Koloběžky: tolerovat, regulovat, nebo zakázat?

Koloběžkomanie. Elektrické sdílené koloběžky dobývají světová města. Je třeba se s nimi naučit žít, ukazují zkušenosti ze světa.

Města po celém světě řeší, jak se postavit k elektrickým koloběžkám. Prosazují se přístupy od tolerance až k úplnému zákazu.

Elektrické koloběžky americké firmy Lime brázdí ulice Prahy už bezmála rok. Někdo si je oblíbil, jiným začaly hned vadit a dá se říci, že černobílé stroje vybavené zelenou krabičkou vyvolávají kontroverze dodnes. Praha pro ně připravuje regulaci, která bude spočívat ve vytvoření dvou zón. Tou první bude červená zóna, do které když koloběžkář vjede, vozítko se vypne. Červená zóna bude zahrnovat pěší zóny na Praze 1 a v části Prahy 2. Do budoucna není vyloučeno, že se tyto zóny rozšíří.

Naproti druhým typem budou zóny zelené. Ty budou vyhrazeny pro parkování koloběžek a společnost Lime si je vytipuje sama. Následně je bude konzultovat s příslušnou městskou částí. Pokud její zástupce na návrh kývnou, bude je moci Lime zanést do své aplikace. Česká metropole není zdaleka prvním a nejspíše ani posledním větším městem, které hledá způsob, jak si s rozvíjejícím se způsobem dopravy v ulicích poradit.

Americký chaos

Podobné problémy řešila nedávno radnice v americké Omaze, nejlidnatějším městě státu Nebraska. Tam se elektrické koloběžky objevily teprve minulý měsíc a hned si vysloužily pozornost místních policistů. Ti začali udělovat pokuty řidičům, kteří s koloběžkou brázdili chodníky. Také zde se jednalo o vozítka společnosti Lime, jak uvedl britský deník The Guardian.

Jenže nejde o nějakou zlomyslnost řidičů koloběžek, kteří by snad chtěli ohrožovat chodce. Problém spočívá v tom, že krajnice ulic Omahy jsou pokryty dlažebními kostkami, pověstnými kočičími hlavami, na nichž je pohyb pro jednostopé dopravní prostředky poměrně obtížný. „Těžko můžete očekávat, že na něčem takovém budou lidé jezdit po krajnici a vyhnou se chodníkům,“ uvedl pro Guardian jeden z kolemjdoucích. „Na ulici pro ně není bezpečno. Ale ani pro nás chodce,“ řekl jiný.

Až neuvěřitelná situace nastala ve Velké Británii. Podle deníku The Guardian je zde provoz elektrických koloběžek prakticky ilegální, neboť se na ně vztahuje legislativa z roku 1835. „Měla by se města koloběžkám otevřít jako například belgické Antverpy? Nebo by byl lepší systém povolenek, jaký mají v San Francisku? Nebo je lepší je zcela zakázat?“ pokládá si Guardian několik řečnických otázek.

Nejprve zákaz, pak pravidla

Elektrické koloběžky se poprvé objevily v září 2017 v kalifornské Santa Monice. A to téměř přes noc. Nikdo, natož legislativa, na ně nebyl připraven. Během dvou měsíců se však na provozovatele, společnost Bird, objevila první vážná stížnost, týkající se toho, že lidé jezdí na koloběžkách po chodnících. Město tedy zavedlo licenční poplatky, na nichž postupně vyinkasovalo 300 tisíc dolarů.

Tento scénář se zopakoval v San Francisku, kam koloběžky dorazily v březnu loňského roku. Rozdíl byl pouze v tom, že na trhu se objevily stroje od více provozovatelů současně. Bohužel i zde nejprve zavládl chaos a konflikty s chodci. Město proto zavedlo povolenkový systém, jenže skoro žádný provozovatel mu nebyl schopen vyhovět.

Radnice nakonec udělila povolení dvěma menším společnostem, Skip a Scoot. Ty nejprve směly provozovat až 625 koloběžek. Městu výměnou za to nabídly data, která radnice mohla využívat k monitoringu místní dopravy. Obdobně se s koloběžkami potýkali v St. Louis a dalších amerických městech.

V Evropě problémů méně

„Myslím, že když inovujete, nutně narušujete stávající prostředí. Je to vždy určitý souboj mezi novým a tím, jak to fungovalo doposud,“ řekl Guardianu Richard Corbett, ředitel britské pobočky společnosti Bird. „Určitá evoluční fáze je zde zřejmě nevyhnutelná. Něco jako ok, takhle jsme to dělali posledních sto let, ale teď se zase posuneme někam dál,“ dodal.

Příklady, jak se koloběžky a města naučily spolu žít, najdeme poměrně hodně. Když například loni v srpnu vstoupila společnost Bird do Paříže, problémy zde v zásadě žádné nebyly. Město bylo připravené a Bird respektoval vytyčené mantinely. Spořádaně proběhl vstup na trh také v Antverpách, ačkoli tam později Birdu vyrostla konkurence v podobě společnosti Lime. „Příchod Lime byl trochu oprsklý. Najednou jsme na ulici viděli koloběžky a řekli si, že máme problém,“ řekl Guardianu antverpský starosta Koen Kennis.

Radnici tedy nakonec nezbylo, než zavést povolenkový systém s tím, že na trh mohl vstoupit ještě třetí provozovatel. Kennis věří, že elektrické koloběžky mohou ve městě fungovat dobře. V Antverpách tomu nasvědčují desetileté zkušenosti se sdílením jízdních kol. „Máme spoustu ulic, kde se dá projet docela snadno,“ řekl Kennis s tím, že je to zkrátka výhoda některých měst.

-zm-