Spolu s víkendem přichází do Česka další vlna vedra. V letošním létě několikátá v řadě. Extrémní teploty a sucho už není možné přehlížet. Zatímco České Budějovice mají adaptační strategii od roku 2022, Brno svůj komplexní plán proti horku začalo připravovat nyní. Hotový by měl být podle brněnského magistrátu na konci jara příštího roku.
Zkušenosti z posledních let podle vyjádření brněnského magistrátu ukazují, jak zásadně se mění počasí ve střední Evropě. Negativní vliv to má i na životy lidí.
„Vlny veder se v Česku vyskytují častěji a mnohdy jsou i delší, než bývalo zvykem. Především u seniorů, chronicky nemocných a malých dětí to představuje riziko pro jejich zdraví. Rádi bychom byli na situace, kdy se potýkáme s dlouhodobým vedrem, připraveni,“ uvedl na přelomu července a srpna náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Plán má propojit organizace i nabídnout řešení
Město chce nastavit postupy varování před vedrem. Plán má nastavit spolupráci zdravotnických, sociálních a ošetřovatelských zařízení. „Samozřejmě budou navržena i konkrétní opatření, jak město lépe uzpůsobit těmto extrémním podmínkám,“ uvedl Chvátal.
Na zpracování plánu se podílí Nadace Partnerství. Náklady se podle Brna budou pohybovat maximálně do 350 tisíc korun v závislosti na množství zapojených odborných subjektů.
Podle adaptační konzultantky v Nadaci Partnerství Magdaleny Macekové bude brněnský plán zvládání vedra první z takto komplexních dokumentů v Česku. „Budeme se inspirovat ze zahraničí a čerpat ze zkušeností lidí napříč obory,“ uvedla na sociální síti LinkedIn. Na manuálu by se měli podílet podle Macekové i zástupci záchranné služby a zdravotnické oblasti, služeb pro seniory či společenství vlastníků bytových jednotek a urbanisti.
Na letošní vysoké teploty Brno už zareagovalo například zpřístupněním historických sálů na Nové radnici. K dispozici město nabízelo i vodu.
Mohlo by vás zajímat
Vodní prvky v ulicích
Na osvěžující vodní prvky, jako jsou kašny, fontány nebo pítka sází v horkých dnech Plzeň. Zároveň na městských objektech podle mluvčí Evy Barborkové buduje zelené střechy. „Ta největší je na nové tramvajové vozovně na Slovanech, má rozměr jako tři fotbalové trávníky. Zelená střecha je také na některých školách a dalších objektech,“ podotkla mluvčí.
Mírnit horko se město snaží i výsadbou stromů a udržováním vodních nádrží. Město řeší i takzvanou modrozelenou infrastrukturu. Může to být jak zelený tramvajový pás, který zadržuje srážkovou vodu a snižuje prašnost, tak dešťové tůně. Zadržet přívalové deště a snížit odtok srážkové vody mají vodní plochy, které Plzeň přidává do revitalizovaných parků a veřejných prostranství. „Vznikly například na Lochotíně, v Lobzích a na dalších místech,“ uvedla Barborková.
Dodala, že v souladu s modrozelenou infrastrukturou město rekonstruuje i parkoviště nebo vnitrobloky. „Ve všech magistrátních budovách je dostupná voda i pro veřejnost a správci budov jsou poučeni, aby byli nápomocni občanům,“ upozornila mluvčí.
Více peněz na zeleň
České Budějovice schválily Adaptační strategii města už v roce 2022. V rámci boje proti vedru instalují nová pítka a mlžidla. Lidé je mohou využít například na sídlišti Šumava, u sportovní haly, v ulici Františka Ondříčka, na sídlišti Máj, v Českém Vrbném a na náměstí Přemysla Otakara II.
Město se je snaží umístit i v dalších místech, kde se pohybuje větší množství lidí. „Aktuálně je jich v provozu 40, což veřejnost hodnotí kladně. Město také každoročně navyšuje finanční prostředky určené na výsadbu a údržbu zeleně,“ sdělila mluvčí Jitka Brůha Welzlová.
Pokračovala, že město také každoročně navyšuje finanční prostředky určené na výsadbu a údržbu zeleně. Oproti předchozímu roku se jedná přibližně o 10 milionů korun navíc. Zatímco v roce 2023 činily výdaje na zeleň 49 951 000 korun, v roce 2024 vzrostly na 60 554 000 korun a v roce 2025 dosáhly 72 605 000 korun.
Pro rok 2026 je v rozpočtu města vyčleněná částka 83 912 000 korun. České Budějovice zároveň investují do snižování energetické náročnosti u svých příspěvkových organizací. Konkrétně jde podle mluvčí například o realizaci zelených střech na Mateřské škole K. Štěcha a Mateřské škole Větrná. Celková výše investic činila 185 947 000 korun. Stejně jako Plzeň i České Budějovice posílají do ulic kropicí vozy.
Základ je zabránit přehřívání
Hradec Králové sice podle mluvčí Kateřiny Rohlíčkové nemá akční krizový plán pro vysoké letní teploty, radnice se ale opatřeními proti zvyšování teploty ve městě zabývá intenzivně.
„Za nejúčinnější lze považovat například ta, která mají dlouhodobý dopad na přehřívání veřejného prostoru. Základem jsou stromy a kvalitní městská zeleň, protože vytvářejí stín, ochlazují okolí odparem a snižují teplotu zpevněných ploch,“ poznamenala s tím, že důležitá je i práce s dešťovou vodou. Jde o její zadržování v místě, vsakování a využití pro zeleň.
U nových projektů město podle Rohlíčkové řeší také propustnost povrchů, vhodnější materiály, zelené střechy nebo zastínění míst, kde se lidé v létě nejvíce pohybují.
Dodala také, že vodní prvky, pítka, mlhoviště nebo mlžné brány přinášejí rychlou úlevu v horkých dnech, ale nenahrazují systémová opatření. „Taková opatření město postupně promítá do investičních projektů, rekonstrukcí i správy veřejného prostoru,“ uvedla Rohlíčková. Na území města je 11 mlhovišť, 10 mlžných prvků, jde o brány, stromy a kostku a 5 pítek.
Mozaikové sečení trávy
Radnice vychází z Adaptační strategie a akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (SECAP) a u připravovaných projektů zapojuje Technologické centrum Hradec Králové. Cílem je, aby se neřešily jednotlivé úpravy, ale dlouhodobý způsob, jak město připravovat na vyšší teploty. Technické služby Hradec Králové umisťují pravidelně ke stromům zavlažovací vaky. Využívají jich více než 400.
„Dalším krokem k šetření vody je i mozaikové sečení trávy. Metoda nechává části travnatých ploch neposečené, čímž se nejen šetří voda, ale zároveň je poskytováno útočiště drobným živočichům,“ uvedla Rohlíčková.
Projekty zaměřené na rozvoj zelené infrastruktury mohou čerpat i z evropských financí. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že prostředky z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 2021–2027 podpořily napříč Českou republikou 235 projektů za 5 miliard korun.
