Ministři zemědělství V4: chceme společná pravidla EU a finance na boj proti kůrovci i africkému moru prasat

Ministr zemědělství Miroslav Toman (uprostřed) se svými hosty. Vpravo od něj slovinská ministryně zemědělství Alexandra Pivec, nalevo bulharská ministryně Desislava Taneva a v červeném saku slovenská ministryně Gabriela Matečná. Foto: Helena Sedláčková

Kůrovce ani africký mor prasat nemohou státy porazit vlastními silami. Na tom se shodli ministři zemědělství rozšířené skupiny zemí Visegrádské skupiny v Praze. Ve dvou společných deklaracích proto vyzývají k přijetí společných opatření na úrovni Evropské unie. Diskutovali také o společné zemědělské politice, kde se mimo jiné shodli na nutnosti přechodného období a dobrovolnosti eko-schémat.

Africký mor prasat, kůrovcová kalamita v lesích a společná zemědělská politika po roce 2020 byla hlavní témata jednání ministrů zemědělství zemí Visegradské skupiny (V4) v rozšířeném formátu za účasti zástupců Bulharska, Chorvatska, Rumunska, Slovinska a Finska. Výsledkem jsou dvě deklarace a výzva vůči orgánům EU k přijetí společných opatření, kterou ministr zemědělství Miroslav Toman představí ministrům zemědělství na příštím jednání Rady EU.  Vše si vyslechli i hosté z Chorvatska, které se 1. ledna ujme půlročního předsednictví právě v Radě EU. Chorvati tak budou mít jedinečnou příležitost prosazovat závěry dnešního jednání i v Bruselu.

Potřebujeme přechodné období

„Pokud jde o společnou zemědělskou politiku (SZP), shodli jsme se na tom, že musí být jednodušší, srozumitelná a dobře nastavitelná,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman po jednání. Podle ministrů je dále zapotřebí zachovat adekvátní financování, aby SZP mohla naplnit své ambiciózní cíle zejména v souvislosti s ochranou životního prostředí.

„Evropská komise by také měla co nejdříve předložit svůj návrh na přechodné období, neboť je evidentní, že se bez něj neobejdeme,” uvedl dále Toman. Platnost pravidel podle současné SZP totiž skončí v příštím roce, ale jednání o té nové ještě zdaleka nejsou na úrovni EU ukončena.  Toman již dříve prohlásil, že během tohoto období, které by mělo trvat dva až tři roky, by se mělo postupovat podle současných pravidel ale s penězi z nového rozpočtu. Podle Tomana je zajištění plynulého přechodu mezi stávajícím a novým programovým obdobím zásadní, protože „zemědělce nemůžeme nechat v nejistotě“.

Do nové SZP by ministři zemí V4 také rádi zapracovali zavedení agrolesnických systémů, které kombinují hospodaření na zemědělské půdě s cíleným pěstováním lesních a ovocných dřevin. „To má pozitivní vliv na krajinu, protože stromy pomohou proti erozi či v zasakování vody v půdě. Chceme to výrazně podporovat i u nás,“ vysvětlil Toman.

Jednání proběhlo v Lichtenštejnském paláci na Kampě. Foto: Ministerstvo zemědělství

Jeho hosté se dále shodli na nutnosti zachovat dobrovolnost tzv. eko-schémat a stejně tak i definice „skutečného zemědělce“, která má zamezit čerpání zemědělských podpor těm farmářům, pro něž není zemědělství hlavním zdrojem příjmů.

Chceme novou unijní lesnickou strategii

Ministři také jednali o lesním hospodářství, především v souvislosti s kůrovcovou kalamitou a dalšími dopady změny klimatu na lesy. Shodli se, že mezinárodní spolupráce je nezbytná. „Kůrovec nezná hranic a je třeba se s ním vypořádat na celounijní úrovni,“ prohlásila slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná.

Ministři proto chtějí, aby se na úrovni EU přijala nová strategie pro oblast lesnictví. Ta by měla obsahovat i návrh finanční podpory na rychlou a účinnou obnovu postižených lesů a jejich adaptaci na změnu klimatu. EU by také měla více zohledňovat současné kalamity při hodnocení emisí skleníkových plynů, aby členské státy nebyly zbytečně sankcionovány.

Své závěry z jednání ministři stvrdili podpisem společného prohlášení o lesích, trvale udržitelném hospodaření s lesy a adaptaci na změnu klimatu.

Africký mor prasat: není otázkou zda, ale kdy

„Považuji za naprosto zásadní, abychom v rámci prevence šíření nákazy afrického moru prasat postupovali jednotně a koordinovaně na celounijní úrovni,“ pokračoval český ministr zemědělství. České republice se sice jako jedinému státu v Evropě podařilo tuto vysoce nakažlivou nemoc, proti níž neexistuje očkování, vymýtit, ale to neznamená, že se nemůže kdykoli vrátit. „Není otázkou zda, ale kdy se u nás africký mor prasat znovu objeví,“ dodal Toman.

V Evropě dnes není žádná země, které by se vzrůstající riziko zavlečení afrického moru prasat netýkalo. Ministři V4 by proto uvítali, kdyby Evropská komise zformulovala společná opatření, včetně finančních, která by šíření nemoci v populaci divokých prasat zamezila. Důležitá je také podpora vědecké spolupráci při vývoji účinné vakcíny. „Evropská komise by mohla v této otázce spolupracovat se třetími zeměmi, africký mor prasat se dotýká i Asie,“ upřesnila ministryně Matečná. S nemocí se potýká například Čína, která je největším vývozcem vepřového na světě.

I v tomto případě podepsali účastníci společné prohlášení, které chce český ministr zemědělství představit i na nadcházející Radě EU v Lucemburku.

Ministři zemědělství V4 se v podobně rozšířeném formátu znovu sejdou na jaře 2020 v Brně na okraj mezinárodního veletrhu zemědělské technikyTechagro.

-sed-