Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončuje dlouho očekávanou novelu Lex OZE 2, která má umožnit vznik energetických společenství a vytvořit podmínky pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů. Vláda by návrh mohla projednat v první polovině března. Jak bude komunitní energetika v praxi fungovat? To ukazuje následující pohled do zahraničí.
Svaz moderní energetiky spolu s Aliancí pro energetickou soběstačnost zpracoval analýzu, jak dobrovolná sdružení občanů, firem nebo veřejných subjektů se zájmem o sdílení zelené elektřiny v praxi fungují ve vybraných zemích Evropy. Poměrně daleko je v této oblasti Rakousko, naopak ekologicky uvědomělí Němci zatím sdílet elektřinu nemohou. Trojici vybraných zemí uzavírá Francie.
Rakousko
Autoři studie považují rakouský model za nejvhodnější inspiraci pro rozvoj energetických společenství v Česku. Zavedený systém přináší spotřebitelům nižší ceny energií, protože mimotržní povaha energetických komunit chrání spotřebitele před výkyvy na energetických burzách. Sdílená energie je v Rakousku osvobozena od daně z elektřiny a DPH, od poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie a platí zde i sleva na poplatku za distribuci.
Legislativu potřebnou pro vznik energetických komunit Rakousko přijalo v roce 2021, v účinnost zákon vstoupil v lednu 2022. Rakousko dnes z obnovitelných zdrojů produkuje přes 70 procent energie a stoprocentního podílu chce dosáhnout v roce 2030. Podstatnou část nárůstu mají představovat právě menší lokální zdroje, jako jsou sdílené fotovoltaické elektrárny nebo obecní větrné elektrárny.
Rakousko pracuje se čtyřmi základními typy energetických společenství:
- Společně jednající spotřebitelé: Typicky se jedná o lidi bydlící v jednom bytovém domě, kteří provozují společnou fotovoltaickou elektrárnu. Každý zákazník má garantované právo zvolit si koncového dodavatele zbytkové elektřiny.
- Lokální energetická společenství: Jde o společenství, jehož všichni účastníci jsou připojení ke stejné větvi sítě nízkého napětí a vyrobená elektřina prochází jen vedením nízkého napětí. Zapojit se mohou nejen domácnosti, ale také malé a střední podniky.
- Regionální energetická společenství: Obdoba předchozího modelu, rozdíl je v možném propojení i v rámci sítě vysokého napětí.
- Občanská energetická společenství: Členem se můžou stát jednotliví občané – spotřebitelé elektřiny, kteří nebydlí ve stejném domě.
Lokální komunity využívající ke sdílení elektřiny pouze vedení nízkého napětí mají sazbu distribučního poplatku sníženou o 57 procent. Členové regionálních energetických společenství připojení k síti na hladině vysokého napětí mohou využít slevu na distribuční sazbě ve výši 64 procent. Komunity jsou momentálně navíc osvobozeny od daně z elektřiny ve výši 1,2 centu za kilowatthodinu a poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie ve výši 1,5 centu za kilowatthodinu.
Německo
Provoz energetických společenství v širším geografickém měřítku zatím v Německu není možný a nechystá se ani jeho zavedení. Německo v roce 2017 přijalo zákon na podporu kolektivní samo-spotřeby v rámci jednoho bytového domu. Toto podpůrné schéma umožňuje provozovateli obnovitelného zdroje energie prodávat elektřinu majitelům nebo nájemníků bytů v domě. Dodávka elektřiny však musí být realizována mimo veřejnou distribuční síť. Provozovatel takového zdroje (podmínkou je výkon do 100 kW) je pak osvobozen od distribučního poplatku.
Francie
Kolektivní samo-spotřebu řeší Francie originálním způsobem – přes privátní virtuální síť vnořenou do veřejné distribuční sítě. Energetická společenství mohou ve Francii vznikat na geograficky ohraničeném území. Odběrná místa či zdroje obnovitelné energie mohou od sebe v městské zástavbě ležet nejdále dva kilometry a na venkově dvacet kilometrů.
Podmínkou je, že všechny subjekty – spotřebitelé i výrobci energie – v rámci dané komunity musí být sdružení pod jednou právní entitou. Organizace může právní formu firmy, spolku či asociace. Sdružení není osvobozeno od distribučního poplatku a může provozovat zdroje o maximální kapacitě 3 MW. Pokud dojde k přetoku energie do sítě, společenství nedostane podporu ve formě pevné výkupní ceny.
Zajímavou inspirací, kterou si může Česko vzít z francouzského modelu, je existence různých finančních nástrojů na podporu výstavby komunitních obnovitelných zdrojů. Jde například o elektrárny pořízené na leasing nebo financování formou crowdfundingu.
(red)
