Letiště Karlovy Vary má podle plánů převzít od ledna příštího roku armáda, konkrétně státní podnik LOM Praha. Dosud civilní letiště ale postrádá řadu zásadních prvků vojenské infrastruktury. Na to, jak rozsáhlou proměnou bude muset projít, upozorňuje expert z Katedry technologie a řízení dopravy na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice David Šourek.
Převod letiště pod armádu oznámil letos na začátku května premiér Andrej Babiš (ANO). Krajští zastupitelé i vláda by o transakci měli rozhodovat na podzim. Kabinet bude zároveň řešit i náklady, které si převod vyžádá. „Pokud jde o finanční náklady, bude tato problematika součástí materiálu, který ministerstvo obrany předloží vládě do 31. října 2026 v souladu s usnesením vlády,“ řekla Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva obrany Olga Bálintová.
Současná ranvej nestačí
Karlovarské letiště čeká významná investice, dlouhodobě plánuje projekt rozšíření vzletové a přistávací dráhy. Náklady na stavbu se odhadují na miliardu korun. Letiště je sice mezinárodní, ale kvůli kratší a užší dráze se na něj nedostanou větší letadla. V současnosti obsluhuje spoje z Ruska, Bulharska, Izraele, Tuniska a Turecka či lety do Taškentu v Uzbekistánu.
Podle Davida Šourka by delší dráha umožnila provoz přímých linek z nových destinací a podpořila cestovní ruch. Zejména z oblastí Blízkého východu a Střední Asie. Rozměrnější dráha podle něj dává smysl i kvůli vojenskému provozu.
Současná ranvej má délku 2 150 metrů a šířku 30 metrů. „Pro pravidelný provoz větších dopravních letadel nebo častější vojenský provoz bývá za minimum považována délka kolem 2 500 až 3 000 metrů a šířka alespoň 45 metrů,“ uvedl Šourek.
Změny budou muset být rozsáhlejší
Ranvej ale není to jediné, co by se na letišti podle Šourka muselo měnit a do čeho by muselo investovat, aby mohlo sloužit i armádě. „Karlovy Vary dnes nejsou vojenskou základnou. Chybí zde většina infrastruktury, která je na aktivních vojenských letištích běžná: vojenské hangáry, sklady munice a pohonných hmot, zázemí pro personál, specializované zabezpečení nebo logistická infrastruktura,“ upozornil expert. Dodal, že většina těchto prvků by musela být vybudována nebo zásadně rozšířena.
Plán převést letiště Karlovy Vary pod armádu a provozovat jej jako vojenské letiště s civilním provozem dává podle experta větší smysl jako regionální rozvojový projekt než jako projekt primárně motivovaný vojenskými potřebami.
Pardubické letiště jako vzor
Hejtmanství Karlovarského kraje při tom, jak by mohlo letiště fungovat, vzhlíží k Pardubicím. Tamní mezinárodní letiště funguje zároveň jako vojenské. Provozovatelem civilní části je společnost East Bohemian Airport, jejímž vlastníkem je statutární město Pardubice a Pardubický kraj.
Pardubice zmiňuje i Šourek. „Toto letiště již dnes funguje jako vojenské letiště s civilním provozem. Armáda zde disponuje personálem, technickým zázemím i zkušenostmi s kombinovaným provozem. Z ekonomického hlediska by další vojenské využití vyžadovalo nejmenší dodatečné investice,“ poznamenal.
V současnosti podle mluvčí Karlovarského kraje Jitky Čmokové stále probíhají jednání odborné skupiny, která se zabývá jednotlivými oblastmi plánovaného převodu letiště. Nadále se také podle ní pracuje s termínem převodu, a to do konce letošního roku.
Mohlo by vás zajímat
Detaily řeší pracovní skupina
Pracovní skupina začala fungovat 29. června, zasedají v ní zástupci ministerstva obrany i kraje. Za úkol má připravit převod majetku souvisejícího s provozem Letiště Karlovy Vary do majetku státu, zajistit změnu provozovatele letiště a vytvořit podmínky pro jeho další rozvoj a modernizaci. „V současné době probíhá především příprava smluvní dokumentace a řešení jednotlivých provozních, majetkových a technických otázek tak, aby mohl být převod realizován k 1. lednu 2027,“ sdělila mluvčí ministerstva obrany. Prioritou všech zúčastněných stran je zajistit, aby změna vlastnických a provozních vztahů neměla negativní dopad na běžný provoz letiště, dodala.
Zachovaný má být podle ní jak civilní letecký provoz, tak činnost leteckých škol a dalších subjektů, které letiště dnes využívají. Podnik LOM Praha, pod který má letiště spadat, má podle Bálintové dlouhodobé zkušenosti s provozem a podporou vojenského i civilního letectví. „Součástí záměru je také postupná modernizace letištní infrastruktury tak, aby letiště mohlo vedle civilního provozu plnit i úkoly související s potřebami Armády České republiky,“ podotkla.
Přihlédne k tomu i NATO?
Převod letiště na smíšený provoz by mohl podle Davida Šourka teoreticky pomoci splnit i finanční závazek Česka vůči NATO. „Do obranných výdajů se mohou započítávat i investice do infrastruktury, pokud má jasné vojenské využití. Typicky jde například o vojenská letiště, hangáry, sklady munice, výcviková zařízení nebo infrastrukturu využitelnou ozbrojenými silami,“ popsal.
Pokud by stát zdůvodnil investice do dráhy, navigačních systémů nebo zázemí vojenskými potřebami, je podle Šourka pravděpodobné, že by alespoň část těchto výdajů mohla být vykazována jako obranné výdaje.
Chystají se i další přesuny
Letiště v Karlových Varech není jediné, které vláda Andreje Babiše plánuje přesunout pod armádu. Stejný osud má potkat i letiště v Mošnově na Novojičínsku. Podle Šourka letiště disponuje dlouhou dráhou schopnou obsluhovat těžká dopravní letadla, má rozsáhlé manipulační plochy a výborné železniční i silniční napojení.
„Z pohledu strategické logistiky patří k nejlepším letištím v České republice. Nevýhodou je absence aktivního vojenského provozu a nutnost vybudovat vojenské zázemí. Přesto by pro těžkou transportní leteckou činnost mohlo být vhodnější než Karlovy Vary,“ myslí si.
Jako další letiště, u kterého by dával přesun pod armádu určitý smysl, jmenoval bývalé vojenské letiště Hradčany. Jeho výhodou je podle Šourka vojenský původ a rozsáhlé plochy. Nevýhodou je skutečnost, že značná část původní infrastruktury již není využívána nebo by vyžadovala rozsáhlou rekonstrukci. Obnovení plnohodnotné základny by tak bylo investičně náročné.
