Ambiciózní plány první ženy v čele Evropské komise zahrnují pro Čechy problematická témata

Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Foto: Evropská komise.

V čele Evropské komise stane poprvé žena. Evropský parlament ji podpořil jen těsnou většinou, europoslance zřejmě nakonec přesvědčil její projev a vize toho, čeho chce v Evropské unii v následujících pěti letech dosáhnout – vedle zelené a sociální Evropy jí jistě pomohl i příslib užší spolupráce s europoslanci. Původní profesí lékařka však ve svých plánech zmiňuje i další oblasti, které chce rozvíjet, např. malé a střední podniky, spravedlivé zdanění či bezpečnost hranic. A některé z jejích plánů, zejména v oblasti ochrany klimatu či „evropské demokracie“, asi naši domácí politickou scénu i přes původně vyjádřenou podporu příliš nepotěší.

Ursula von der Leyenová jako zkušená politička dobře věděla, před jaký parlament, který ji měl před několika dny v nové funkci schválit, předstupuje. Nový, méně předvídatelný, zelenější a sociálně vnímavější, jak jsme o tom ostatně psali i v Ekonomickém deníku. Také se musela vyrovnat s tím, že není ani jedním ze „spitzenkandidátů“ – volebních lídrů europarlamentních frakcí, z nichž chtěli europoslanci původně, v návaznosti na výsledek květnových eurovoleb, budoucího šéfa Evropské komise vybírat. Aby zvítězila, tak kromě přislíbených hlasů lidovců, socialistů a liberálů musela přesvědčit i další europoslance, především ty z frakce Zelených.

Klimaticky neutrální Evropa do 2050

Když von der Leyenová europoslancům popisovala, čeho chce v příštích pěti letech v čele Evropské komise dosáhnout, oznámila v prvé řadě ambiciózní program v oblasti klimatu. V prvních 100 dnech svého funkčního období navrhne Zelenou dohodu pro Evropu, která zahrne i cíl dosáhnout emisní neutrality do roku 2050 – cíl, který důrazně odmítl český premiér Andrej Babiš v červnu na zasedání Evropské rady se slovy „Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok padesát, jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra…“ V plánu má nová šéfka Komise rozšíření systému obchodování s emisemi na další sektory jako doprava a stavebnictví či zavedení uhlíkové hraniční daně. „Závazek EU snížit emise do roku 2030 o 40% chci zvýšit na 55%“, prohlásila. V dlouhodobém unijním rozpočtu by 30% výdajů mělo být věnováno na cíle v oblasti klimatu, přičemž část investic by měla pokrýt Evropská investiční banka, která má změnit na Evropskou klimatickou banku.

Silné a sociálně tržní hospodářství malých a středních podniků

Von der Leyenová zároveň zdůraznila, že uvedené cíle musí stát na silném a odolném sociálně tržním hospodářství. „To začíná posílením páteře našeho hospodářství: malých a středních podniků, zastupují všechno, co je v našem hospodářství dobré,“ uvedla. Plánuje proto předložit zvláštní strategii pro malé a střední podniky s cílem „zajistit, aby vzkvétaly díky snížení byrokracie a zlepšení přístupu na trh“. Jejich další rozvoj chce podpořit i finančně.

Tržní rozvoj však musí jít ruku v ruce s řešením sociálních otázek. Von der Leyenová mj. chce spravedlivou minimální mzdu pro každého pracovníka v Unii (nezamýšlí však její harmonizaci), evropský systém zajištění dávek v nezaměstnanosti nebo více bojovat proti chudobě. „Vytvořím evropskou záruku pro děti, která zajistí, aby každé dítě v Evropě, které je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, mělo přístup k nejzákladnějším právům, jako je zdravotní péče a vzdělávání,“ uvedla.

Vzhledem k tomu, že von der Leyenová je původní profesí lékařka, ve svém programu zmiňuje i boj proti rakovině: „40 % z nás v životě onemocní nádorovým onemocnění a téměř všichni poznáme obavy a smutek těch, jejichž přátelům nebo rodinným příslušníkům byla diagnostikována rakovina.“ Von der Leyenová chce proto předložit Evropský program boje proti rakovině s cílem podporovat členské státy při zlepšování kontroly nádorových onemocnění a související péče.

Chránit evropskou demokracii

Novou sociálně silnou protržní Evropu chce von der Leyenová podpořit i „spravedlivým zdaněním“. V plánech má úpravu zdanění velkých technologických společností či zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Důraz klade i na přípravu na digitální věk, kybernetickou bezpečnosti či vzdělávání. Mj. plánuje předložit návrh „koordinovaného evropského přístupu k lidským a etickým důsledkům umělé inteligence.“

Nová šéfka Evropské komise bude také klást důraz na otázku diskriminace a rovnosti pohlaví. V tom chce jít sama příkladem – složení její Komise má být genderově „zcela vyvážené“.

Ve svém programu neopomíjí von der Leyenová otázku migrace a bezpečnosti EU. Jejím cílem je co nejrychlejší posílení unijní pohraniční stráže Frontex či modernizace azylového systému. Unijní rozvojovou spolupráci chce orientovat na zlepšování vyhlídek mladých žen a mužů v zemích jejich původu.

Důležitá je „ochrana evropské demokracie“ – před vnějším vměšováním, dezinformacemi, nenávistnými zprávami na internetu, ale i důsledným trváním na dodržování principů právního státu. Von der Leyenová mj. plánuje předložit legislativní návrhy k zajištění větší transparentnosti placené politické reklamy a jasnějších pravidel financování evropských politických stran.

Evropský parlament bude silnější

S ohledem na okolnosti hlasování o nové šéfce Evropské komise musela von der Leyenová nabídnout něco navíc i samotným europoslancům. Především jim nově přiznává větší roli v legislativní iniciativě, kterou má dle unijního práva ve svých rukou výhradně Evropská komise. „Pokud Parlament většinou svých členů přijme usnesení požadující, aby Komise předložila legislativní návrhy, zavazuji se takový legislativní akt předložit,“ uvedla von der Leyenová. Navzdory některým politickým předpovědím nechce von der Leyenová opustit systém „spitzenkandidátů“, který chce vylepšit zavedením nadnárodních kandidátních listin, a to pokud možno již v příštích eurovolbách v roce 2024.

Nástup Ursuly von der Leyenové do funkce podpořilo v tajné volbě 383 europoslanců (pro schválení bylo potřeba nejméně 374 hlasů). Nyní musí nová předsedkyně Evropské komise sestavit tým eurokomisařů z kandidátů navržených členskými státy. Chce to udělat tak, aby v něm byli ženy a muži zastoupeni rovným dílem. Před nástupem do funkce musí být složení nové Evropské komise na období 2019–2024 schváleno Evropským parlamentem a to jako celek. Svých funkcí by se měli noví komisaři ujmout od 1. listopadu.

Helena Sedláčková