Středa, 25. května, 2022

Kdo jsou vítězové energetické krize? Producenti uhlí, ropy, zemního plynu i obchodníci na burzách

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Všichni naříkají nad vysokou cenou elektřiny. Všichni? Všichni ne. Producenti uhlí, ropy a zemního plynu vydělávají na současné cenové úrovni víc než velmi slušně. A obchodníci na energetických burzách si také mnou ruce. Na tomto boomu se mohou úspěšně podílet i investoři, píše v analýze německý týdeník Focus. Například ti, kteří si v říjnu koupili opce s termínem do června 2022 na růst ceny ropy Brent na 90 dolarů, mohou v případě úspěchu očekávat výnos přes 60 procent. Pokud naopak cena ropy klesne na 80 dolarů nebo méně, hrozí naopak ztráta více než 30 procent.

„Tam, kde je mnoho těch, kteří platí, jsou také někteří, kteří na tom profitují. To je v současné době případ cen energií: Fosilní paliva ropa, plyn a uhlí jsou dražší než kdykoli předtím. To však vadí pouze těm, kdo tento trend nevyužívají. Existují totiž i spekulanti. Jsou to výrobci, obchodníci a investoři do fosilních energií. Pokud se jim to podaří, budou patřit mezi finanční vítěze stávající krize,“ začíná svou analýzu týdeník Focus.

Pro producenty ropy a zemního plynu je současné tržní prostředí zlatým dolem. Na začátku pandemie koronaviru to vypadalo, že se dodavatelé energií řítí do tvrdé recese, protože poptávka prudce klesla: přerušené dodavatelské řetězce, zavřené továrny a pracovníci v domácích kancelářích nevěstily pro výrobce energií nic dobrého.

Poté však OPEC, organizace zemí vyvážejících ropu, spojil své síly s Ruskem, Kazachstánem a dalšími zeměmi a společně začali kontrolovat ceny.

„Historické sblížení Ruska a Saúdské Arábie, které se nikdy předtím nedokázaly dohodnout na společné linii, zabránilo propadu cen, který by jinak nastal, protože tentokrát se nikdo nechtěl předhánět,“ napsal Focus.

Vítězi jsou tedy producenti fosilních paliv: od ruského Gazpromu po Saudi Aramco, od BP po Shell, od Chevronu po Total – ceny dodavatelů energií, kteří odebírají jejich produkty, totiž v posledních šesti měsících výrazně rostly.

Většina analytiků se shoduje na tom, že růst cen už nemůže pokračovat tak rychlým tempem, protože drahé ceny energií jsou klíčovým politickým bodem napříč celým světem. Ale zatím se tato krizová vlna valí a kdo na ní surfuje, je vítěz.

Je také možné, že horším cenovým scénářům není konec: například komoditní analytici Bank of America očekávají, že cena ropy v polovině roku 2022 vzroste až na 100 dolarů za barel. S touto prognózou jsou však v menšině. Většina pozorovatelů spíše předpokládá převis nabídky nad poptávkou, což povede k poklesu cen v letošním roce.

Přestože se zdá, že se situace zklidňuje a investoři největší šance na velký výdělek propásli, investice do ropy a zemního plynu jsou nadále atraktivní. Akcie těžebních firem jsou jedním ze způsobů, jak na tomto boomu vydělat.

Finanční ředitel společnosti Chevron nedávno zveřejnil výpočet: Při průměrné ceně 60 dolarů za barel generuje jeho společnost během pěti let volný peněžní tok ve výši 25 miliard dolarů – po započtení investic a dividend. Pokud je cena ropy v průměru o deset dolarů vyšší, zásoba volně dostupného kapitálu se zdvojnásobí na 50 miliard dolarů.

Akcionáři z toho těží prostřednictvím rostoucích dividend a cen akcií – ale ne ve stejné míře. Například nárůst indexu Stoxx 600 Oil & Gas byl v procentech výrazně nižší, než kolik společnosti vydělaly navíc. Ale i dividendy jsou slušné: francouzská společnost Total nabízí dividendový výnos kolem šesti procent, Chevron vyplácí pět procent a Shell čtyři procenta.

Ti, kteří nechtějí kupovat jednotlivé akcie, mohou trh kopírovat pomocí fondu obchodovaného na burze (ETF). Sázkoví králové mohou díky warrantům (warranty jsou obdobou opčních kontraktů, kdy majitel opce vstupuje do dlouhé (long) pozice, vypisovatel do krátké (short) pozice – pozn. red.) a certifikátům získat vysoké výnosy. Nebo také, a s tím je v této krizi nutné počítat, přijít o celý vklad.

Například ti, kteří si v říjnu koupili opce s termínem do června 2022 na růst ceny ropy Brent na 90 dolarů, mohou v případě úspěchu očekávat výnos přes 60 procent. Pokud naopak cena ropy klesne na 80 dolarů nebo méně, hrozí ztráta více než 30 procent.

Poslední sázka na fosilní paliva

Růst cen ropy a zemního plynu zajistil, že tento sektor položil výrobce zelené energie doslova na lopatky. Tradiční energetický sektor povstal „jako fénix z popela“, říká Johannes Maier, manažer fondu Bantleon.

„Výrobci zelené energie a ekologické veřejné služby zůstali pozadu – přinejmenším v krátkodobém horizontu,“ tvrdí Maier.

Kromě zvýšené poptávky po fosilních palivech je podle něj dalším důvodem inflace. Investice do ropných a plynárenských společností jsou považovány za zajištění proti inflaci. Na druhou stranu jsou podle něj výstavby větrných turbín nebo provozování větrných elektráren kapitálově náročné a navíc jsou zatíženy obavami z růstu úrokových sazeb v souvislosti s vysokou inflací.

Maier proto nedoporučuje dlouhodobé investice.

„Na cestě ke klimatické neutralitě jsou rizika pro společnosti v konvenčním energetickém sektoru stále jasnější: Fosilní paliva jsou ukončeným modelem a nesou riziko, že se aktiva dříve či později stanou nepoužitelnými,“ varuje.

Podle Tobise Trettera, odborníka na komodity a těžbu ze společnosti Commodity Capital AG, který se věnuje uhelným akciím je v zásadě třeba rozlišovat mezi vývojem akcií a cenou uhlí. Akcie uhelných společností jednoznačně těží z vysoké ceny uhlí. Akcie však rostly rychleji než cena, a proto se prostor pro zisk ztenčuje.

„Kromě výrobců a investorů patří mezi ty, kteří na krizi profitují, také obchodníci: V Německu je to například Deutsche Börse ve Frankfurtu, která drží většinový podíl v lipské energetické burze EEX (European Energy Exchange). Prudký nárůst cen elektřiny a plynu přinesl energetické burze vysoký objem obchodů. Energetická burza zaznamenala v prosinci 2021 nárůst o 22 procent oproti předchozímu roku. V oblasti plynárenství vykazuje v meziměsíčním srovnání mezi prosincem 2020 a 2021 dokonce nárůst o 119 procent. Čilé obchodování znamená dobrý obchod: Lipská energetická burza EEX nedávno zvýšila své tržby o 17 procent,“ uzavírá svou analýzu německý týdeník Focus.

(hrb)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter