Proč mají výhodu jen restaurace? Elektronická evidence tržeb (EET) není podle Pavlíny Kučerové, členky představenstva Asociace kadeřníků a kosmetiček ČR a generální ředitelky salonu BeuatySense, pro kadeřníky problém. Jednu věc ale považuje za nespravedlivou. Vadí jí, že stát osvobozuje od daně spropitné jen v restauracích, zatímco na salony zapomněl.
Znovuzavedení EET ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Povinnost evidovat tržby se má týkat všech podnikatelů, kteří přijímají platby za zboží a služby při osobním kontaktu se zákazníkem. Je přitom jedno, zda zákazník platí hotově, platební kartou, QR kódem nebo třeba stravenkami. Vláda si od znovuzavedení evidence tržeb slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí.
Jak hodnotíte plán na znovuzavedení EET?
Záměr narovnat podnikatelské prostředí vnímáme obecně jako legitimní. V kadeřnickém oboru dlouhodobě působí řada poctivých podnikatelek a podnikatelů, kteří řádně odvádějí daně, zaměstnávají lidi, investují do vzdělávání, hygieny, provozoven i kvalitních produktů. Pokud má EET pomoci omezit šedou ekonomiku a vytvořit férovější podmínky pro všechny, je to cíl, kterému rozumíme.
Současně ale považujeme za velmi důležité, aby systém byl skutečně jednoduchý, technicky dostupný a administrativně co nejméně zatěžující. V kadeřnictví často pracují malé provozovny, OSVČ nebo salony s velmi úzkým týmem, kde každá další povinnost znamená reálný zásah do každodenního provozu.
Jak velkou zátěž povinná evidence tržeb pro kadeřnice znamená?
Zátěž bude záviset hlavně na tom, jak jednoduché bude praktické používání systému. Pro větší salony s pokladním systémem nebo digitálním objednávkovým systémem to pravděpodobně nebude zásadní problém. Pro malé provozovny a samostatné kadeřnice to ale může znamenat další administrativu, nutnost technického vybavení, zaškolení a změnu pracovních návyků.
Kadeřnice se během dne věnují klientkám, často pracují v přesně navazujících termínech a nemají prostor řešit komplikovaný administrativní proces. Proto je klíčové, aby systém fungoval rychle, jednoduše a bez zbytečných výpadků.
Kadeřnictví nemají na rozdíl od řady jiných oborů s EET zkušenost z předchozí vlny jeho zavádění. Považujete to za handicap?
Ano, do určité míry ano. Obory, které už EET v minulosti používaly, mají alespoň zkušenost s principem evidence, pokladním systémem a provozními dopady. Pro část kadeřnických salonů půjde o zcela novou povinnost.
Nejde jen o technickou stránku, ale také o psychologický a organizační aspekt. Menší podnikatelé potřebují dostatek času, jasné metodické informace, jednoduché návody a dostupnou podporu, aby změnu zvládli bez zbytečného stresu.
EET 2.0 obsahuje oproti předchozí verzi řadu úprav a úlev. Obchodníci například nebudou muset zákazníkům vystavovat účtenky. Bude díky tomu v každodenním provozu elektronická evidence snáze použitelná?
Pokud budou deklarované úpravy skutečně fungovat v praxi, pak ano. To, že systém má být digitálně jednodušší a méně zatěžující než původní EET, považujeme určitě za pozitivní. Rozhodující ale nebude pouze text zákona, ale konkrétní uživatelská zkušenost. Pro kadeřnice a malé salony je důležité, aby systém nevyžadoval složité nastavování, drahé vybavení ani neustálé řešení technických problémů. Pokud bude evidence opravdu rychlá a intuitivní, může být v praxi přijatelnější než původní model.
Návrh zákona o EET osvobozuje spropitné v restauracích od daně z příjmů. Jak hodnotíte, že kadeřnicím stejné osvobození nepřiznává?
Tuto nerovnost vnímáme jako problematickou. Spropitné není zvykem pouze v gastronomii. V kadeřnictví, kosmetice a dalších službách osobní péče je také běžné, že klientka ocení spokojenost s prací drobným spropitným. Pokud stát uznává, že spropitné má v jednom oboru specifický charakter a zaslouží si zvláštní úpravu, mělo by se velmi vážně diskutovat o tom, proč se stejný princip nevztahuje také na služby, kde je spropitné rovněž běžnou součástí vztahu mezi klientem a poskytovatelem služby.
Z pohledu oboru by bylo férové, aby se pravidla nastavovala jednotně a nedocházelo k tomu, že jeden segment služeb bude zvýhodněn a jiný nikoli.
Snažili jste se ohledně osvobození spropitného od daně s ministerstvem financí vyjednávat?
Toto téma považujeme za důležité a chceme jej s příslušnými institucemi komunikovat. Budeme usilovat o to, aby při přípravě konečné podoby pravidel zazněl také hlas kadeřnického a kosmetického oboru. Naším cílem není vytvářet výjimky za každou cenu, ale otevřít věcnou debatu o tom, že spropitné existuje i mimo gastronomii a že by pravidla měla být nastavena spravedlivě napříč službami.
Jak velkou část příjmů procentně zpravidla tvoří spropitné u kadeřnic?
Přesné plošné číslo za celý obor nemáme k dispozici. U kadeřnic se výše spropitného výrazně liší podle typu salonu, lokality, cenové hladiny i klientely. Obecně lze říci, že spropitné netvoří hlavní část příjmů, ale pro jednotlivé pracovnice může představovat příjemné doplnění odměny. V praxi jde často o ocenění osobního přístupu, kvality práce a dlouhodobého vztahu mezi klientkou a kadeřnicí.
