Česká republika se už několik měsíců vzpamatovává z prudkého růstu cen energií. Luxusní komoditou energie bohužel zůstanou minimálně ještě na jaře. Na úroveň cen z let 2016 až 2020 se už letos podle všeho nedostanou. Vývoj ceny elektřiny na celoročním kontraktu baseload_2023 na německé burze European Energy Exchange AG vypadá přesto zlehka slibně.
„Vývoj ceny elektřiny na celoročním kontraktu baseload_2023 na německé burze
@eexgroup. Vypadá to dobře, sestupný trend z toho nejhoršího by mohl ještě pokračovat. Jak jsem už napsal ale několikrát, střednědobě si na novou realitu mezi 90-120 EUR/MWh budeme muset zvyknout,“ okomentoval vývoj na burze analytik a akcionář ČEZu Michal Šnobr.
V loňském roce zažili odběratelé energií, kteří v tomto období neměli zafixované dodávky elektřiny a plynu za fixní částku, markantní skok v platbách. Ceny elektrické energie i plynu na burze prudce rostly, a to se tvrdě promítlo i do účtů mnoha domácností i firem.
Predikce vývoje cen elektřiny a plynu odběratele ale asi nepotěší ani tento rok.
Jakým směrem se budou ceny energií ubírat, je podle odborníků těžko předvídatelné. Už nyní ale lze říct, že do poloviny roku částky výrazně nespadnou.
„Čekáme pokles už několik měsíců, ale svět se mění v jiném gardu. Dnešní okolnosti jsou jiné než měsíc zpátky. Pořád předpokládáme, že by se ceny zemního plynu a elektřiny měly začít snižovat na jaře 2022, ale tento výhled je velmi nejistý,“ řekl serveru Seznam Zprávy odborník na energetiku Michal Macenauer z EGÚ Brno.
Nervozitu v první polovině roku predikuje i ředitel alternativního dodavatele energií Yello Michal Kulig.
„Cena elektřiny na denním trhu neustále osciluje, nicméně v celkovém trendu stále roste. To je nepříjemné. Druhou polovinu roku je těžké odhadovat, pevně ale věřím, že situace bude minimálně ustálenější a lépe předvídatelná a tím i lépe plánovatelná,“ řekl Kulig Seznam Zprávy.
Zásah i do řad klientů s fixací
Proč se ceny tak dramaticky pohnuly směrem vzhůru? Obchodníci a dodavatelé si mohou vybrat, jestli dají přednost dlouhodobým kontraktům nebo budou elektrickou energii nakupovat raději na krátkodobém trhu.
Velcí dodavatelé většinou volí jistější cestu a nakupují energii s velkým předstihem, což jim umožňuje se lépe vyrovnat s výkyvy trhu. Naopak menší dodavatelé často riskují cestu nákupu na krátkodobém trhu. Proč? Risk přináší zisk.
Loňský skokový růst cen na velkoobchodních burzách zapříčinil, že menší dodavatelé museli dramaticky navýšit ceny v cenících pro domácnosti, protože nakupovali energii hodně draho.
I když velcí dodavatelé zatím nemuseli zdražit elektřinu tak výrazně, postupně se zvýšení cen promítne i do jejich ceníků, a to zejména u produktů s fixací na několik let dopředu.
Zdražovat se tedy bude i letos. Pokud se dodavatelům nepodaří nakoupit v dohledné době levnější elektřinu, budou muset zvýšené náklady zohlednit v cenících naplno.
V klidu nemohou zůstat ani ti, kdo si ceny energií zafixovali na několik let. U produktů s fixací na jeden, dva nebo tři roky totiž došlo k nejvýraznějšímu nárůstu cen.
Vývoz – dobrý byznys
Růst cen v loňském roce udělal paradoxně z vývozu elektrické energie skvělý byznys. Kladné saldo mezi exportem z České republiky a importem se vyšplhalo na 36 miliard korun oproti 9 miliardám v roce 2020. Objem vyvezené elektřiny se přitom nezvýšil, růst táhla výhradně rostoucí cen elektřiny na burzách.
Podle aktuálních informací na webu Českého statistického úřadu vzrostla hodnota vývoz elektřiny v loňském roce trojnásobně na 60,4 miliardy korun (při poklesu fyzického objemu exportu o 8,3 procenta). Dovoz se zvýšil více než dvojnásobně na 24,4 miliardy korun (fyzický objem importu přitom klesl o 19,6 procenta). Obchod s okolními zeměmi je obousměrný, proto se vyplatí sledovat hlavně bilanci vzájemného obchodu.
Kladné vývozní saldo loni dosáhlo rekordních 36 miliard korun; dosud prvenství držel rok 2007 s kladným přebytkem 16,3 miliardy korun. Export elektřiny na Slovensko loni převýšil import o 23,8 miliardy korun, v případě Německa se jednalo o 13,4 miliardy korun. Naopak deficitní byla bilance obchodu s Polskem (-476 milionů korun) a Rakouskem (-3,7 miliardy korun).
Kladné vývozní saldo ČR z obchodu s elektřinou
Když nepočítáme přebytkové Česko, většina zemí střední Evropy má v posledních měsících vyrovnanou bilanci – výroba přibližně odpovídá výši tamní spotřeby. Elektřinu z okolí doslova nasává několik silně deficitních zemí, hlavně Itálie, Maďarsko, Rumunsko a Chorvatsko. Například Maďarsko musí v zimním období dovážet až 40 procent elektřiny. Výrazně se změnila pozice Francie, která bývala před rokem 2020 největším exportérem elektrické energie v Evropě. V posledních měsících je vinou provozních potíží a odstávek na jaderných elektrárnách ve vyrovnané nebo mírně deficitní pozici.
Loňské obchodování s elektrickou energií v Evropě ovlivnil hlavně skokový růst cen, který měl celou řadu různých příčin – od rostoucí spotřeby v důsledku oživení ekonomiky přes pokles dodávek ruského plynu, slabý vítr až po odstavování jaderných bloků v Německu bez spolehlivé náhrady. Oproti roku 2020 tak došlo k opětovnému nárůstu výroby elektřiny z neekologického uhlí, které od návratu do hry nezastavila ani extrémně vysoká cena emisních povolenek.
Jan Hrbáček, David Tramba
