Kauza Vidkun: Policejní prezídium podalo kasační stížnost proti rozhodnutí soudu

Policejní prezídium podalo k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost kvůli rozhodnutí Krajského soudu v Olomouci, které zásadním způsobem zasáhlo do takzvané kauzy Vidkun. Olomoucký soud před pár měsíci zrušil rozhodnutí Policejního prezidenta Tomáše Tuhého, kterým na sklonku roku 2015 propustil jednoho z aktérů kauzy Vidkun, plukovníka Karla Kadlece, ze služby.

Krajský soud v Olomouci rozhodl, že Policejní prezident bude muset rozhodovat znovu o propuštění bývalého náměstka Krajské policie v Olomouci. Úředníci prezídia by tak měli podle správního rozhodnutí soudu tentokrát vyslechnout svědky a nespoléhat se jen na takzvané úřední záznamy někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Teprve pak mohou rozhodnout o případném Kadlecově propuštění.

Bývalý náměstek policie Olomouckého kraje Karel Kadlec skončil ve služebním poměru kvůli už zmíněn takzvané kauze Vidkun, ve které figuruje jako jeden ze čtyř obviněných. O jeho výpovědi rozhodl nejprve šéf olomoucké policie Tomáš Landsfeld a po Kadlecově odvolání i Policejní prezident Tomáš Tuhý v prosinci roku 2015. Olomoucká policie odůvodnila Kadlecovo propuštění dostatkem podkladů pro jeho angažmá v údajné nezákonném jednání. Letitý a do té doby služebně dobře hodnocený policista Kadlec se tak ocitl ze dne na den na dlažbě a přišel i o takzvanou výsluhu.

Policejní prezídium mělo možnost jediného opravného prostředku proti rozhodnutí olomouckého soudu, které zásadním způsobem zasahuje do vyšetřování kauzy Vidkun. „Sedmnáctého července podalo Policejní prezídium kasační stížnost k Nejvyššímu soudu,“ potvrdil Ekonomickému deníku zdroj z centrály policie. „Mohu potvrdit, že byla v polovině července podána kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci. V současné době až do ukončení řízení nebudeme poskytovat žádné bližší informace,“ potvrdila informace Ekonomického deníku vrchní komisařka Policejního prezídia Eva Kropáčová.

Policejní prezídium v kasační stížnosti argumentuje tím, že pro propuštění Kadlece postačovaly pouze dokumenty, které mu předložil ÚOOZ. Výslechy Kadlecem navrhovaných svědků považují právníci Policejního prezídia za zbytečné, protože prý nejde o věrohodné informační zdroje. „Krajský soud uvedl, že žalovaný pochybil ´pokud ani jednoho z navržených svědků nevyslechl, protože již předem hodnotil věrohodnost a účelovost dané výpovědi´. Žalovaný (Policejní prezídium – pozn. red.) považuje tento požadavek za absurdní, a to nejen proto, že skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností a tyto výslechy by nemohly poskytnout relevantní informace, ale také s ohledem na zásadu procesní ekonomie,“ stojí mimo jiné v kasační stížnosti Policejního prezídia.

Chyběly důkazy

Správní senát olomouckého soudu před prázdninami zkonstatoval, že vedení policie v případě propuštění náměstka olomoucké krajské policie Kadlece neprovedlo některé důkazy, které v rámci řízení o propustění důstojník navrhoval. Tudíž mohlo rozhodnout nezákonně. Kadlec totiž navrhl výslech několika svědků, ale jak olomoucký policejní šéf i úředníci Policejního prezidenta se spokojili jen s úředními záznamy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který Kadlece zatýkal.

Narozdíl od Karla Kadlece ve služebním poměru zůstal jeho podřízený Radek Petrůj. Ten byl ale postaven mimo službu. V případu Vidkun jsou kromě Kadlece a Petrůje obviněni také olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) a byznysmen a přítel někdejšího ministra vnitra za ODS Ivana Langera Ivan Kyselý. Detektivové ÚOOZ v rámci Vidkunu zatkli i exministra vnitra Langera a šéfa olomoucké expozitury Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomáše Uličného. Ten si po zatčení stěžoval na trýznění ze strany detektivů ÚOOZ, policisté ho podle jeho slov vyslýchali pětačtyřicet hodin v kuse bez možnosti spánku.

Nakonec byl byznysmen Ivan Kyselý obviněn na zneužití pravomoci úřední osoby ve formě organizátorství, policisté Kadlec a Petrůj pak ze zneužití pravomoci úřední osoby, a bývalý policejní náměstek Kadlec pak i z přijetí úplatku. Ex-hejtmana Rozbořil čelí obvinění z podplácení.

Všichni čtyři stíhaní podali proti obvinění stížnost, kterou ale Nejvyšší státní zastupitelství zamítlo. „Je to jedno z klíčových rozhodnutí v přípravném řízení, které definitivně vymezilo předmět trestního stíhání,“ nechal se po realizaci kauzy Vidkun za tým vyšetřovatelů slyšet žalobce Petr Šereda z olomouckého Vrchního státního zastupitelství.

Případ Vidkun se má týkat údajných podezřelých vazeb mezi podnikateli, policisty a politiky. V kauze má podle detektivů ÚOOZ jít podle vyšetřovatelů o ovlivňování některých trestních kauz, úniky informací z trestních spisů, které měly negativně ovlivňovat jejich úspěšné vyšetření. Jak ale postupně vychází najevo, konstrukce trestných činů čtyřky obviněných v lecčems pokulhává. V případech, kterým Kadlec a jeho podřízení věnovali pozornost skutečně město Olomouc přicházelo o peníze, a některé z jimi prověřovaných případů doputovaly i před soud.

Vypuknutí kauzy Vidkun navíc předcházela tvrdá roztržka v rámci olomoucké krajské policie. Kadlecovi se postavili kriminalisté Tomáš Adam, Jan Lisický, Jan Pavel, Pavel Schejbal a Zdeněk Zapletal. Ti později zamířili na ÚOOZ do Ostravy a do Holešova, kde se jako detektivové na zatýkání svého bývalého šéfa a dalších lidí aktivně podílel.

V případu se delší čas téměř nic nedělo, dnes ho řeší expozitura Národní centrály proti organizovanému zločinu v Teplicích. Výslechy obviněných se blíží ke konci, vyšetřovatel Jiří Fycýk už některým aktérům oznámil, že by brzo mělo dojít k takzvanému seznámení se spisem.

Co konstatoval soud?

Jak tedy rozhodl olomoucký soud o žalobě Karla Kadlece?„Žalobce se nemohl před vydáním rozhodnutí služebního funkcionáře I. stupně vyjádřit, seznámit se s podklady pro rozhodnutí a navrhovat důkazy,“ stojí v rozhodnutí soudu. Prostor pro uplatnění svých procesních práv tak Kadlec dostal teprve v odvolacím řízení. Krajský soud zjistil, že žalobce v odvolání navrhl provedení výslechu svědků: Ivana Kyselého, Radka Petrůje, Ivana Langera, plukovníka Milana Pospíška, Martina Majora (náměstka primátora Olomouce – pozn. red.), Jiřího Rozbořila (obviněného ex-hejtmana Olomouckého kraje – pozn. red.), plukovníka Libora Krejčiříka, plukovníka Jaroslava Skříčila a plukovníka Zdeňka Pelce (bývalého ředitele Inspekce ministra vnitra – pozn. red.). „Jednalo se o osoby, jejichž rozhovory byly zaznamenány na záznamech ze sledování osob a věcí, dále o osoby, o kterých se v záznamech ze sledování osob a věcí hovořilo, a také nadřízené žalobce. Žalovaný navrhované důkazy neprovedl, což zdůvodnil na straně 27 napadeného rozhodnutí takto: ´důkaz výslechem svědků zejména Ing. Kyselého, plk. Petrůje, MUDr. Langera, Pospíška či Ing. Rozbořila by byl zcela zbytečný a nad rámec vedeného správního řízení, a to i s ohledem na postavení těchto osob v předmětných skutcích, kvůli kterým nelze tyto osoby označit za zcela věrohodné informační zdroje´. Krajský soud nepovažuje citované zdůvodnění, proč žalovaný navrhované svědky nevyslechl, za dostatečné,“ odůvodnil soud svoje rozhodnutí.

Vedení policie podle krajského soudu pochybilo, pokud ani jednoho z navržených svědků nevyslechlo, protože již předem hodnotilo věrohodnost a účelovost dané výpovědi. „Krajský soud neupírá žalovanému možnost neprovést účastníkem navržený důkaz, avšak zdůvodnění neprovedení každého jednotlivého navrženého výslechu svědka by muselo být v napadeném rozhodnutí přesvědčivě zdůvodněno. Takovou úvahu však žalovaný neučinil,“ stojí v rozsudku. Odůvodnění vedení policie prý bylo kusé, žalovaný důvody pro nepřipuštění výslechu všech svědků zobecnil a relativizoval použitím slov „důkaz výslechem svědků zejména“, „nelze označit za zcela věrohodné“. „Konkrétní důvody pro neprovedení důkazu tak z napadeného rozhodnutí nevyplývají a krajský soud je proto nemohl přezkoumat. Krajský soud má za to, že žalovaný nebyl oprávněn bez řádného odůvodnění hromadně odmítnout provedení výslechu všech navržených svědků a předjímat, že by byl výslech zbytečný,“ odmítl argumentaci vedení policie ohledně rozvázání služebního poměru s plukovníkem Kadlecem olomoucký soud.

Karel Kadlec se k odvolání prezídia nevyjádřil. K rozhodnutí olomouckého soudu před časem řekl: „Nechci se k tomu konkrétněji vyjadřovat. Ale jsem rád, že mi po takřka třech letech dal nezávislý soud za pravdu, že jsem byl zkrácen na svých právech. Z rozhodnutí soudu leccos vyplývá o postoji ministerstva vnitra, ale počkám si na písemné odůvodnění.“ Případ po stížnosti Policejního prezídia nyní rozhodne Nejvyšší správní soud v Brně.

Jan Hrbáček