Kandidát na eurokomisaře pro zemědělství Janusz Woiciechowski v úterý již podruhé předstoupil před europoslance, aby je přesvědčil o tom, že je schopen zastávat jemu svěřený post. A zdá se, že konečně uspěl. Ve své rodné polštině předložil europoslancům svou vizi evropského zemědělství přátelského vůči životnímu prostředí a s perspektivou i pro mladé zemědělce. Nebyl ale příliš konkrétní, a proto není stále zcela jasné, jak toho chce vlastně dosáhnout. Českou republiku může zajímat, že některé její priority naleznou u pravděpodobně budoucího eurokomisaře pro zemědělství odezvu.
První slyšení polského kandidáta na eurokomisaře pro zemědělství Janusze Woiciechowského v Evropském parlamentu před členy výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), které proběhlo minulý týden, se opravdu nepovedlo. Europoslanci si tehdy stěžovali především na neurčité odpovědi či chybějící vlastní úsudek.
Z velké části za to pravděpodobně mohla – a asi překvapivě vzhledem k politické minulosti kandidáta – poměrně špatná angličtina, která omezovala Woiciechowského odpovědi na obecná vyjádření souhlasu s názory europoslanců a sliby dialogu a podpory. Během úterního opravného slyšení proto Woiciechowski přešel raději do rodné polštiny, což není během slyšení kandidátů na eurokomisaře úplně standardní postup. Jeho odpovědi však získaly rozhodně věcnější obsah. A před europoslanci uspěly, i když s pochybnostmi.
Soudce, (euro)poslanec, auditor
Poláci původně na post eurokomisaře navrhli Krzysztofa Szczerského, vedoucího kanceláře polského prezidenta Andrzeje Dudy. Ten však, jakmile zjistil, že by se měl stát komisařem pro zemědělství, doporučil na tento post právě Janusze Woiciechowského s tím, že on sám se na tuto agendu necítí.
Woiciechowski sice vyrostl na vsi a v mládí pracoval na poli, jak zdůraznil europoslancům při svém druhém slyšení, nicméně sám vystudoval práva a dlouhá léta působil jako soudce, aby se z něj, přes krátkou zkušenost v polském Sejmu, nakonec stal auditor polského nejvyššího kontrolního úřadu.
V letech 2004 – 2016 působil jako europoslanec a místopředseda výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Právě tehdy mělo podle vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) dojít k neoprávněnému vyplacení cestovních náhrad a kapesného ve výši 11.243 eur (cca 280.000 Kč), které však Woiciechowski ještě před zahájením samotného vyšetřování vrátil Evropskému parlamentu v plné výši, což vzal OLAF na vědomí. Od roku 2016 působí Woiciechowski jako auditor Evropského účetního dvora, kde mj. vedl přípravu poměrně kritické zprávy z roku 2017 o situaci mladých zemědělců v EU.
Hrozí rozpuštění principů SZP na národní úrovni?
Nový eurokomisař pro zemědělství to rozhodně nebude mít v následujících pěti letech snadné. Jeho hlavním úkolem bude dokončit jednání se členskými státy (Radou EU) a Evropským parlamentem o podobě Společné zemědělské politiky (SZP) a dohlížet na její provádění. To znamená hledat složitý kompromis mezi snahou nastavit společná pravidla pro všechny, a zároveň zohlednit různorodý charakter a potřeby zemědělství jednotlivých států.
Zároveň musí evropské zemědělství reagovat na stále „zelenější“ unijní politiku v souvislosti se snahou bojovat proti klimatickým změnám a znečištěnému životnímu prostředí. To se zřetelně zrcadlí v „Zeleném údělu“ nové šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové a jejím pověřovacím dopise Woiciechowskému.
Zřejmě i z toho důvodu Woiciechowski ve svých písemných odpovědích europoslancům i v obou svých slyšeních neustále opakoval, že jeho cílem je zemědělství přátelské k životnímu prostředí, méně intenzivní a šetrnější, produkující bezpečné a kvalitní potraviny, zemědělství s vizí pro mladé farmáře a odolné vůči konkurenci z třetích zemí. Kandidát na eurokomisaře také ohlásil vypracování nové dlouhodobé vize rozvoje evropského venkova nad rámec SZP, čímž ho ostatně pověřila i von der Leyenová.
Kromě obecných vizí však europoslanci chtěli od Woiciechowského slyšet i návrhy konkrétních opatření, jak toho chce dosáhnout. Těch ale mnoho nepadlo. Často se jim dostalo spíše ujištění o „potřebě další diskuse“ či „připravenosti k dialogu“. Zejména v souvislosti se SZP však někdy Woiciechowski oprávněně odkazoval na skutečnost, že není všemocný a je třeba respektovat i třetího významného aktéra diskuse, a to Radu EU, tj. členské státy a jejich politická rozhodnutí. Zrovna v této souvislosti europoslanci často vyjadřovali obavy z „renacionalizace“ SZP, tedy aby společně dohodnutá pravidla pro finanční podporu nebyla na národní úrovni „rozpuštěna“.
Jsem připraven se postavit i svým kolegům v Komisi
Velkým tématem byly pro europoslance obchodní dohody, které Evropská unie uzavřela se třetími zeměmi, například s Kanadou nebo zeměmi Jižní Ameriky (Mercosur). Pro EU totiž dlouhodobě platí, že v oblasti vývozu, resp. dovozu potravin v nezpracované podobě má deficit v řádu desítek miliard eur. To mohou podle europoslanců právě tyto dohody ještě zhoršit.
Woicechowski je podle svých slov připraven tento problém řešit důrazem na přiměřené nastavení kvót a kvality dováženého zboží (včetně podmínek zpracování) v nově uzavíraných dohodách a zároveň zajištěním dostatečné finanční pomocí těm zemědělcům, kteří se dostanou v důsledku těchto vnějších faktorů do potíží. Woiciechowski také informoval, že v příštím roce Evropská komise zpracuje studii o dopadech obchodních dohod na evropské zemědělství, a to bude pro něj klíčové z hlediska dalšího postupu.
„Evropský zemědělec se nesmí stát obětí těchto dohod“, prohlásil Woiciechowski, který je dle svých slov připraven se na podporu zemědělců postavit i proti svým kolegům v Komisi.
Co může zajímat Čechy
Během diskuse o SZP došlo i na čtyř -až pětinásobné rozdíly ve výši přímých plateb mezi jednotlivými členskými státy, což je téma, které velmi trápí i české zemědělce. Woiciechowski jednoznačně prohlásil, že takové nerovnosti evropskému zemědělství jedině„škodí“ a je třeba je napravit. „Návrhy v tomto směru již byly předloženy, ale je třeba být ambicióznější,“ řekl Woiciechowski.
V rámci diskuze o SZP také vyjádřil nutnost snížit byrokracii a podpořil dobrovolnost u tzv. eko-schémat a u zastropování přímých plateb (nepovede to však právě k renacionalizaci? ptali se europoslanci). Informoval také, že Evropská komise – s ohledem na stále nedokončená jednání o podobě SZP – již finalizuje legislativní návrh na přechodné období, kdy se bude postupovat podle současných pravidel SZP s penězi z nového rozpočtu pro období 2021-2027. To všechno může těšit českého ministra zemědělství Miroslava Tomana (k tomu si přečtěte více například zde).
Dáváme mu šanci
Nedlouho po konci druhého slyšení předseda výboru AGRI Norbert Lins oznámil, že výbor Woiciechowského kandidaturu schválil. Woiciechowski byl očividně lépe připraven a jistě pomohla i skutečnost, že se rozhodl hovořit polsky a nebyl tedy ve svých vyjádřeních omezen jazykovými schopnostmi.
„Použití mateřského jazyka bych mu za zlé neměla, rodný jazyk používá i většina europoslanců,“ napsala k jeho vystoupení Ekonomickému deníku členka výboru AGRI Veronika Vrecionová (ODS). „Zajímá mě spíše obsahová část vystoupení.“ Na té Vrecionová ocenila zejména důraz na ochranu malých a středních zemědělců, pozitivní přístup k ekologickému zemědělství při plném vědomí nákladů, které si to vyžaduje, a také již zmíněné snižování rozdílů v přímých platbách mezi jednotlivými členskými státy. „Jestli to se někomu povede prosadit, tak právě komisaři z nového členského státu, protože právě je toto téma trápí,“ dodala Vrecionová.
Souhlas výboru ale nebyl zcela jednoznačný. „Naše politická frakce má sice stále pochybnosti, ale je pravda, že jeho druhé vystoupení se od toho prvního zcela lišilo,“ prohlásil Herbert Dorfmann, mluvčí ve výboru AGRI za největší parlamentní frakci lidovců. „Úplně nás nepřesvědčil, ale dáváme mu příležitost se zlepšit,“ řekla serveru politico.eu europoslankyně Ulrike Müllerová z frakce Obnova Evropy.
Konečné výsledky slyšení všech kandidátů na eurokomisaře oznámí Evropský parlament ve čtvrtek 17. října. Celou komisi pak Evropskému parlamentu představí budoucí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na zasedání pléna 23. října ve Štrasburku, kdy budou europoslanci hlasovat o nové Komisi jako o celku. Svých funkcí by se noví komisaři měli ujmout 1. listopadu.
Helena Sedláčková
