZOPK neumožňuje orgánům ochrany přírody uložit vlastníkům dřevin (pokud tito nekonají v rámci plnění své zákonné povinnosti dle § 7 odst. 1 ZOPK) z moci úřední provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin, v případech napadení dřevin biotickými škodlivými činiteli, mezi něž patří i jmelí bílé, není možno dostatečně operativně řešit situaci, kdy na rozsáhlém území (situace je problematická prakticky v celém Moravskoslezském kraji, který sám o sobě představuje nezanedbatelnou část rozlohy České republiky, zasaženy jsou však i další oblasti státu a pro žádný region nelze v kterémkoliv čase vyloučit, že právě tam se situace stane kritickou) dojde k masivnímu rozšíření biotického škodlivého činitele, jako je tomu aktuálně v případě jmelí bílého,“ píši zastupitelé z Moravskoslezského kraje v důvodové zprávě novely.

Projde to? Není příliš časté, aby zastupitelé krajů předkládali novely, ale zákon to umožňuje. Moravskoslezský kraj této možnosti využil po třetí za poslední čtyři roky a v předchozích dvou případech měl 50% úspěšnost. Vzhledem k tomu, že návrh zřejmě napravuje nedostatek současného změní, je dost pravděpodobné, že zákon má určitou šanci na úspěch. Důležité však bude stanovisko vlády a především Ministerstva životního prostředí, které může vidět za současnou situací vědomý záměr.