Při schvalování rozsáhlé novely stavebního zákona prošlo také několik pozměňovacích návrhů, které s výstavbou bytů, škol nebo komerčních budov příliš nesouvisí. Poslanci například posvětili přejmenování ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které nyní vede Karel Havlíček (ANO). Od ledna se z něj má stát ministerstvo hospodářství. Nedávno přitom získalo další agendu. Celou novelu ještě posoudí Senát.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR funguje pod současným názvem od konce října 1992. Úřad je ústředním orgánem státní správy pro tuzemskou průmyslovou politiku, energetiku, zahraniční obchod, digitální ekonomiku nebo telekomunikace.
Široká agenda, inovace i vesmír
Ministr Havlíček už dříve uvedl, že nový název i značka by lépe vystihovaly agendu resortu, která se v posledních letech výrazně rozšířila. Připomněl například rozvoj nových průmyslových odvětví a inovací, vědy, digitální ekonomiky nebo přesunutí kosmického průmyslu z ministerstva dopravy pod svůj úřad.
„Změna názvu na ministerstvo hospodářství jasně odráží realitu. Nejsme jen resortem průmyslu a obchodu, ale klíčovým koordinátorem hospodářské politiky státu – od energetiky přes inovace až po podporu podnikání, poštovní služby nebo kosmický průmysl. Nový název je srozumitelnější pro veřejnost, podnikatele i naše zahraniční partnery,“ vysvětloval letos na jaře Havlíček.
Ministerstvo hospodářství se nestane v Česku úplnou novinkou. Pod stejným názvem už v samostatné České republice fungovalo v letech 1992 až 1996, tehdy ale ještě odděleně od MPO. Ministerstvo hospodářství mělo tehdy na starosti například podnikatelská témata, cestovní ruch nebo poštu. V roce 1996 ho ale poslanci zrušili a jeho agenda se rozdělila mezi další resorty včetně MPO.
Koordinace obranného průmyslu
Začátkem června přešel také český obranný průmysl z ministerstva obrany pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Cílem se má stát efektivnější propojení zbrojařů s exportní infrastrukturou státu a posílení investic do moderních technologií.
Přesun agendy, který schválila vláda, není pouze administrativní změnou. Pod resort průmyslu přecházejí i konkrétní místa a finanční prostředky. Hlavním argumentem pro tuto změnu je fakt, že se přibližně 90 % produkce českého obranného sektoru vyváží do zahraničí a export, klíčový pro Českou republiku, spadá právě pod MPO.
Právě exportní politika je klíčovou doménou MPO, které skrze Českou exportní banku (ČEB) a pojišťovnu EGAP disponuje nástroji, jež mají zbrojařům pomoci k další expanzi. Pro sektor je typická také vysoká provázanost s výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem pokročilých technologií využitelných i v civilních sektorech.
Transformace v „superministerstvo“
„Český obranný průmysl patří mezi nejdynamičtěji rostoucí odvětví u nás i v Evropě. Generuje vysokou přidanou hodnotu a má velký potenciál pro další rozvoj,“ uvedl začátkem června Havlíček. Podle něj je ambicí ministerstva zapojit do dodavatelských řetězců nejen velké holdingy, ale i start-upy, univerzity a výzkumná pracoviště.
Tento krok zapadá do širší vládní strategie „Česko: Země pro budoucnost 2.0“, kterou schválil kabinet letos v únoru. Strategie klade důraz na ekonomický výkon a podporu odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Pro ministra Havlíčka jde zároveň o další krok v postupné transformaci MPO v silné ministerstvo hospodářství. To by mělo pod jednou střechou koncentrovat průmyslovou politiku, energetiku, podporu exportu a i strategickou obrannou spolupráci.
Mohlo by vás zajímat
Výdejní boxy i EIA pro metro a okruh
Sněmovna v pátek schválila také návrh pražských poslanců napříč stranami v čele s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem. Navrhli prodloužit opakovaně platnost stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) pro stavby metra. Podobně schválila Hřibův návrh, který umožní opakované prodloužení EIA pro dopravní stavby na území Prahy. Konkrétně má jít o Městský okruh, Libeňskou spojku a Radlickou radiálu bez plošné výjimky pro širší okruh záměrů.
Přijetí se dostalo i návrhu poslankyně Barbory Rázgy (ANO) a poslanců Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Havránka (ODS) vyřadit výdejní boxy různých zásilkových firem z regulace stavebního zákona. Návrh je řadil mezi drobné stavby, ale obchodníci se obávali komplikací.
Sněmovna přijala návrh Martina Kolovratníka (ANO) na snazší povolování bytových domů. Půjde o bytové domy do 500 metrů čtverečních zastavěné plochy o nejvýše čtyřech nadzemních podlažích. Půjde o jednoduché stavby sloužící výlučně k bydlení.
Změny pro spalovny i tábory
Poslanec Filip Turek (za Motoristy) navrhl zařadit spalovny nebezpečného odpadu mezi vyhrazené stavby. Současně chce jejich vložení do zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Hospodářský výbor jeho návrh podpořil a Sněmovna ho to v pátek přijala.
S podporou Sněmovny se setkal návrh osmi koaličních i opozičních poslanců v čele s Janem Berkim (STAN). Chtějí usnadnit stavbu přístřešků na stanových táborech. Kuchyně nebo táborová hygienická zařízení se nebudou považovat ani za drobnou stavbu, pokud budou sloužit svému účelu pouze o prázdninách.
