Evropská komise po řadě odkladů a průtahů schválila státní podporu moderních tepláren s vysokou účinností v České republice. Odhadovaný rozpočet zmíněného podpůrného programu je 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) a zájemci budou o výši provozní podpory soutěžit v aukcích. Vyplývá to z oznámení na webu Evropské komise.
Příjemcem podpory budou investoři do stavby nových plynových tepláren s kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (KVET), podporu lze vyplácet také na modernizaci starších zařízení. Podporu nebude možné vyplatit na projekty, jež počítají se spalováním uhlí nebo topných olejů. Co se týká tepláren na plyn, podmínkou je konec spalování „fosilního“ zemního plynu do roku 2050. Majitelé budou muset svá zařízení buď zavřít, nebo přejít na spalování obnovitelných a nízkouhlíkových plynů.
Schválené schéma podpory budou mít podobu prémie k tržní ceně elektřiny po dobu 15 let. Výše bonusu bude stanovena prostřednictvím aukcí – s výjimkou malých zařízení do výkonu 1 MW, kde bude výše podpory každoročně stanovena Energetickým regulačním úřadem. Očekávání je, že tento režim přinese oproti současnému stavu snížení emisí oxidu uhličitého o přibližně 9,3 milionu tun ročně.
Evropská komise uznala, že pozitivní účinky podpory převažují nad případnými negativními účinky na hospodářskou soutěž. Program podpoří dekarbonizaci české energetiky, aniž by došlo k nežádoucímu narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu. Režim podpory má motivační účinek, protože příjemci by bez veřejné podpory neprováděli investice do výroby elektřiny ve vysoce účinných KVET v takovém rozsahu.
Podle očekávání ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vznikne do roku 2030 v těchto zařízeních výkon až 3000 MW. „Předpokládáme, že tato vysoce účinná zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla budou provozována především v zimních měsících, kdy je vyšší poptávka po energiích a zároveň nižší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento provozní model bude přispívat k vyrovnávání sezónních výkyvů ve výrobě elektřiny,“ upozornil vrchní ředitel sekce energetiky na MPO René Neděla.
Trvalo to dva a půl roku
Jak Ekonomický deník upozornil před třemi týdny, schvalování podpory pro české teplárny se protáhlo na dva a půl roku. Podle dobře informovaných zdrojů z prostředí energetiky a poradenství byl hlavní příčinou problému to, že schvalování podpory pro KVET má na starosti úředník Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise (DG COMP), který dle zdrojů vyniká pomalostí a zlomyslností.
Investovat dnes do stavby plynové teplárny je mimořádně rizikové, ať už s ohledem na budoucí vývoj cen zemního plynu či nejistou délku provozu v prostředí rostoucího tlaku na snižování emisí. Investoři proto chtějí dvojí podporu. Zatímco přidělování investičních dotací z Modernizačního fondu se úspěšně rozběhlo (podporu již získal třeba přechod od uhlí k plynu v Elektrárně Mělník nebo v mostecké United Energy), výplata provozní podpory zatím vázne.
Ministerstvo průmyslu a obchodu sice připravilo aukce, ve kterých se mají uchazeči soutěžit o výši podpory, ale jejich vyhlášení odkládá do chvíle, než získá příslušnou notifikaci od DG COMP. Podle původního záměru z ledna 2022 chtělo ministerstvo v každém z let 2022 až 2024 podpořit vznik vysoce účinných plynových zdrojů typu KVET o elektrickém výkonu 1000 megawattů. Tento plán kvůli chybějícímu razítku od Evropské komise nabral zpoždění minimálně o dva roky.
Provozní podpora od státu je též určitou garancí pro banky. Bez ní by pravděpodobně nebyly ochotny nové plynové teplárny financovat. Také zde běžíme závod s časem. Zatímco dnes už si banky nemohou dovolit s ohledem na ESG a taxonomii financovat uhelné elektrárny a teplárny, za několik let se mohou na „černou listinu“ dostat i ty plynové.
David Tramba
