Agrokor měl v Chorvatsku na potravinářském trhu téměř monopolní postavení. Dnes se topí v dluzích a hrozí mu definitivní kolaps.
Chorvatská idyla se může rychle změnit. V krásných letních dnech jsou pobřežní hotelové resorty s plážemi plné turistů, ale jen o pár kilometrů dále směrem do vnitrozemí to může vypadat zcela jinak. Ke všemu se letos ještě přidaly rozsáhlé požáry.
Mračna se ale stahují také nad chorvatským světem byznysu, která mohou drtivě dopadnout na ekonomiku celého regionu. Podle portálu The Economist může být deprese tak hluboká, že chorvatskému hospodářství nemusí pomoci ani každoročně rostoucí příliv zahraničních turistů. Řeč je o Agrokoru, který letos v dubnu de facto přešel do státních rukou. Stále ale není jasné, co s ním bude a věřitelé čekají, až se jeho katastrofická situace ukáže v plné nahotě.
Byznys ruku v ruce s politikou
Agrokor byl největší soukromý koncern v Chorvatsku a na celém západním Balkánu. Se svými sedmi stovkami supermarkety pod značkou Konzum je přítomen po celém Chorvatsku, ale i v okolních zemích. Agrokor si dlouhá léta užíval přízně státu, na jehož vztahu vyrostl. Symbióza sahá až do dob komunistické Jugoslávie. Jeho zakladatel Ivica Todorič, který nyní žije na zámku, byl blízkým přítelem Franja Tudžmana. Nacionalistického prezidenta, který neváhal vést Chorvaty do války za nezávislost.
Letos v dubnu však dluhy Agrokoru přerostly přes hlavu, věřitelé mu přestali věřit a dodavatelé zásobovat zbožím. Todorič na to zareagoval tím, že „vše, co vybudoval,“ svěřil do rukou státu. Stále je sice formálně vlastníkem Agrokoru, ale vláda je jakýmsi jeho správcem. K tomu ji delegoval zákon, přijatý speciálně kvůli Agokoru. „Je to konec jedné éry, která započala před pětadvaceti lety,“ řekl Economistu Ante Ramljak, který za Agrokor zodpovídá.
Celý holding sestává ze 143 firem, které zaměstnávají na 57 tisíc lidí. Pokud ale připočteme společnosti, které jsou s Agrokorem nějak obchodně spjaty (dodavatelé a odběratelé), dostaneme až půl milionu pracovních míst. Pro ilustraci, Chorvatsko má čtyři miliony obyvatel. „Pokud by Agrokor nadobro skončil, celá chorvatská ekonomika by se ze dne na den propadla o deset procent, možná i více,“ uvádí Ramljak. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj dosahuje objem vydaných dluhopisů tímto konglomerátem bezmála 15 procent chorvatského HDP.
Vlajková loď, co se potápí
Ještě před několika málo lety byl Agrokor vlajkovou lodí chorvatského byznysu. V devadesátých letech, když se Jugoslávie rozpadala a byla fakticky izolovaná, investoři se Chorvatsku vyhýbali obloukem. Ivica Todorič ale neváhal a na troskách staré centrálně plánované ekonomiky začal stavět. Na rozdíl od jiných, kteří se Chorvatskem pouze prohnali a zpeněžili, co se dalo, byl Todorič vnímán jako někdo, kdo to s místním hospodářstvím myslí dobře. Obnovoval, modernizoval, dával lidem práci. Odkud jen tato hesla známe?
S tím jak Agrokor expandoval napříč regionem, byl oslavován jako symbol chorvatské houževnatosti. Politici každého ražení Ivicu Todoriče podporovali. Chorvatský ministr financí Zdravko Marič ještě do loňského roku dokonce pro Agrokor pracoval. Zemědělsko-potravinářský obr se nemusel prakticky ničeho bát. Rozhodně konkurence.
V roce 2014 Agrokor koupil slovinského maloobchodního obra Mercator a svou pozici v regionu ještě více posílil. Chorvaté se dmuli pýchou, ale euforie brala rychle za své. Se vstupem Chorvatska do Evropské unie v roce 2013 začal Konzum čelit zahraniční konkurenci, která přicházela na tamní trh. Nákup Mercatoru se záhy začal ukazovat jako příliš velké sousto, které si Agrokor ukousl. Byl totiž financován převážně půjčkami, jak domácích, tak zahraničních bank.
Vzroste vliv Rusů?
Západní banky se z Agrokoru začaly stahovat, dluhy přebíraly ty ruské. To se později ukázalo jako velká chyba. Největším věřitelem je ruský peněžní ústav Sberbank. Jen jemu dluží 1,1 miliardy eur (28,8 miliardy korun), přičemž celkové známé dluhy Agrokoru dosahují 6,74 miliardy eur (176,2 miliardy korun).
Přitom se očekává, že po dokončení veškerých účetních auditů budou závazky Agrokoru ještě větší. Nikdo nemá tušení, jaká je vlastně skutečná hodnota Agrokoru. Sberbank navíc Ivicu Todoriče obvinila ze zpronevěry a Anteho Ramljaka kritizovala za to, že některým věřitelům část dluhů splácí.
Od 27. června Ramljak skutečně některé závazky hradí, zejména vůči malým dodavatelům. Jenže to je stále jen kapka v moři. Agrokor má nemalý dluh právě u malých místních zemědělců, kterým často nezbývalo než zásobovat právě Agrokor. Příští rok mnoho z nich svou produkci nabídne konkurentům, strach přesto přetrvává.
Ten největší panuje kolem toho, co se bude dít, až se ukáže, že Agrokor je v mnohem větších potížích, než si dnes mnozí místní ekonomové a politici dokážou představit. Pokud k pádu skutečně dojde, celý region může upadnout do dlouho trvající ekonomické recese, ze které se zrovna začínal celkem úspěšně dostávat.
-usi-
