INZERCE

TAČR podpoří projekty, u kterých se předpokládá uplatnění výsledků v praxi. Foto: Pixabay

Konec aut na fosilní paliva? Devět zemí EU chce jasné datum. Infrastruktura zatím chybí

Skupina devíti zemí požaduje, aby se automobilový průmysl sladil s unijní klimatickou politikou. Vyzvala proto Evropskou komisi ke stanovení data, po kterém už nebude možné nová auta na fosilní paliva prodávat. Na podporu nízkoemisních vozidel už dříve EU vydala směrnici. Transpozice do české legislativy má být hotová do začátku srpna. Nově schválená dopravní politika upozorňuje na nutnost vytvoření dobíjecí a plnící infrastruktury.

Devět členských zemí v čele s Dánskem a Nizozemím chce zastavit prodej nových aut poháněných fosilními palivy. Po Evropské komisi požaduje jasné datum, po němž už prodej nebude možný. Kromě zmíněné dvojice států komisi oslovily také Rakousko, Belgie, Řecko, Irsko, Litva, Lucembursko a Malta. Konec aut na benzín a naftu je však pouze jedním z nutných kroků. „Pro všechny druhy alternativních energií bude nutné vytvořit podpůrné programy pro rozvoj sítě plnících či dobíjecích stanic,“ uvádí se v nové dopravní politice, kterou právě schválila vláda.

Urychlení přechodu na „zelenou“

„Musíme urychlit zelený přechod v silniční přepravě a jako zákonodárci vyslat jasnou zprávu výrobcům i spotřebitelům,“ uvedl dánský ministr pro klima, energetiku a zdroje Dan Jörgensen.

Podle zástupců zemí ze skupiny potřebují současné standardy na emise uhlíku výrazně posílit. Evropská unie také musí posílit infrastrukturu stanic pro nabíjení a doplňování paliva pro bezemisní vozy. Brusel by měl jednotlivým zemím umožnit, aby si přechod nových aut na jiná, než fosilní paliva samostatně rozfázovaly.

Dobíjení elektromobilu. Foto: ČEZ

Podpora infrastruktury

Aktuálně schválená Dopravní politika pro období 2021 až 2027 upozorňuje na to, že pro všechny druhy alternativních energií bude nutné vytvořit podpůrné programy pro rozvoj sítě plnících či dobíjecích stanic.

„V počátečním období není v provozu dostatek vozidel na alternativní energie, takže tržní procesy není možné v této počáteční fázi nastartovat,“ uvádí se v dokumentu. V plánu dalších programů je tak podpora jak pro veřejnou dopravu, tak pro nákup elektromobilu nebo pořízení dobíjecí stanice pro podnikatele, podpora vodíkových plnících stanic nebo třeba podpora nákupu vozidel pro kraje a obce.

Povinné nákupy čistých vozů

V České republice má letos začít platit legislativa na podporu čistých vozidel. Zákon, který je aktuálně ve sněmovně, určuje povinný podíl čistých vozů soutěžených prostřednictvím veřejných zakázek. Povinnost by se měla vztahovat také na vozidla pro údržbu. Některá města již upozornila na to, že takové vozy však v tuto chvíli nejsou na trhu. Zatím není jasné ani to, zda budou mít obce na nákup těchto vozů dostatek financí.

Řada měst v MHD využívá autobusy na stlačený zemní plyn. Foto: Pixabay

Řada obcí se už nyní snaží emise ve veřejné dopravě snižovat, nejčastěji prostřednictvím autobusů na stlačený zemní plyn nebo trolejbusů. A spotřeba CNG se rok od roku zvyšuje.

„Vysokou spotřebu zemního plynu v dopravě pomohly loni zajistit zejména městské autobusy. Pro města se CNG stává první volbou při zavádění ekologické dopravy. Pozorujeme také růst zájmu o LNG u kamionové dopravy a o BioCNG u řidičů osobních automobilů,“ uvádí výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.

Do 2050 klimatická neutralita

Evropská komise v červnu navrhne přísnější standardy pro emise oxidu uhličitého pro nová auta jako součást balíku opatření, jejichž cílem je snížit emise do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 chce blok dosáhnout klimatické neutrality.

Řada automobilek už představila plán přechodu k elektromobilům. Třeba švédská automobilka Volvo oznámila plán přechodu na elektrická auta do roku 2030. Jen elektromobily chce do stejného data prodávat také Ford Motor. Ve Volkswagenu chtějí do roku 2030 prodávat více než 70 procent elektrických vozidel.

čtk, pdm