Neděle, 17. října, 2021

Izraelské podnikatelky mohou na rozjezd start-upu získat tříčtvrtinovou finanční podporu, říká zakladatelka česko-izraelského ženského akcelerátoru

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pozitivní vnímání podnikatelů, dobrovolné poradenství od zkušených mentorů, více solidarity a vzájemné podpory. To jsou hlavní atributy izraelského přístupu k podnikání. Rozdílů v podnikatelské sféře je možné si všimnout i v řadě jiných oblastí. Ještě znatelnější jsou právě teď, v době pandemie. Tvrdí to Linda Štucbartová, která se tématu ženského podnikání věnuje v rámci Česko-izraelské smíšené obchodní komory. České a izraelské prostředí se podle ní pro začínající podnikatelky výrazně liší.

Zakladatelka Česko-izraelského ženského akcelerátoru Linda Štucbartová se už více než deset let věnuje podpoře žen a propojování akademické sféry a byznysu. V rozhovoru pro Ekonomický deník srovnala nejen přístup samotných podnikatelů v obou zemích, a to i s ohledem na aktuální pandemii, ale také jejich podporu ze strany státu či vzájemnou solidaritu. Pandemie podle ní zviditelnila rozdíly v podnikatelském prostředí obou zemí, zároveň ale přinesla nové možnosti a příležitosti.

Česko-izraelská smíšená obchodní komora je jedna z nejaktivnějších obchodních komor, což odpovídá nadstandardním vztahům mezi Českou republikou a Izraelem. V průběhu roku organizuje celou řadu eventů. Jak její fungování ovlivnil koronavirus?

Měli jsme štěstí, že se v loňském roce podařilo uskutečnit tradiční setkání s novými členy či tradiční letní setkání s význačnými hosty. Mezi jednotlivými lockdowny proběhla i jednání sekcí Komory. Členové pracují v rámci čtyř sekcí. Zaměřeny jsou na digitální ekonomiku, obranu a bezpečnost, vědu, výzkum a inovace a v neposlední řadě na zdravotnictví. Pravidelná setkávání v menších specializovaných sekcích umožňují nejen výměnu informací, ale hlavně realizaci konkrétních projektů.

Linda Štucbartová je členkou výkonné rady Česko-izraelské smíšené obchodní komory a zároveň vede sekci Věda, výzkum a inovace. Dále působí jako členka v Radě pro komercializaci Univerzity Karlovy a je hodnotitelkou Technologické agentury. Foto: Linda Štucbartová

Došlo tedy kvůli pandemii k nějakým organizačním změnám?

Mnohé aktivity jsme převedli do online prostoru. Takto proběhl Česko-izraelský inovační den, série přednášek věnovaná zdravotnictví a e-health či série webinářů věnovaná aktuálním otázkám v souvislosti s pandemií covid-19. V letošním roce komora společně s českým velvyslanectvím v Izraeli pořádá sérii webinářů na téma česko-izraelská obchodní spolupráce, spolupráce ve vědě a výzkumu či mezikulturní komunikace.

Takže se dá říct, že aktivity komory pandemie nezastavila.

Izrael je zemí, kde se v koronavirové krizi rychle naučili spolupráci na dálku. V loňském roce zde navzdory přísným lockdownům proběhl rekordní počet jak různých akvizic a fúzí, tak investičních kol. Izraelci používají termín „fúze a akvizice v žabkách“. Jsou maximálně zvyklí využívat online prostředí. A tak jim ani v době pandemie a uzavřených hranic nic nebrání uzavírat nové mezinárodní obchody.

Co bude hlavním cílem komory v letošním roce?

Komora se letos soustředí na větší medializaci konkrétních projektů česko-izraelské spolupráce. Stále se málo píše o tom, jak je spolupráce oboustranně výhodná a přínosná a kolika různých oblastí se dotýká. Hodně se ví o spolupráci Škoda-Auto, ale jsou i další úspěšné firmy, jako je třeba Linet, Juta či Dekonta. A z vědeckých pracovišť mohu jmenovat prestižní instituce jako Biocev či ÚOCHB, NTC v Plzni či Moravskou vysokou školu v Olomouci. Přestože spolu naše země nesousedí, je rozsah spolupráce opravdu významný a zasahuje do téměř všech oblastí od kybernetické bezpečnosti, přes fintech až po zemědělství.

Můžete uvést i nějaké další partnery, se kterými spolupracujete?

Určitě zmíním úzkou spolupráci s partnerskou Izraelsko-českou obchodní a průmyslovou komorou, která se letos stala součástí projektu PROPEA organizovaného českým Ministerstvem zahraničních věcí. Izraelsko-česká obchodní komora tak v rámci projektu poskytne individuální služby a pomoc českým firmám, které na trhu v Izraeli působí či na něj plánují vstoupit. České firmy přitom do 31. října mohou v rámci PROPEA čerpat finanční podporu, kterou jim ministerstvo ve spolupráci velvyslanectvím v Tel Avivu poskytne.

Zabýváte se rozvojem vztahů mezi českými a izraelskými podnikatelkami a podnikateli. Jak jste se k této oblasti dostala?

Vlastně jsem se vrátila k tomu, co jsem vystudovala. Před více než dvaceti lety jsem na univerzitě v Oxfordu absolvovala obor Židovská a izraelská studia. Potom jsem pracovala ve státním i soukromém sektoru v oblasti vzdělávání. V Izraeli mám hodně přátel, tak jsem tam občas jela na dovolenou. V roce 2017 jsem byla zvolena do Rady pro komercializaci Univerzity Karlovy. Právě v oblasti komercializace či spolupráce vědy s výzkumem je Izrael velmi inspirativní. Začala jsem jezdit do Izraele na různé kongresy, které vždy nabízí špičkové světové speakery a nejnovější trendy za mnohem příznivějších finančních podmínek než kongresy například v USA či Velké Británii.

Co vám tyto akce přinesly?

Vždy jsem se vrátila plná inspirace a energie. Start-upové prostředí Izraele je podnětné a musí se zažít. Přátelé a kolegové mne vyzvali, ať zorganizuji větší misi pro širší skupinu lidí. V letech 2018 a 2019 jsem zorganizovala dvě ženské podnikatelské mise. Od roku 2019 jsem rovněž členkou výkonné rady komory a společně s Jiřím Schlangerem mám na starosti vedení sekce věda, výzkum a inovace. Loni jsme Izrael navštívit nemohli, tak jsem alespoň v září, s pomocí velvyslanectví státu Izrael, uspořádala setkání pro třicet významných českých žen na rezidenci izraelského velvyslance.

Jaký je největší rozdíl mezi českým a izraelským podnikáním žen, pokud jde o jejich podmínky?

Izrael byl v roce 2020 na základě výzkumu Mastercard Index of Women Entrepreneurs označen jako nejlepší země pro ženské podnikatelky. Situace určitě není ideální, ale Izraelci si uvědomují, že ženy v podnikání a zejména v technologických start-upech chybí.

V čem je tedy jejich přístup odlišný?

Izraelci umí pracovat s diverzitou jako takovou, je to země přistěhovalců. Ženské start-upy mohou dostat až 75procentní finanční podporu na rozjezd podnikání. Kromě financí Izrael velmi podporuje přístup ke vzdělávání a informacím či pozitivní nastavení vnímání podnikání jako takového.

Co konkrétně si pod tím představit?

Uvedu příklad na podpoře ze strany mentorů. V Česku bývá dost často problém najít zkušené a ochotné mentory, kteří se budou bez nároku na finanční odměnu systematicky věnovat podpoře rozjezdu nových projektů. V Izraeli si vlivní CEOs často postesknou, že by mohli mít daleko více mentees.

V čem se podle Vašeho názoru mohou české ženy u těch izraelských nejvíce inspirovat, pokud jde o rozvoj ženského podnikání? Jaká jsou specifika izraelských podnikatelek?

Izraelské podnikatelky jsou sebevědomé, nebojí se říci o podporu a dokáží se dobře zorganizovat. Uvedu jeden příklad. Když Angela Merkel navštívila v roce 2018 Izrael, tak v rámci setkání s úspěšnými podnikateli byla jedinou ženou v místnosti. Izraelské podnikatelky uspořádaly protestní akci a na Rabinově náměstí se vyfotily s portrétem Angely Merkelové, aby poukázaly na množství nejen žen, ale i zástupců různých dalších menšin v rámci izraelského start-upového světa.

Nedokážu si představit, že by u nás taková protestní akce měla nějaký praktický dopad.

Myslím, že u nás bychom potřebovali více podpory nejen od mužů, ale i vzájemné solidarity a podpory mezi ženami. A jak Izrael ukazuje, tato diskuze není o kvótách, ale o tom, jak maximálně využít potenciál jednotlivců ve společnosti.

V jaké míře je u nás možné izraelské principy a přístupy k podnikání uplatnit? Mám zde na mysli zejména rozdílnost prostředí, ať už kulturní, politickou či historickou.

Jsem přesvědčena, že Češi mají s Izraelci hodně společného. Pandemie ukázala, že i Češi jsou kreativní a dokáží rychle vymyslet užitečná řešení. Izraelské start-upové prostředí nabízí inspiraci ve třech ohledech – v globálním přístupu, práci s diverzitou a schopností se prezentovat. Jejich start-upy od svého počátku přemýšlí v globálním měřítku, protože izraelský trh je malý. Komunikace, podklady či smlouvy, to vše probíhá v angličtině. To potom velmi usnadňuje vstup investorů či spolupráci s velkými korporacemi.

Pandemie ukázala, že i Češi jsou kreativní a dokáží rychle vymyslet užitečná řešení. Foto: ČISOK

Existuje nějaký typický zakladatel izraelského start-upu? U nás je asi obecná představa spíše taková, že se jde o mladé absolventy škol.

Izrael dokáže velmi efektivně pracovat s diverzitou, národnostní, vzdělanostní, genderovou či z pohledu věkových skupin. Start-upy nezakládají jen absolventi univerzit, ale i lidé středního věku, kteří za sebou mají úspěšnou kariéru a rádi by realizovali své vize či nápady. Průměrný věk izraelského zakladatele start-upu je 42 let. Podnikání je tak bráno jako součást celoživotního učení.

Co bychom se mohli v tomto ohledu od Izraelců naučit? Co vás napadne jako první?

Naučme se od Izraelců sebevědomě prezentovat svoje výsledky! Příliš dlouho neotálet, ale jednat. Testovat takzvané „minimum viable product“ neboli prototyp, nečekat na „vymazlené řešení“, pro které pak nenajdeme zákazníka.

Máte nějakou radu pro ty, co by si chtěli podnikání s Izraelem vyzkoušet?

Každý, kdo chce s Izraelci podnikat, by si měl osvojit tři základní postoje. Chutzpah, tachles a chyba neznamená neúspěch. Chutzpah znamená odvahu jít sebevědomě až dravě s kůží na trh. Tachles potom rychle k věci. A třetí postoj je naprosto zásadní. Udělat chybu v Izraeli neznamená stigma neúspěchu a selhání. Jde o prostor pro učení a šanci posunout se kupředu.

Takže něco jako „neúspěšný podnikatel“ v Izraeli vlastně neexistuje?

Když se setkáte s podnikateli, tak vám řeknou nejen to, kolik startupů založili, ale i kolik startupů bylo neúspěšných. Protože pokud nemáte dostatečně smělé sny, tak nemáte ani dostatečně odvážné produkty či řešení.

Jak komora pomáhá v rozvoji ženského podnikání?

Koncem loňského roku jsem za pomoci velvyslanectví Izraele, Komory a CEVRO institutu založila Česko-izraelský ženský akcelerátor za účelem podpory žen v rámci technologických start-upů. Je známo, že ženy inovují jinak a v jiných oblastech. Mým cílem je podpořit ženy, aby se více angažovaly v oblastech, jako je bezpečnost, sociální sféra či veřejná sféra propojená na technologie.

Můžete uvést nějaký konkrétní úspěšný projekt česko-izraelské spolupráce?

Koncem dubna chystáme on-line hackathon, který bude zaměřen na konkrétní projekty v oblasti bezpečí, a těšíme se na účast českých i izraelských studentských týmů. Co se týče úspěšných projektů a úspěšných žen za nimi, mohu zmínit například Česko-izraelskou fintechovou platformu vedenou Mariou Stazskiewicz. Jako matka dvou dospívajících dětí vnímám, jak se nůžky rozevírají v rámci společnosti i v rámci vzdělávání. A i zde je zde velký prostor pro digitalizaci. Těší mne, že mohu zmínit velmi úspěšný start-up Vandy Horáčkové Seidelové Twigsee. Doufám, že pronikne i do Izraele.

Přinesl podle Vás koronavirus pro podnikání i něco dobrého?

Myslím, že přinesl spoustu podnětů, jak bude nutné fungovat v takzvaném novém normálu. Víme, že po konci pandemie se nevrátíme do způsobu fungování, jak jsme byli zvyklí dříve. Vidím velký prostor pro digitalizaci, ať už ve zdravotnictví, státní správy či školství. Zde nám Izrael opět může sloužit jako příklad. Jedním z důvodů, proč dobře zvládli pandemii i očkování, je skutečnost, že izraelské pojišťovny začaly digitalizovat už v devadesátých letech minulého století. Mají tedy k dispozici všechna data o jednotlivých pojištěncích. To se ukázalo jako výhodné nejen během léčby, ale i během úspěšné očkovací kampaně.

Jak vnímáte digitalizaci u nás?

Mnohé firmy v Izraeli přešly do on-line fungování na home-office. A to včetně výrobních firem, jako je například Intel, kde je výroba plně automatizovaná. Ukazuje to, že v České republice máme v rámci skutečné digitalizace ještě velký kus cesty před sebou. I zde nám může být Izrael partnerem. Má řadu řešení pro Průmysl 4.0, nicméně Česká republika může nabídnout vhodná místa k testování. Komora se ráda stane partnerem při zprostředkování.

Jak hodnotíte přístup české vlády k podpoře podnikatelů a živnostníků v době pandemie? Řada z nich na kompenzace zatím vůbec nedosáhla.

V komoře jsme hodně řešili pomoc pro naše členy. Víme, že žádat o různé kompenzační bonusy bylo složité, informace byly protichůdné a rovněž reakce úřadů byla často nepředvídatelná. Izraelská byrokracie je sice administrativně složitá, ale ve výsledku vždy mají lidé a jejich potřeby přednost před formalistickým postupem. Mrzí mne ještě jiná věc, a to sice nedostatek solidarity v rámci společnosti. U druhé vlny a třetí vlny mi snaha o kompenzace v České republice připomíná trochu vybíjenou všech proti všem. Jedna skupina se snaží získat něco na úkor druhé.

Předpokládám, že v Izraeli se i tento přístup liší.

Ano, v Izraeli jsou velké podniky solidární s menšími start-upy. Jsou si vědomi toho, že celý podnikatelský ekosystém musí být v rovnováze. Vnímala jsem hodně aktivit, kdy se vzájemně podporovaly restaurace. Třeba tím, že se v rámci dodržování pravidel pořádala setkání, například na balkónech či na zahrádkách. Lidé na Facebooku nabízeli své balkóny či zahrádky, aby restaurace měly odbyt. Velké firmy byly solidární s těmi menšími, aby je podpořily v těžkých časech. Právě spojení individualismu s maximální zodpovědností jednotlivce a zároveň kolektivního přístupu zodpovědnosti za společnost a stát je dalším fenoménem, který mne v Izraeli inspiruje.

S ohledem na aktuální českou situaci je to trochu depresivní, na druhou stranu je možné v tom vidět určitou šanci na zlepšení i u nás, mám pravdu?

Izraelské rčení zní: „Pokud Ti život přinese citróny, udělej z nich limonádu“. Myslím si, že Česká republika má jedinečnou šanci využít nových partnerství mezi Izraelem a arabskými zeměmi, které přináší mírový proces v rámci Abrahámovských dohod na Blízkém východě. Česko-izraelská obchodní komora bude ráda všem zainteresovaným subjektům nadále nápomocna.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter