Bankovní rada České národní banky podle oslovených analytiků ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt bodu na čtyři procenta. Důvodem je převaha proinflačních rizik a přetrvávající domácí cenové tlaky. K tomuto scénáři se v týdnu přiklonil i člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler.
Centrální banka naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Tehdy šlo o první zvýšení sazeb po čtyřech letech.
„Za nejpravděpodobnější výsledek čtvrtečního zasedání ČNB považujeme zvýšení úrokových sazeb o čtvrt bodu na čtyři procenta,“ řekl analytik UniCredit Bank Martin Komrska. Podle něj přinesla druhá polovina letošního roku posun rizik proinflačním směrem.
Česká ekonomika vykazuje zvýšené inflační tendence
Komrska uvedl, že česká ekonomika vykazuje zvýšené inflační tendence delší dobu, a to i bez ohledu na dění v Hormuzském průlivu. Zvýšení sazeb o 25 bodů mu při současné kumulaci rizik přijde jako adekvátní reakce, kterou si centrální banka bez problémů obhájí.
Rovněž hlavní ekonom Portu Jan Berka očekává, že na listopadovém zasedání ČNB zvýší sazby o čtvrt procentního bodu. Přestože se celková inflace stále pohybuje relativně blízko dvouprocentního cíle, její struktura podle něj zůstává problematická.
Jádrová inflace i ceny služeb nadále rostou
Jádrová inflace v září vzrostla nad tři procenta, ceny služeb nadále rostou tempem výrazně převyšujícím čtyři procenta a zesílil také růst cen zboží. K domácím inflačním tlakům se podle Berky navíc přidávají zvýšené ceny energií, odolná spotřebitelská poptávka a pokračující růst mezd.
Finanční trh se zvýšením sazeb již počítá, samotné rozhodnutí by proto nemělo představovat překvapení. Pozornost investorů se podle Berky zaměří především na novou makroekonomickou prognózu a na to, jak bankovní rada vyhodnotí potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky.
Inflační podhoubí i uvolněnější fiskální politika
Zvýšení sazby o čtvrtinu bodu odhadl též analytik České bankovní asociace Jaromír Šindel. ČNB podle něj z pohledu inflačního cíle nebojuje pouze s geopolitickými dopady vyšších cen energií, ale i se setrvalým inflačním podhoubím české ekonomiky.
„To odráží pokračující pokulhávání růstu mezd a platů za produktivitou. Uvolněnější fiskální politika bez strukturálních změn centrální bance práci neulehčuje,“ podotkl Šindel.
Jednorázové preventivní opatření
Pro zvýšení sazeb na čtyři procenta mluví trvalá a stále vysoká poptávka po hypotékách, růst mezd a zvyšování cen energií, souhlasila specialistka společnosti FinGo Jana Vaisová. Pokud rada ČNB sazby zvýší, nepůjde podle ní o začátek opětovného zvyšování, ale spíše o jednorázové preventivní opatření.
Komerční banky již několik týdnů po sobě zdražují hypotéky nezávisle na rozhodnutí ČNB. Nastavují tedy již samy velmi přísné podmínky pro poskytování hypoték a regulaci financování bydlení, poznamenala Vaisová.
