Setkání ministrů zahraničí v Irsku dominoval neúspěšný dronový útok na německé letiště v Lipsku, z něhož Berlín obvinil Moskvu. Přestože Německo zavírá konzuláty a Česko si předvolává ruskou velvyslankyni, evropské státy nenalezly shodu na využití zmrazených ruských aktiv či na ráznou společnou odpověď proti režimu v Kremlu.
Neformální setkání ministrů zahraničí mělo stanovit následující program pro podzimní měsíce během irského předsednictví Radě EU. Setkání ale dominoval zásadní bezpečnostní incident, ke kterému nedávno došlo na německém letišti v Lipsku. Německé úřady z neúspěšného dronového útoku obvinily Rusko.
Také proto ministři probírali odvetné kroky zaměřené proti Ruské federaci. Od přísnějších vízových omezení až po nové sankce a opatření proti hybridní válce Moskvy. Ve hře je také otevření možnosti využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny.
Smíšený obraz evropské jednoty
Setkání v Irsku nabídlo smíšený obraz evropské jednoty. Ministři podpořili návrhy na zpřísnění vízových omezení pro ruské občany a zákaz vstupu do EU bývalým ruským vojákům. Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová zdůraznila, že pokusy o zastrašování a rozdělení Evropy selžou. K dohodě na rázné reakci vůči Kremlu ale nedošlo.
Incident v Lipsku vyvolal rychlou reakci několika hlavních měst evropského bloku. Francie si předvolala ruského chargé d’affaires, aby důrazně protestovala proti tomu, co označila za hybridní útok. Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Paříž podpoří německé návrhy sankcí a opatření zaměřená na plavidla ruské stínové flotily.
Rusko hrozí dalšími útoky
Berlín využil incident k tomu, aby na své protějšky v Unii vyvíjel tlak, že musí ukázat jednotu celého evropského bloku v konfrontaci s Moskvou. Německo přijme řadu bezpečnostních opatření. Mimo jiné uzavře ruský generální konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová obvinila německé úřady, že si vymyslely záminku, aby generální konzulát a Ruský dům mohly zavřít. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medvěděv dokonce vyzval k ruským útokům na Berlín.
Kallasová prohlásila, že incident v Lipsku má „všechny znaky státem podporovaného terorismu“. Měl by každopádně donutit Evropu, aby se ptala, „co víc můžeme udělat“.
Macinka chce vysvětlení
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu zopakoval, že si předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Německo oficiálně přisoudilo Rusku odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle už v úterý jednal se svým německým protějškem.
„Zjištění jsou alarmující a není možné je brát na lehkou váhu. Opravdu to není v rovině nějakých mediálních spekulací, že by to byla nějaká vnitropolitická hra,“ uvedl Macinka. Po svém návratu z Irska se chce o podrobnostech bavit s českými zpravodajskými službami. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský ale Macinkovu reakci zkritizoval jako příliš slabou.
Tisíce západních součástek v ruských zbraních
Šéfka evropské diplomacie také hovořila o přípravě nových protiruských sankcí, které se budou projednávat na říjnovém zasedání Rady EU pro zahraniční věci. Na sankční seznam má přibýt 1600 subjektů, osob i firem, napojených na ruskou válečnou mašinerii.
Zdůraznila také potřebu zabránit tomu, aby se zahraniční komponenty dostávaly do ruských zbraňových systémů. Ukrajina identifikovala v ruských zbraních více než 5500 západních a asijských součástek. „Po čtyřech letech války je to neodpustitelné. Tyto komponenty tam nemají co dělat,“ řekla.
Setkání se zúčastnili také zástupci Ukrajiny, Kanady, Islandu, Norska, Spojeného království a Švýcarska. Podle Kallasové to demonstruje širokou evropskou koalici a znak jednoty při konfrontaci s Kremlem.
Co s ruskými aktivy?
Evropští ministři se neshodnou, jak využít zmrazená ruská aktiva, která jsou z velké části uložená v Belgii. Několik států, například Nizozemsko, Polsko, Švédsko a Španělsko, znovu nastolilo možnost využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na podporu Ukrajiny. „Diskuse budou pokračovat. Rusko musí zaplatit za škody, které způsobilo,“ řekla Kallasová.
Tato otázka zůstává politicky a právně sporná. EU v rámci svého sankčního režimu zmrazila aktiva ruské centrální banky v hodnotě více než 200 miliard eur (4,8 bilionu korun). Návrh na jejich použití k podpoře takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu loni zablokovala Belgie.
Místo toho se blok dohodl na půjčce 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na finančních trzích. Tyto peníze použije na poskytnutí půjčky Kyjevu v následujících 18 měsících, pod podmínkou reforem ukrajinské vlády. Česko, Slovensko a Maďarsko ale uvedly, že se nebudou podílet na poskytování záruk za půjčky EU. Belgie nedávno signalizovala, že je otevřena obnovení diskuse o zmrazených aktivech, ale nadále požaduje finanční záruky od ostatních zemí EU proti potenciální ruské odvetě.
Mohlo by vás zajímat
Ovlivňování voleb
Evropské státy se také obávají toho, že Rusko bude stále více zasahovat do voleb v členských zemích. Příští rok uspořádá parlamentní nebo prezidentské volby osm členů sedmadvacítky. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil jakýkoli pokus o ovlivňování voličů prostřednictvím hybridní války za „skutečně nepřijatelný“.
Incident v Lipsku, útoky na Kyjev, obcházení sankcí a vyhlídky na vměšování do voleb ukazují, že Moskva stále častěji a silněji testuje reakci celého bloku na její hybridní útoky. Ta zůstává často nejednotná a nerozhodná.
